Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).
Vliv zvýšení minimální mzdy na parametry daně z příjmů
Ing.
Ivan
Macháček
Výše minimální mzdy má vliv na některé limity hodnot uvedených v zákonu č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Pro účely daně z příjmů je minimální mzda definována v § 21g ZDP
jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.Vliv minimální mzdy na osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů
osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy
, která je platná k 1. 1. kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.Zatímco za kalendářní rok 2018 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 12 200 Kč x 36 = 439 200 Kč, pak
za kalendářní rok 2019 je osvobozena
od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 13 350 Kč x 36 = 480 600 Kč
.PŘÍKLAD 1
Občan pobírá starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z Rakouska. Za rok 2018 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 465 000 Kč a za rok 2019 výše 487 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Pro daňové řešení penze z Rakouska musíme vycházet ze smlouvy mezi ČR a Rakouskem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (č. 31/2007 Sb. m. s.). V článku 17 této smlouvy se uvádí, že penze a jiné podobné platy vyplácené rezidentu jednoho smluvního státu z důvodu dřívějšího zaměstnání podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odstavce 2 zdanění jen v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Rakouska podléhá zdanění v ČR.
Řešení za rok 2018:
Výše důchodu a penze převyšující hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 25 800 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Občan musí za zdaňovací období 2018 podat nejpozději dne 1. 4. 2019 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém vyčíslí daň z příjmů 3 870 Kč, takže po odečtení základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč je jeho daňová povinnost nulová.
Řešení za rok 2019:
Výše důchodu a penze převyšující hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 6 400 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne výše 15 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za rok 2019.
Vliv minimální mzdy na uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:
–
slevy na dani,
–
daňového bonusu,
–
nebo slevy na dani a daňového bonusu.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.
Připomínáme, že zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, došlo počínaje lednem roku 2018 ke
zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP
v tom smyslu, že se příjmy z nájmu a kapitálového majetku již nezapočítávají do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový
Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2018 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 12 200 Kč x 6 = 73 200 Kč a v roce 2019 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo 7 ZDP alespoň 13 350 Kč x 6 = 80 100 Kč. bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.PŘÍKLAD 2
Občan má příjmy pouze ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2019 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období roku 2019 dosáhnou pouze 80 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije jedno studující dítě.
Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 základ daně 32 000 Kč a daň z příjmů 4 800 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 24 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2019 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 80 000 Kč si nemůže poplatník uplatnit daňový
bonus
na vyživované dítě. Pokud by občan měl příjmy za rok 2019 alespoň o 100 Kč vyšší, pak by mohl v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 15 204 Kč formou daňového bonusu.A jak je tomu u zaměstnance?
U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží zaměstnavatel měsíční zálohu na daň podle § 35d odst. 2 ZDP o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDPa o daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c ZDP.
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový
bonus
lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, dle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový
ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, bonus
jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy,
zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2018 alespoň výše 6 100 Kč a v roce 2019 alespoň 6 675 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.| Zdaňovací období | Minimální mzda v Kč | Výše ročních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč | Výše měsíčních příjmů pro přiznání daňového bonusu v Kč |
| 2018 | 12 200 | 6 100 (§ 6 ZDP) | |
| 2019 | 13 350 | 6 675 (§ 6 ZDP) |
Vliv minimální mzdy na uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování
V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c ZDP (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které
poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2018 částka 73 200 Kč a v roce 2019 částka 80 100 Kč
. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.PŘÍKLAD 3
Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti od jednoho plátce, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2019 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu, březnu a září 6 900 Kč, v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 6 500 Kč.
Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází za každý kalendářní měsíc nulová záloha na daň. S ohledem na dosaženou výši zdanitelných příjmů za měsíce leden, březen a září vyplatí zaměstnavatel za tyto měsíce zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 6 675 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu.
Vzhledem k tomu, že za kalendářní rok 2019 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 80 100 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový
bonus
za měsíce leden, březen a září 2019 zachován.Vliv minimální mzdy na uplatnění slevy za umístění dítěte
V § 35bb odst. 4 ZDP se uvádí, že za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše minimální mzdy.
Zatímco ve zdaňovacím období roku 2018 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 12 200 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2019 se jedná o maximální výši slevy na dani 13 350 Kč za každé vyživované dítě umístěné v předškolním zařízení.PŘÍKLAD 4
Dítě, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, navštěvuje po celý rok 2018 a 2019 soukromou mateřskou školu. Měsíční platba za umístění dítěte v předškolním zařízení je stanovena ve výši 1 100 Kč. Poplatník zaplatí po oba kalendářní roky stejnou výši školkovného 13 200 Kč. Poplatník má příjmy ze živnostenského podnikání.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018 může poplatník uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši 12 200 Kč. Poplatník musí doložit jako přílohu k daňovému přiznání potvrzení předškolního zařízení (mateřské školy) jednak o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v mateřské škole na zdaňovací období roku 2018, a jednak další údaje specifikované v § 38l odst. 2 písm. f) ZDP. Za rok 2019 si může poplatník s ohledem na zvýšení minimální mzdy od 1. 1. 2019 uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši vynaložených výdajů na školkovné 13 200 Kč.