Vydáno: 11. 1. 2019
Přehled nejdůležitějších údajů a změn od 1. 1. 2019 pro daňové poradce, ekonomy a mzdové účetní Ing. Miroslav Bulla, daňový poradce (část 1. až 8.) Ing. Martin Děrgel, daňový poradce (část 9.) Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2019 došlo kromě úprav sazeb a parametrů i k několika dalším spíše drobnějším změnám v uvedených oblastech. O těchto změnách se zde také stručně zmíníme. Přehled změn, ke kterým dojde od 1. 1. 2019 oproti roku 2018 v oblasti mezd a platů najdete také v našem předchozím článku. 1. Mzdy a platy Jedná se o údaje, které vyplývají především z ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Základní sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 273/2018 Sb.“). V oblasti pracovního práva došlo nařízením vlády č. 273/2018 Sb. s účinností od 1. 1. 2019 ke zvýšení měsíční i hodinové sazby minimální mzdy, zvýšily se také nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 8 skupin prací. Minimální mzda Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidních důchodů a u ostatních zaměstnanců: Nejnižší úrovně zaručené mzdy Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací, zařazených do 8 skupin. Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se příp. měsíční sazby minimální mzdy a nejnižší úroveň zaručené mzdy snižují úměrně odpracované době. Sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při jiné délce pracovní doby Ovšem při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin (viz § 79 odst. 2 ZP – práce v podzemí, třísměnný a nepřetržitý pracovní režim, dvousměnný pracovní režim atd.) se hodinové sazby minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy zvyšují úměrně zkrácení týdenní pracovní doby. Měsíční minimální mzda se v těchto případech i přes kratší týdenní pracovní dobu nekrátí. Zákonné příplatky ke mzdě (platu), odměny za pracovní pohotovost Vychází se přitom z § 114 až 140 ZP, nařízení vlády č. 567/2006 Sb., nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a 304/2014 Sb. Od 1. 1. 2019 se změnil příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (odvozuje se od minimální mzdy), v platové sféře se pak zvýšil i minimální zvláštní příplatek pro jednotlivé skupiny prací (minimum se zvýšilo ze 400 Kč na 500 Kč). 2. Daň z příjmů fyzických osob Zdanění příjmů fyzických osob je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). V oblasti zdaňování příjmů došlo víceméně pouze ke změnám, které vyplývají ze zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019. Mimo tyto změny stojí za připomenutí nový formulář Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tiskopis 25 5457/B, vzor č. 1). Tento tiskopis se použije poprvé za zdaňovací období 2018 pro poplatníky, kteří žádají plátce daně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2018 (to se provádí zpravidla v 1. polovině února roku 2019). Tiskopis je k dispozici v tiskové podobě na finančním úřadu, ve tvaru PDF, interaktivního PDF, XML ve formátu XSD. V předchozích letech byla tato žádost součástí Prohlášení k dani (3. a 4. strana), lze ji používat i nadále. Základní způsob stanovení základu daně (ZD) v roce 2019: ZD = Hrubá mzda (100 % HM) + povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34 % HM) = 134 % HM (jde o tzv. superhrubou mzdu) Sazba daně z příjmů fyzických osob Standardní sazba daně z příjmů fyzických osob je upravena v § 16 ZDP a činí 15 %. Sazba 15 % se uplatňuje rovněž při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti za kalendářní měsíc. Srážkovou daň rovněž ve výši 15 % lze srážet při nepodepsaném Prohlášení k dani pouze z těchto příjmů (§ 6 odst. 4 ZDP):z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, které u téhož plátce daně nepřesáhnou za kalendářní měsíc částku 2500 Kč (tzv. příjmy ze závislé činnosti malého rozsahu). Solidární zvýšení daně činí 7 % z příjmů podle § 6 a 7 ZDP převyšujících za rok 48násobek průměrné mzdy (§ 16a ZDP). Roční slevy na dani Slevy na dani z příjmů fyzických osob jsou upraveny