Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC), 3. část

Vydáno: 21 minut čtení

V následujícím příspěvku navazujeme na první a druhý díl příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 11/2018 na s. 19 a UNES č. 12/2018 na s. 22. Ve třetí a zároveň poslední části příspěvku se zaměříme na Zásoby dle ČÚS č. 707.

Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) – 3. část
Mgr.
Pavel
Bláha
 
ČÚS č. 707 Zásoby
Standard upravuje:
Bod 3. Obecná pravidla k postupům účtování o zásobách
Bod 4. Oceňování zásob
Bod 5. Postup účtování
Bod 5.1. Vedení zásob Způsob A
Bod 5.2. Vedení zásob Způsob B
 
Obecná pravidla k postupům účtování o zásobách
O zásobách účtuje účetní jednotka průběžným způsobem (dále jen „způsob A“), nebo periodickým způsobem (dále jen „způsob B“). Pro příslušný analytický účet zásob [pokud je účetní jednotka (dále jen „ÚJ“) využívá] může účetní jednotka uplatnit pouze jeden ze způsobů účtování o zásobách. Z uvedeného plyne, že jedna účetní jednotka může evidovat a vést některé analyticky oddělené zásoby způsobem A a jiné způsobem B (viz dále odrážka o vnitřních předpisech). Analytické členění zásob dále váže i na jejich ocenění, protože ÚJ zároveň musí pro celý patřičný analytický účet (dále jen „AÚ“) zásob stanovit pouze jeden způsob ocenění úbytku zásob.
Při obou způsobech musí úbytky zásob vykázané v účetní závěrce odpovídat skutečnému úbytku zásob.
Dále je vhodné dodržovat zásadu, že účetní jednotka by měla být schopna prokázat skutečný stav zásob, a to bez ohledu na to, jakým způsobem zásoby vede. Úbytky stavu zásob vykázané v účetní závěrce musí odpovídat skutečnému úbytku zásob (viz bod 3.1. ČÚS č. 707). Na to je nutné dohlédnout zejména při vedení zásob způsobem B.
O zjištěném manku do výše normy přirozených úbytků zásob účtuje ÚJ jako o spotřebě těchto zásob.
Účetní jednotka zajišťuje naplnění ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „Zoúč“ (průkaznost účetnictví) vnitřním předpisem, který musí minimálně upravit:
normu přirozených úbytků zásob,
druhy materiálu účtovaných přímo do spotřeby bez zaúčtování na sklad materiálu (způsob B),
pravidla pro členění syntetických účtů zásob na analytické účty v oblasti oceňování pro vnitroorganizační potřeby včetně cen stanovených pro tyto účely a pro sledování cenových odchylek a způsob jejich zúčtování.
 
Vedení zásob způsobem A
Jde o průběžné zachycování stavu a pohybu zásob jednak v účetnictví na účtech účtové třídy 1xx, a souběžně ve skladové evidenci (skladové karty…) s porovnáváním účetního stavu minimálně 1x měsíčně. Z obsahu předchozí věty je zřejmé, že vedení zásob způsobem A je výhodnější a přesnější.
Podstatou tohoto způsobu je soustředit položky vynaložené na pořízení zásob (nákupem a vlastní výrobou) na příslušných majetkových účtech zásob v ocenění, které odpovídá § 25 odst. 1 písm. c), d) a j) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zoúč“).
O výdeji zásob se účtuje jako o zvýšení provozních nákladů až v okamžiku jejich faktické spotřeby.
V případě účtování o zásobách způsobem A používá účetní jednotka účty:
111-Pořízení materiálu,
131-Pořízení zboží.
K rozvahovému dni se vykazují tyto účty pořízení s nulovým zůstatkem.
 
