Veřejná výzkumná instituce účtuje pořízení drobného hmotného majetku do 40 000 Kč na účet 501 a nehmotného majetku do 60 000 Kč na účet 518. Majetek je veden v operativní evidenci a nijak se nepromítá do rozvahy. Je to správně, nebo by bylo vhodné vést podrozvahovou evidenci? Pokud ano, na jaké účty, kdy a co účtovat?
Otázky a odpovědi: Vedení podrozvahové evidence
prof. Ing.
Jiří
Strouhal
Ph.D.
Odpověď:
Hranici pro uznání dlouhodobého nehmotného majetku a dlouhodobého hmotného majetku si určuje účetní jednotka sama svojí vnitropodnikovou účetní směrnicí. Ze zadání otázky vyplývá, že jsou v zásadě dodržovány minimální hranice stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž drobný majetek nedosahující této hranice, který však účetní jednotka hodlá využívat po dobu delší než jedno účetní období, účtuje výsledkově prostřednictvím účtů 501-Spotřeba materiálu u dlouhodobého hmotného majetku, resp. 518-Ostatní služby u dlouhodobého nehmotného majetku. Z tohoto titulu lze jedině souhlasit s řešením, které účetní jednotka (v tomto případě veřejná výzkumná instituce, nicméně lze zobecnit pro jakoukoli účetní jednotku) aplikuje – to znamená, že daný drobný majetek vede v operativní evidenci. Podrozvahové řešení dané oblasti není nutné a ani nikterak nevyplývá z ČÚS č. 001 – Účty a účtování na účtech, odst. 2.3.2, který se problematice podrozvahové evidence věnuje (zde se pouze předpokládá podrozvahové řešení u najatého majetku a majetku přijatého do úschovy, což není výše uvedený případ). U drobného hmotného majetku si lze jako alternativní řešení představit jeho účtování v rámci položky 112-Materiál na skladě (v analytice jako drobný hmotný majetek).