v § 35ba ZDP. Slevu na dani na manžela (manželku) žijící s poplatníkem v domácnosti lze podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uplatnit tehdy, pokud manžel (manželka) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Při uplatňování daňové slevy za umístění dítěte v mateřské škole apod. (viz § 35bb ZDP) si lze daň snížit maximálně do výše minimální mzdy za každé vyživované dítě, za rok 2018 tedy maximálně o 12 200 Kč, za rok 2019 to bude maximálně o 13 350 Kč za každé vyživované dítě. Měsíční slevy na dani Daňové zvýhodnění na děti – roční Daňové zvýhodnění na děti – měsíční Podmínkou pro vyplacení měsíčního daňového bonusu je hrubý měsíční příjem alespoň 6 675 Kč (v roce 2018 to bylo 6 100 Kč). Podmínkou pro vyplacení ročního daňového bonusu je příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a z podnikání podle § 7 ZDP v úhrnu nejméně 80 100 Kč (v roce 2018 to bylo 73 200 Kč). Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti je upraveno v § 35c35d ZDP. PŘÍKLAD 1: Výpočet čisté mzdy Zaměstnanci byla za leden roku 2019 zúčtována základní mzda ve výši 28 000 Kč a mimořádná měsíční odměna ve výši 5 000 Kč. Tento zaměstnanec má u zaměstnavatele podepsáno Prohlášení k dani, uplatňuje nárok na základní slevu na dani na poplatníka a daňové zvýhodnění na tři děti. 3. Pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení V oblasti pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení došlo od 1. 1. 2019 ke každoročnímu navýšení vyměřovacích základů, minimálních záloh OSVČ. Zvýšila se také rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců 3.1 Pojistné na sociální zabezpečení Na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 236/2018 Sb. se po několika letech od 1. 1. 2019 zvýšila rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z 2 500 Kč na 3 000 Kč. PŘÍKLAD 2 U dohody o pracovní činnosti se pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění bude odvádět u zaměstnanců s příjmem až od částky 3 000 Kč včetně, maximální příjem bez odvodů tedy bude činit 2 999 Kč. Upozornění: V § 6 odst. 4 ZDP je však pro srážkovou daň z tzv. příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (např. příjmy z dohod o pracovní činnosti, odměny členů statutárních orgánů, odměny za práci ve volební komisi apod.) nadále stanoven limit 2 500 Kč, který se nemění. Pokud se tedy např. příjem z dohody o pracovní činnosti zvýší na 2 900 Kč, nebude tento příjem podléhat pojistným odvodům, ovšem při nepodepsaném prohlášení k dani se bude z příjmu odvádět zálohová daň a zaměstnanci bude hrozit povinnost podání daňového přiznání. Základem daně přitom bude příjem 2 900 Kč (pojistné je nulové a superhrubá mzda tak odpovídá sjednanému příjmu). Tabulka minimálních záloh na pojistné (resp. pojistného) OSVČ 3.2 Pojistné na zdravotní pojištění Minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů Poznámka: Týká se pouze osob, na které se vztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. 4. Náhrada mzdy a dávky nemocenského pojištění V oblasti náhrad mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a dávek nemocenského pojištění nabyly rozsáhlé změny účinnosti již v průběhu roku 2018 (zvýšení sazeb nemocenského, zavedení nových dávek – otcovská poporodní péče a dlouhodobé ošetřovné). K 1. 1. 2019 došlo k pravidelnému navýšení redukčních hranic pro redukci průměrného hodinového výdělku (dále jen „PHV“) při poskytování náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a pro redukci denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) při výplatě dávek nemocenského pojištění (Sdělení MPSV č. 237/2018 Sb.). Oproti roku 2018 došlo k jejich poměrně výraznému navýšení. Až v průběhu roku 2019 by mělo dojít ke zrušení doby karenční a ke změnám souvisejícím s projektem eNeschopenky. 