Postupy účtování zásob dle ČÚS č. 707
Zásoby vedené způsobem A
Účetní případ
MD
D
Pořízení zásob obecně
111-Pořízení materiálu
131-Pořízení zboží
Příslušné syntetické účty účtové třídy 3, 4 nebo účet 261-Pokladna
Dodavatelská faktura/hotovostně na pořízení zásob
111-Pořízení materiálu
131-Pořízení zboží
321-Dodavatelé
261-Pokladna
Úhrada dodavatelské faktury
321-Dodavatelé
223-OSS/231-ÚSC
Převzetí materiálu, zboží na sklad
112-Materiál na skladě
132-Zboží na skladě
111-Pořízení materiálu
131-Pořízení zboží
Pořízení zásob na základě bezúplatné změny příslušnosti hospodařit
Příslušné syntetické účty skupiny 11–13
649-Ostatní výnosy z činnosti
Spotřeba materiálu
501-Spotřeba materiálu
112-Materiál na skladě
Úbytek materiálu/zboží z důvodu jeho prodeje
544-Prodaný materiál
504-Prodané zboží
112-Materiál na skladě
132-Zboží na skladě
Přírůstky zásob vlastní výroby
Příslušný syntetický účet účtové skupiny 12
508-Změna stavu zásob vlastní výroby
Úbytky zásob vlastní výroby
508-Změna stavu zásob vlastní výroby
Příslušný syntetický účet účtové skupiny 12
Pořízení zásob vytvořených vlastní činností + příchovky zvířat
Příslušný syntetický účet zásob účtové skupiny 12
507-Aktivace oběžného majetku
Náklady ve vlastní režii související s úpravou zásob a renovací náhradních dílů
Příslušný syntetický účet zásob účtové skupiny 12
Příslušný syntetický účet účtové skupiny 621-Aktivace materiálu a zboží
Použití zásob k reprezentaci
513-Náklady na reprezentaci
Příslušný syntetický účet zásob
Manko nad normu přirozených úbytků
547-Manka a škody
Příslušný syntetický účet zásob
Přebytek zásob vyplývající z inventarizace
Příslušný syntetický účet účtové skupiny 12
649-Ostatní výnosy z činnosti
Výnos z prodeje materiálu/zboží
Příslušný syntetický účet účtové třídy 3 nebo 261-Pokladna
644-Výnosy z prodeje materiálu
604-Výnosy z prodaného zboží
Výnos z prodeje polotovarů
Příslušný syntetický účet účtové třídy 3 nebo 261-Pokladna
609-Jiné výnosy z vlastních výkonů
Výnos z prodeje vlastních výrobků
Příslušný syntetický účet účtové třídy 3 nebo 261-Pokladna
601-Výnosy z prodeje vlastních výrobků
Zásoby pozbyté bezúplatně ve prospěch jiné vybrané ÚJ
549-Ostatní náklady z činnosti
Příslušný syntetický účet zásob
Zásoby pozbyté bezúplatně ve prospěch jiného subjektu
543-Dary
Příslušný syntetický účet zásob
Vyúčtování zůstatku materiálu a zboží, které ÚJ k rozvahovému dni dosud nepřevzala
119-Materiál na cestě
139-Zboží na cestě
111-Pořízení materiálu
131-Pořízení zboží
Nevyfakturované dodávky materiálu a zboží k rozvahovému dni
111-Pořízení materiálu
131-Pořízení zboží
389-Dohadné účty pasivní
Dodatečně zaslaná faktura na materiál
389-Dohadné účty pasivní
321-Dodavatelé
Úhrada dodavatelské faktury
321-Dodavatelé
223-OSS/231-ÚSC
 
Vedení zásob způsobem B
Způsob B je na první pohled jednodušší, snižuje počet účetních operací o zásobách. Daný způsob je vhodný pro ÚJ s nevýznamnou spotřebou materiálu a zásob. Na účty zásob účetní jednotka účtuje k rozvahovému dni. Může však stanovit vnitřním předpisem, že na účty zásob bude účtovat i k jinému okamžiku.
Uvedený způsob znamená absenci
průběžné účetní evidence
(evidence přírůstků a úbytků na účtech 112 a 132 – materiál a zboží na skladě). Tato evidence probíhá pouze v rámci skladové evidence (skladové karty). V účetnictví se veškeré nákupy proúčtují přímo do nákladů.
Na konci roku se proúčtuje celý počáteční stav do nákladů a celý konečný stav dle výsledků inventarizace se proúčtuje jako snížení nákladů. Nevede se průběžná dvojí evidence (účetní a skladová). Uvedená skutečnost však přináší výrazně vyšší požadavek na kvalitu skladové evidence v průběhu účetního období a inventarizace k rozvahovému nebo jinému účetní jednotkou určenému dni. Důležité je, aby se nestalo, že se vykáže, že se v průběhu roku nespotřeboval celý objem zásob vydaných do spotřeby, ale fakticky tomu tak není. Tím by došlo k porušení § 25 odst. 3 Zoúč a bodu 3.1. ČÚS č. 707.
Je vhodné dodržovat zásadu, že účetní jednotka by měla být schopna prokázat skutečný stav zásob. To umožní pouze průkazná evidence o zásobách!
Pro každý druh zásob si ÚJ může zvolit rozdílný způsob účtování zásob.
Vybraná účetní jednotka dle bodu 3.6. b) ČÚS č. 707 upraví vnitřním předpisem druhy materiálů účtovaných přímo do spotřeby bez zaúčtování na sklad materiálu.
Pořízení zásob se v průběhu účetního období účtuje přímo do nákladů v účtové třídě 5 a v účtové třídě 1 pouze na konci rozvahového dne (nebo dle vnitřního předpisu k jinému okamžiku) na základě inventarizace zásob => Důraz na úplnost, správnost provedení inventur!
Zásoby vedené způsobem B
Účetní případ
MD
D
Pořízení zásob – faktura
501-Spotřeba materiálu
504-Prodané zboží
321-Dodavatelé
261-Pokladna
Úhrada faktury na zásoby
321-Dodavatelé
223-BÚ/231-ÚSC
Zásoby nabyté z titulu bezúplatné změny příslušnosti hospodařit
501-Spotřeba materiálu
504-Prodané zboží
649-Ostatní výnosy z činnosti
Stav materiálu k rozvahovému dni, nebo ke dni určenému vnitřním předpisem
Stavy k prvnímu dni účetního období
501-Spotřeba materiálu
Zjištěný stav materiálu a zásob
112-Materiál na sklad
139-Ostatní zásoby
Stavy k prvnímu dni účetního období
112-Materiál na sklad
139-Ostatní zásoby
Zjištěný stav materiálu a zásob
501-Spotřeba materiálu
Stav zboží k rozvahovému dni, nebo ke dni určenému vnitřním předpisem
Stavy k prvnímu dni účetního období
504-Prodané zboží
Zjištěný stav zboží
132-Zboží na skladě
Stavy k prvnímu dni účetního období
132-Zboží na skladě
Zjištěný stav zboží
504-Prodané zboží
Pořízení zásob vytvořených vlastní činností včetně příchovků
501-Spotřeba materiálu
504-Prodané zboží
507-Aktivace oběžného majetku
Zásoby pozbyté bezúplatně ve prospěch jiné vybrané účetní jednotky
549-Ostatní náklady z činnosti
501-Spotřeba materiálu
504-Prodané zboží
Zásoby pozbyté bezúplatně ve prospěch jiného subjektu
543-Dary
501-Spotřeba materiálu
504-Prodané zboží
Zjištěný stav zásob vlastní výroby je vyšší, než byl jejich stav k prvnímu dni účetního období
Příslušný syntetický účet skupiny 12
508-Změna stavu zásob vlastní výroby
Zjištěný stav zásob vlastní výroby je nižší, než byl jejich stav k prvnímu dni účetního období
508-Změna stavu zásob vlastní výroby
Příslušný syntetický účet skupiny 12
Manko nad normu přirozených úbytků na základě inventarizace
547-Manka a škody
Příslušný syntetický
účet zásob
Přebytek zásob vyplývající z inventarizace
Příslušný syntetický účet zásob
649-Ostatní výnosy z činnosti
 