4.1 Náhrada mzdy, nemocenské 1. Náhrada mzdy: poskytuje ji zaměstnavatel, poskytuje se až od 4. pracovního dne (při karanténě již od 1. pracovního dne) po dobu prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény), a to pouze za pracovní dny. Zákoník práce nestanoví pravidla pro zaokrouhlování dílčích částek ani výsledného redukovaného PHV. V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde uvádím nezaokrouhlený redukovaný PHV i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až vypočtená celková náhrada mzdy za nemoc (viz § 142 ZP). V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) již redukované PHV v jednotlivých etapách redukce (max. tedy 314,75 Kč) i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu (max. tedy 188,85 Kč/hod). Upozornění: Teprve v legislativním procesu je novela ZP a některých dalších zákonů, kterou by se pravděpodobně od 1. 7. 2019 měla zrušit tzv. karenční doba, náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti by se pak vyplácela i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanci by měli dostávat i v prvních třech dnech nemoci 60 % redukovaného PHV. Zaměstnavatelům bude toto opatření kompenzováno snížením odvodů o 0,2 p. b. na nemocenské pojištění (tj. z 2,3 % na 2,1 %), tj. jde o snížení celkového pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem z 25 % na 24,8 %. V průběhu roku 2019 se začne rozjíždět projekt eNeschopenky, tj. elektronizace dočasných pracovních neschopností. Již od 1. 1. 2019 bude zaměstnavatel moci on-line prostřednictvím ePortálu ČSSZ zjistit informaci, zda je již v systému ČSSZ zaevidovaná nová pracovní neschopnost jeho konkrétního zaměstnance, od kterého data a také ke kterému datu byla pracovní neschopnost ukončena. Podobu dalších etap projektu eNeschopenky (povinná elektronická forma hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a ukončení DPN) teprve určí novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, k úplné elektronizaci by mělo dojít od 1. 1. 2020. 2. Nemocenské poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Maximální nemocenské v roce 2019 tak za měsíc (31 kalendářních dnů po 60 dnech nemoci, kdy je nemocenské nejvyšší) činí 40 176 Kč (31 × 1 296 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 36 828 Kč. Na toto nemocenské však může dosáhnout pouze zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou převyšující 99 400 Kč. PŘÍKLAD 3: Výpočet náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec je práce neschopný od 10. 1. 2019 do 11. 2. 2019. Průměrný hodinový výdělek činí v rozhodném období 304,21 Kč (4. čtvrtletí 2018), neredukovaný denní vyměřovací základ činí 1 775,35 Kč. Zaměstnanec má klasickou pracovní dobu, tj. pracuje 40 hod v týdnu, 8 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Náhradu mzdy tak bude zaměstnavatel poskytovat za sedm pracovních dnů (10 pracovních dnů – 3 pracovní dny bez náhrady mzdy), tj. za 56 hodin (7 dnů × 8 hodin). Nemocenské bude příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) vyplácet celkem za 19 dnů (33 dnů – 14 dnů). 1. Náhrada mzdy vyplácí zaměstnavatel Redukovaný PHV = 90 % z 190,75 + 60 % z (286,13 – 190,75) + 30 % z (304,21 – 286,13) = 171,675 + 57,228 + 5,424 = 234,327 Kč V souladu s kalkulačkou pro výpočet výše náhrad mzdy na internetových stránkách MPSV zde nezaokrouhluji redukovaný PHV ani náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Na celé koruny směrem nahoru zaokrouhlují až vypočtenou celkovou náhradu mzdy. V praxi, zvláště při ručním výpočtu, je možné zaokrouhlit (na dvě desetinná místa nahoru) redukované PHV v jednotlivých etapách redukce i náhradu mzdy připadající na jednu hodinu. Při tomto postupu by výsledná náhrada mzdy vyšla 7 875 Kč, tj. o 1 Kč vyšší. 2. Nemocenské vyplácí příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ) Redukovaný DVZ = 90 % z 1 090 + 60 % z (1 635 – 1 090) + 30 % z (1 775,35 – 1 635) = 981,00 + 327,00 + 42,11 = 1 350,11 Kč = 1 351 Kč (zaokrouhleno nahoru) Mzdovým účetním a pojištěncům lze pro praktické využití doporučit kalkulačky pro výpočet výše náhrad mzdy a nemocenských dávek, které jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz), záložka Nemocenské pojištění. 4.2 Ošetřovné poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se již od 1. kalendářního dne ošetřování, poskytuje se nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Maximální ošetřovné tak v roce 2019 činí při ošetřování v délce 9 dnů 9 720 Kč (9 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 910 Kč. Při ošetřování v délce 16 dnů 17 280 Kč (16 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 15 840 Kč. 4.3 Peněžitá pomoc v mateřství (tzv. mateřská) PPM poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. Maximální PPM tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 41 416 Kč (31 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 37 975 Kč. Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství (podpůrčí doba) 4.4 Otcovská poporodní péče (otcovské) poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se po dobu 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů, Maximální otcovské tak v roce 2019 činí 9 352 Kč (7 × 1 336 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 8 575 Kč. 4.5 Dlouhodobé ošetřovné poskytuje ho příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel, poskytuje se maximálně 90 kalendářních dnů, Maximální dlouhodobé ošetřovné tak v roce 2019 za měsíc (31 dnů) činí 33 480 Kč (31 × 1 080 Kč), v roce 2018 to bylo pouze 30 690 Kč. 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Vyrovnávací příspěvek poskytuje příslušná OSSZ (PSSZ, MSSZ), nikoliv zaměstnavatel. 5. Cestovní náhrady Stejně jako každý rok došlo i v roce 2019 k úpravám výše cestovních náhrad při tuzemských pracovních cestách, tak i některých sazeb stravného při zahraničních pracovních cestách. Stravné za každý kalendářní den při tuzemské pracovní cestě Stravné pro tyto skupiny zaměstnavatelů je upraveno v § 163 a 176 ZP, a ve vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen „vyhláška č. 333/2018 Sb.“). Sazby základních náhrad za použití vlastního vozidla na 1 km jízdy Sazby základních náhrad za 1 km jízdy jsou upraveny v § 157 odst. 4 a 5 ZP a ve zmíněné vyhlášce MPSV č. 333/2018 Sb. Průměrné ceny pohonných hmot Výši průměrných cen pohonných hmot upravuje rovněž zmíněná vyhláška MPSV č. 333/2018 Sb. Základní sazby zahraničního stravného Tyto sazby jsou pro rok 2019 stanoveny ve vyhlášce MF č. 254/2018 Sb. Uvádím zde platné sazby pro vybrané (nejčastěji navštěvované) země (seřazeno abecedně). Z těchto zemí došlo ke změně sazby pouze u Polska (zvýšení z 35 EUR na 40 EUR). V roce 2019 se oproti roku 2018 zvýšila sazba zahraničního stravného pro 9 zemí, u jedné země se změnila měna poskytované sazby stravného (z USD na EUR u Konžské demokratické republiky). Sazby u těchto 10 zemí se změnily následujícím způsobem. 6. Srážky ze mzdy Při provádění srážek z mezd se postupuje mj. podle ustanovení § 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Tyto nové parametry se použijí poprvé při srážkách za leden 2019, tj. začátkem února 2019. Upozornění: Situace v oblasti srážek ze mzdy v dalších měsících roku 2019 je však poněkud nejistá, v lednu 2019 by totiž měla vláda jednat o zvýšení životního minima s účinností již od 1. 2. 2019, životní minimum má přitom vliv na nezabavitelné částky a tím i výši srážek ze mzdy. Následující hodnoty budou tedy aktuální pro výpočet srážek ze mzdy za leden 2019, od února 2019 se mohou nezabavitelné částky znovu změnit. Životní minimum jednotlivce a normativní náklady na bydlení jednotlivce Nezabavitelné částky A) Základní nezabavitelná částka B) Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení 9 643 Kč (po odečtení základní nezabavitelné částky) Jde o 100 % ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení jednotlivce, tj. 100 % z 9 643 Kč (v roce 2018 to byla částka 9 338 Kč). Maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy tedy činí 3 214 Kč (v roce 2018 to bylo 3 112 Kč). Od 1. 1. 