Postup provedení inventury zásob u způsobu B:
1.
Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy účtů zásob zaúčtují na příslušné účty nákladů. Srovnání skladového (evidenčního stavu) zásob se stavem v účetnictví.
2.
Na účty zásob se účtuje stav zásob podle evidence o zásobách.
3.
+ platí i pro ustanovení § 68 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“), o možnosti vzájemného zaúčtování rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů …/ – před zjištěním inventarizačních rozdílů.
4.
Provedení inventury a porovnání skutečného stavu zásob zjištěného inventurou se stavem v účetnictví.
5.
Případné inventarizační rozdíly dle charakteru se zaúčtují na vrub nákladů nebo snížením nákladů se souvztažnými zápisy na příslušném účtu zásob.
Nesprávným postup představuje zaúčtovat výsledky inventury jako konečný zůstatek zásob, aniž by se porovnaly s evidencí zásob, protože ve spotřebě by zůstalo schované i případné manko.
Je třeba dále snížit spotřebu i o náklady související s pořízením zásob, které zůstanou na skladě.
U zásob vedených způsobem B je v průběhu účetního období zkreslen výsledek hospodaření
. Do nákladů jsou proúčtovány i ty zásoby, které nejsou spotřebovány a ve výsledku hospodaření není zobrazena změna stavu zásob mezi počátkem a koncem účetního období.
 
Postupy organizace při inventuře zásob
Postup pro vybrané účetní jednotky upravuje vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 270/2010 Sb.“). Dle příslušných ustanovení vyhlášky lze použít:
Pro jednotlivé druhy zásob a zboží, které budou inventarizovány
pojem Inventarizační položka
[tedy jiná aktiva, na základě kterého bude vyhotovován (dodatečný) inventurní soupis (podle směrné účtové osnovy a účtového rozvrhu ÚJ označeného syntetickými a analytickými účty zásob a zboží]. Přípravu inventurních seznamů zásob a zboží (podklad pro inventurní soupis) je třeba v účetní jednotce správně, podle konkrétních podmínek a rozmístění jednotlivých položek zásob a zboží, rozmyslet. Podle místních podmínek může být např. vhodné udělat soupis zásob nebo zboží po organizačních jednotkách, tak aby to odpovídalo analytickému členění účtů konkrétních položek zásob nebo zboží. Odsouhlasení na analytické členění pak může být poměrně jednoduché.
Za část (analyticky oddělené)
inventarizační položky
syntetiky 112 materiál na skladě lze např. považovat:
materiál pro výpočetní techniku,
papír pro tisk a množení,
kancelářské potřeby,
úklidové prostředky,
propagační materiál,
autoprovoz.
Jde o jednotlivé druhy věcí se společnou charakteristikou, které lze (když je tak organizace analyticky vede) zjišťovat samostatně v rámci inventarizační položky.
Jako
inventarizační identifikátor
by v případě zásob a zboží posloužilo nejspíše slovní označení jednotlivých druhů zásob a zboží (viz. § 9 vyhlášky č. 270/2010 Sb.). A ideálně takové slovní označení, které by zabránilo záměně konkrétního druhu zásob nebo zboží. Za samozřejmý požadavek je nutné považovat i situaci, aby i v jiných (
pomocných evidencích
– pro oblast zásob a zboží jde např. o skladové karty) se používalo stejné slovní označení totožného druhu zásob nebo zboží.
Vlastní inventarizace zásob a zboží bude probíhat formou fyzické inventury a v případě zásob nebo zboží na cestě i formou dokladové inventury, případně kombinací obou forem.
 
Fyzická inventura zásob
Zjišťují se jí stavy majetku hmotné povahy (tzn. ta aktiva, u kterých se vizuálně nechá zjistit jejich existence). U zásob se jejich stav zjišťuje fyzickým ověřením. To znamená:
přepočtením – odsouhlasením počtu kusů,
převážením,
přeměřením.
U některých druhů majetku se provádí
jak fyzická, tak dokladová inventura –
Materiál, zboží na cestě. Ve výjimečných případech se používá i technický propočet. Vychází se ze stavů zjištěných v účetnictví (jen v případech, kdy fyzické ověření není technicky možné – volně ložený materiál, benzín v nádržích … – viz kombinace fyzického ověření existence příslušného aktiva v kombinaci s dokladovým ověřením a vyjádřením stavu).
Zboží v zaplombovaných původních obalech je možno ověřit podle údajů na obalech. Pokud to dovoluje vnitřní směrnice. Přesto se za vhodné považuje alespoň namátkově u několika položek ověřit skutečnost.
Dokladová inventura zásob
se využívá zejména u materiálu a zboží na cestě. Podstata spočívá v tom, že se stav příslušného majetku a závazků zjišťuje, ověřuje a prokazuje jen pomocí různých písemností (účetní doklady, smlouvy, objednávky, korespondence…). Ověřuje se stav
zkontrolováním existence a úplnosti dokladů
a
obsahu dokladů porovnáním účetního stavu s obsahem dokladů – Materiál, zboží na cestě
. Pověřuje se
správnost stavu (zůstatku) příslušného účtu – zda je podepřen existencí a obsahem prvotních dokladů.
 