2019 (od výplaty mzdy za leden) se tedy bude při shodné čisté mzdě srážet méně než v roce 2018. PŘÍKLAD 4: Výpočet srážky ze mzdy Ženatý zaměstnanec se dvěma dětmi má čistou mzdu ve výši 25 582 Kč. V jaké výši je možné provést srážku na přednostní pohledávku exekučního charakteru? Základní nezabavitelná částka: Tato základní nezabavitelná částka nesmí být sražena povinnému (zaměstnanci) z jeho měsíční mzdy. Odečet základní nezabavitelné částky od čisté mzdy povinného: 25 582 Kč – 11 251 Kč = 14 331 Kč Částka, kterou je možné z čisté mzdy srazit bez omezení: 14 331 – 9 643 Kč = 4 688 Kč Na přednostní pohledávku lze dále využít dvě třetiny z 9 642 Kč (9 643 Kč zaokrouhleno dolů na částku dělitelnou třemi): jedna třetina z 9 642 Kč = 3 214 Kč dvě třetiny z 9 642 Kč = 6 428 Kč (2 × 3 214 Kč) 7. Oblast zaměstnanosti Plnění povinného podílu zaměstnaných osob se zdravotním postižením Tato problematika je upravena v § 81 až 84 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a § 15 až 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše odvodu do státního rozpočtu, není-li splněn povinný podíl osob se zdravotním postižením (OZP) na celkovém počtu zaměstnanců za rok 2018, tedy činí 78 062,50 Kč za jednoho zaměstnance, přičemž výsledná suma odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Tento odvod se hradí úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, a je splatný 15. 2. 2019. Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci Tato problematika je upravena zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Výše podpory v nezaměstnanosti Vysvětlivky: PMČV – Průměrný měsíční čistý výdělek VZ – Vyměřovací základ (u bývalé OSVČ) PMvNH – Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2018 Výše podpory při rekvalifikaci Výše podpory – neznámý PMČV či VZ Jde o uchazeče o zaměstnání, kteří splnili podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání, nebo nemohou bez svého zavinění doložit výši PMČV nebo VZ či u nich PMČV nebo VZ nelze stanovit. Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti (podpůrčí doba) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru či na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. 6 750 Kč (dosud 6 100 Kč). Ovšem za předpokladu, že uchazeč nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, nesmí se přitom jednat o příjem z dohody o provedení práce. 8. Zaměstnávání starobních důchodců Valorizace důchodů k 1. 1. 2019 Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. se zvyšují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. 1. 2019 od splátky důchodu splatné po 31. 12. 2018. Podle nařízení vlády č. 212/2018 Sb. se zvyšují také příplatky k důchodu (poskytované perzekuovaným osobám z období komunistického režimu a účastníkům národního boje za vznik a osvobození Československa a některým pozůstalým po těchto osobách). Od 1. 1. 2019 se důchodcům, kteří dosáhli 85 let věku, zvyšuje procentní výměru důchodu o 1 000 Kč měsíčně. Změna bude účinná od lednové splátky důchodu v roce 2019 (pro ty, kteří 85 let dosáhli před 1. 1. 2019). Důchodcům, kteří dosáhnou věku 85 let od 1. 1. 2019, se důchod zvýší o 1 000 Kč od splátky důchodu v měsíci, ve kterém budou mít tyto 85. narozeniny. Výpočtové prvky v oblasti důchodů Jsou stanoveny především zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění a nařízením vlády č. 213/2018 Sb. Výpočtový základ pro výpočet důchodu se stanoví z osobního vyměřovacího základu následujícím způsobem: plně (100 %) se započítává částka do I. redukční hranice (14 388 Kč), z částky přesahující I. redukční hranice (14 388 Kč), nejvýše však do II. redukční hranice (130 796 Kč), se započítává 26 %, k částce přesahující II. redukční hranici (130 796 Kč) se nepřihlíží. Maximální výpočtový základ tak v roce 2019 činí 44 655 Kč. Minimální výše měsíčního pojistného na dobrovolné důchodové pojištění Minimální měsíční pojistné na dobrovolné důchodové pojištění od 1. 1. 2019: 2 289 Kč (v roce 2018 činilo 2 099 Kč) Další parametry související se zaměstnáváním starobních důchodců Důchodový věk Důchodový věk je upraven především v § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v příloze k tomuto zákonu – Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971. U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let. Důchodový věk lze zjistit pomocí kalkulačky umístěné na internetových stránkách MPSV. 9. Daňové sazby v roce 2019 9.1 Sazby daně z příjmů fyzických osob 15 % ze základu daně (sníženého o odpočty), 7 % solidární zvýšení daně z kladného rozdílu mezi součtem příjmů ze závislé činnosti a dílčího základu daně ze samostatné činnosti a 48násobkem průměrné mzdy (1 569 552 Kč); lze uplatnit ztrátu z podnikání. Zvláštní sazby daně 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, z úroků z bankovních vkladů), 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.2 Sazby daně z příjmů právnických osob 19 % z „obecného“ základu daně (sníženého o odpočty), 15 % ze samostatného základu daně (vybrané kapitálové příjmy ze zahraničí), 5 % u základního investičního fondu, 0 % u fondu penzijní společnosti a instituce penzijního pojištění. Zvláštní sazby daně 15 % u daňových rezidentů (např. z podílů na zisku, nejsou-li osvobozeny od daně), 19 % u úroků z účtu veřejně prospěšného poplatníka (až na výjimky) a společenství vlastníků jednotek, 15 % u daňových nerezidentů, nejde-li o následující dvě výjimky, 35 % u daňových nerezidentů ze států, s nimiž ČR nemá daňovou smlouvu ani dohodu, 5 % u daňových nerezidentů z úplaty u finančního leasingu. 9.3 Sazby daně z přidané hodnoty 21 % základní sazba daně, 15 % první snížená sazba daně (např. ubytování, stravování a prodej potravin), 10 % druhá snížená sazba daně (např. vybraná kojenecká výživa, léky a knihy). 9.4 Sazby daně z nemovitých věcí * Tato sazba daně se ještě násobí koeficientem lidnatosti dané obce (1,0 až 5,0). * Za nebytový prostor užívaný k podnikání (až na výjimky) se daň zvyšuje o 2 Kč/m2. ** U zdanitelné jednotky je základem daně tzv. upravená podlahová plocha. U nepodnikatelských staveb s převažující částí podlahové plochy užívanou k podnikání, a dále u nebytových prostor staveb a jednotek zařazených v obchodním majetku, se uplatní základní sazby pro podnikání 2 nebo 10 Kč/m2. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient (2, 3, 4 nebo 5), kterým se vynásobí daň. 9.5 Sazby daně silniční 9.6 Sazby daně z nabytí nemovitých věcí - Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %. - Základem daně je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (zaokrouhluje se na stokoruny nahoru). 9.7 Sazby ekologických daní - Sazby daně ze zemního plynu a některých dalších plynů:264,80 Kč/MWh spalného tepla pro plyny kódů 2711 29 a 2705 určené pro pohon motorů, 136,80 Kč/MWh spalného tepla (od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019) pro plyny kódů 2711 11 a 2711 21 určené pro pohon motorů,30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn určený pro výrobu tepla, stacionární pohony apod. - Sazba daně z pevných paliv: 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku - Sazba daně z elektřiny: 28,30 Kč/MWh. 9.8 Sazby spotřebních daní Pro speciální směsi minerálních olejů jsou stanoveny individuální sazby daně v § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 9.9 Sazby daně z hazardních her Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní. Dílčí daň se vypočte jako součin dílčího základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a sazby pro tento dílčí základ daně. Dílčí základ daně tvoří částka, o kterou úhrn přijatých a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher z daného typu hazardní hry. Sazba daně z hazardních her činí 23 % pro dílčí základ daně: z loterií, z kursových sázek, z totalizátorových her, z bing, z živých her, z tombol a z turnajů malého rozsahu. Sazba daně z hazardních her činí 35 % pro dílčí základ daně z technických her. Minimální dílčí daň z technických her = součtu herních pozic jednotlivých povolených koncových zařízení uvedených v povolení k umístění herního prostoru x 9 200 Kč.
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 1-2/2019.