Specifika pro inventarizaci zásob
Normy přirozených úbytků zásob
Tyto normy je vybraná účetní jednotka rovněž dle ČÚS č. 707 bodu 3.6. a) povinna stanovit vnitřním předpisem. Jedná se o nezaviněné úbytky zásob, které z hlediska účetnictví ani daně z příjmů nejsou považovány za manko ani za škodu. Účetní jednotka si je musí stanovit na základě víceletých zjišťování ve svých konkrétních podmínkách. Vychází přitom ze skladování těchto zásob, ochrany obaly, způsobu skladování… Není možné stanovovat normy přirozených úbytků předem na základě odhadů, nebo převzetím od jiných ÚJ. Účetní jednotka tyto normy stanovuje vždy pro příslušné účetní období a tyto normy musí každoročně posuzovat a upravovat na základě skutečných nebo změněných podmínek. Přirozené úbytky je nutno zohlednit ještě před vyčíslením manka. Rozhodně není přípustné, aby odpovědní zaměstnanci snížili stav zásob tzv. „do normy přirozených úbytků zásob“ a tyto zásoby vyvedli pro jinou spotřebu. Úbytky zásob v rámci norem nelze zaměňovat se škodou vzniklou např. likvidací starých a nepotřebných zásob.
Škodou se pro účely obsahového vymezení této položky rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin.
Za škodu se považují manka a škody nad normu přirozených úbytků zásob. Znamená to, že po provedení inventury se výsledek porovná s účetním stavem. Je-li zjištěn rozdíl a tento odpovídá hodnotě pro normu přirozených úbytků, o škodu se nejedná. Naopak veškerý chybějící rozdíl nad normu přirozených úbytků lze naopak za škodu považovat (pokud se nejedná o rozdíly dále popsané).
Evidenční rozdíly
Ne všechny rozdíly, které plynou z porovnání účetního a skutečného stavu zásob, se považují za manka nebo přebytky. Ještě před konstatováním, že jde o skutečné škody, manka a přebytky, je třeba ověřit, zda zjištěné rozdíly nejsou vyrovnány jinými zjištěnými rozdíly a zda nedošlo k chybám v evidenci (tzv. evidenční rozdíly, nebo rozdíly způsobené záměnou snadno zaměnitelných zásob). Pokud se zjištěné rozdíly dají doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným Zoúč nebo vyhláškou č. 410/2009 Sb., § 67 odst. 1 písm c), považují se za předběžné evidenční rozdíly, které se na základě doloženého účetního dokladu zaúčtují jako úbytky, nebo přírůstky inventarizovaných zásob. Podmínkou zaúčtování tohoto rozdílu do termínu řádné účetní závěrky je jeho zjištění při inventuře => doložení inventurních soupisů příslušnými doklady.
Analyzování příčin mank a přebytků
V ÚJ je nutno zjistit a posoudit příčiny inventurních rozdílů, které mohou vzniknout ze subjektivních i objektivních důvodů:
Objektivní důvody:
Podobnost druhů zásob a z toho plynoucí jejich záměna
Biologické a fyzikální vlastnosti zásob nebo zboží…
Subjektivní důvody:
Nedodržení postupů odpovědnými zaměstnanci
Nezaúčtováním některých položek…
Objektivní i subjektivní důvody jsou následně po skončení inventur podnětem k efektivnějšímu nastavení systémů, lepší organizaci práce, ošetření formou tzv. hmotné odpovědnosti... (správně odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování).
Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou.
Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.
Účetní jednotky, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání (OSS, ÚSC), uplatňují ustanovení výše citovaných odstavců v souladu s účetními metodami stanovenými vyhláškou č. 410/2009 Sb., a ČÚS č. 701–710, které jsou pro vybrané účetní jednotky závazné.
Při inventarizaci zásob se zjišťuje jejich užitná hodnota, která se porovná s jejich stavem v účetnictví
U zásob určených k prodeji
se posuzuje i jejich předpokládaná prodejní cena (pokud se zjistí, že tato cena po snížení o náklady související s prodejem je nižší než jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení touto nižší hodnotou (§ 26 odst. 1 Zoúč).
Inventarizují se také zásoby vedené na podrozvahových účtech.
Zásoby a zboží umístěné na střediscích se inventarizují ve střediscích.
Zásoby, u nichž je inventarizací zjištěno, že je dodavatel do dne uzavření účetních knih nevyfakturoval, se na účty zásob zaúčtují prostřednictvím účtu 389-Dohadné účty pasivní.
Při zásobách pořízených ze zahraničí je nutno zkontrolovat, zda byly do pořizovací ceny zahrnuty clo, dopravné (náklady související, viz § 57 vyhlášky 410/2009 Sb.).
Manka a přebytky zásob lze vzájemně vyrovnávat (kompenzovat) jen tehdy, pokud vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná[ (§ 68 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb.)].
Vedlejší přínosy inventarizace zásob
Za vedlejší přínosy inventarizace zásob lze považovat např. zjištění, zda:
Zásoby nebyly poškozeny nebo znehodnoceny. U trvalého poškození dochází ke snížení jejich hodnoty nebo trvalé likvidaci, je nutno účtovat na vrub účtu skupiny 547-Manka a škody. O škodu by se nejednalo za předpokladu, že konkrétní hodnotu zásob lze s ohledem na dodržení účetních zásad věrného a poctivého zobrazení opravit.
Zjistit jak je zajištěna ochrana materiálu a zásob před ztrátou, zneužitím a poškozením.
Zjistit druhy nevyužitých, poškozených nebo znehodnocených zásob a příčiny tohoto stavu a navrhnout nápravná opatření k tomuto stavu…
Povinnost vyúčtovat zjištěné inventarizační rozdíly
Inventarizační rozdíly zásob nebo zboží se zaúčtují zásadně do účetního období, za které se stav zásob ověřoval inventarizací. Znamená to, že zjištěné inventarizační rozdíly se musí zúčtovat do termínu řádné účetní závěrky tak, aby se promítly do hodnoty zásob a výsledku hospodaření účetní jednotky. Zaúčtování inventarizačních rozdílů do dalšího účetního období má za následek nesprávné vykázání výsledku hospodaření běžného roku. Z uvedeného plyne, že stav zásob zjištěný inventarizací má přednost před stavem účetním, a proto je nutno v účetnictví včas a řádně vyúčtovat účetní rozdíly a opravit tak skutečný stav na účetní.
Účetnictví se opravuje podle skutečnosti, nikoliv naopak!
O rozdílech se účtuje podle povahy jako o ostatních provozních nákladech nebo ostatních provozních výnosech.
V reálu to znamená:
Zjistit skutečné stavy zásob, ověřit jejich ocenění ve vztahu k § 25 Zoúč a zjistit všechna rizika, ztráty a znehodnocení materiálu, zásob a zboží.
Následně pak vyhotovit inventurní soupisy v potřebném počtu, které budou obsahovat údaje dle § 30 odst. 2 Zoúč.
Zjistit, zda materiál, zásoby a zboží v účetnictví je možno doložit příslušnými doklady; a případně je navrhnout k příslušnému řízení včetně případného vytvoření opravné položky.
Poznámka:
OSS - Organizační složky státu.
ÚSC - Územní samosprávné celky.
Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) - 1. část
Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) - 2. část
Spotřební materiál ve vybraných účetních jednotkách (OSS a ÚSC a příspěvkové organizace OSS a ÚSC) - 3. část