Návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů - blýská se na lepší časy?

Vydáno: 21 minut čtení

Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit vybrané aspekty návrhu zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů. Zákon a v něm obsažená pravidla bude možné aplikovat ve vztahu ke smluvním státům a některá pravidla pak výlučně ve vztahu k členským státům EU. Text tohoto příspěvku cílí především na prvně uvedenou skupinu.

Návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů – blýská se na lepší časy?
doc. Mgr. Ing.
Karel
Brychta,
Ph.D.,
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská
Příspěvek vychází z verze návrhu zákona po realizovaném připomínkovém řízení (text ze dne 9. 11. 2018)1). V době poslední revize příspěvku (17. 2. 2019) se předpis nacházel ve fázi před úpravou textu dle připomínek legislativní rady vlády2). Vlastní text příspěvku je tedy nutné vnímat v kontextu jeho pozice v legislativním procesu.
 
1 Úvod – rámcové zhodnocení aktuálního stavu
Otázky spojené se spoluprací při řešení mezinárodních daňových sporů jsou aktuálně upraveny v tzv. Arbitrážní úmluvě, která se váže k úpravám zisků sdružených podniků3), ve vybraných článcích smluv o zamezení dvojího zdanění (dále jen SZDZ)4) a pochopitelně i v rámci tuzemské právní úpravy. V případě posledně uvedeného se pak jedná zejména o procesní úpravu obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“)5). Ve vztahu k mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů je rovněž
relevantní
, že ČR je smluvní stranou
Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám
(dále jen „MLI“6)). Ta v reakci na jeden z akčních plánů OECD směřujících proti BEPS7) včleňuje lepší standardy pro mechanismy řešení daňových sporů. Kromě toho může být díky tomuto instrumentu implementován institut daňové arbitráže pro
jurisdikce
, které jej zatím ve svých daňových smlouvách obsaženy neměly.8)
V širším slova smyslu a ve vazbě na další souvislosti nelze opomíjet ani vliv norem unijního práva týkajících se správní spolupráce, které jsou buď do českého právního řádu implementované v podobě zákona, nebo jsou pro české adresáty přímo závazné s ohledem na jejich zakotvení formou nařízení.
 
1.1 Resumé
Úhrnem lze konstatovat, že právní úprava mezinárodního řešení sporů je aktuálně velmi roztříštěná, relativně nepřehledná a poplatníkům na první pohled jen velmi těžko seznatelná. V současné době absentuje i veřejně dostupný manuál/vodítko/pokyn, který by tento problém alespoň trochu eliminoval. To bylo ostatně předmětem kritiky i ze strany OECD9), která ve své zprávě konstatovala následující zjištění:
„Česká republika uvedla, že poučení pro řešení sporů dohodou
10)
je aktuálně vyhotovováno a bude zveřejněno, jakmile bude poučení pro řešení sporů dohodou provázáno s implementací Směrnicí Rady (EU) o mechanismech řešení daňových sporů týkajících se dvojího zdanění v rámci EU do českého práva.“
11) Zdá se tedy, že co se týče seznatelnosti a jasnosti pravidel pro mezinárodní řešení daňových sporů, blýská se na lepší časy. ČR coby členský stát EU by měla implementovat směrnici Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. 10. 2017, o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii12) do 30. 6. 2019. Česká republika, potažmo vláda ČR, se rozhodla k naplnění tohoto cíle přijmout zvláštní procesní předpis – zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů.
 
2 Návrh zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů – působnost a další vybrané otázky
Předpis bude mít charakter speciálního zákona
(
lex specialis
)
ve vztahu k daňovému řádu. Tento poměr výslovně zakotvuje § 513) vládního návrhu zákona o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů (dále jen „vládní návrh zákona“). V něm se uvádí:
„Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při řízení a jiném postupu týkajícím se mezinárodní spolupráce při řešení daňových sporů podle daňového řádu s výjimkou řízení před soudem.“
Předkládaný návrh zákona přitom sleduje jakousi dvojí linii – pravidla pro mezinárodní řešení daňových sporů se smluvními státy a dále pak stanovení speciálních pravidel ve vztahu ke členským státům EU. Základní struktura vládního návrhu zákona je uvedena v tabulce 1 níže.
Tabulka 1: Základní struktura vládního návrhu zákona14)
Část
Obsah právní úpravy
15)
Obecná ustanovení
(Část první)
Vymezení působnosti právní úpravy, vymezení základních pojmů (např. sporná otázka; mezinárodní smlouva).
Příslušné orgány
(Část druhá)
Vymezení různých typů orgánů a jejich kompetencí; určení příslušnosti k řešení sporné otázky.
Řešení sporné otázky
(Část třetí)
Ustanovení týkající se řízení včetně specifikace
náležitostí podání učiněného poplatníkem
(jde o výčet demonstrativní, který obsahuje výčet esenciálních náležitostí podání); posuzování přípustnosti žádosti o zahájení řízení; proces vyřizování žádosti; vyřešení sporné otázky; vztah k jiným řízením a postupům (včetně vztahu k soudnímu rozhodnutí o sporné otázce).
Zvláštní ustanovení pro členské státy EU
(Část čtvrtá)
Definice uznávané nezávislé osoby a její role v řešení mezinárodního sporu; poradní orgán a jeho role; komise pro alternativní řešení sporů; zvláštní ustanovení o řízení; přípustnost žádosti o zahájení řízení; řešení sporné otázky dohodou;
daňová arbitráž;
poradní orgán a pravidla jeho fungování; vztah k některým lhůtám; náklady řízení; zveřejnění; vztah k jiným řízením a postupům.
Ustanovení přechodná
a závěrečná
(Část pátá)
Účinnost předpisu.
Předmětem vládního návrhu zákona (viz § 1) je řízení o sporné otázce:
a.
na základě mezinárodní smlouvy a v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím mechanismus řešení daňových sporů v Evropské unii ve vztahu ke členským státům Evropské unie, nebo
b.
na základě mezinárodní smlouvy ve vztahu ke státu nebo jiné jurisdikci, s nimiž byla mezinárodní smlouva uzavřena.
 
2.1 Vybrané základní pojmy
Mezinárodní smlouva
ve smyslu, jak je chápána pro účely aplikace tohoto předpisu, je vymezena v § 3 vládního návrhu zákona jako:
a.
smlouva o zamezení dvojímu zdanění upravující zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů a případně i majetku, která je součástí právního řádu České republiky, pokud je použitelná mezi Českou republikou a jiným dotčeným státem, nebo
b.
úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků, pokud je použitelná mezi Českou republikou a jiným dotčeným státem.
Za mezinárodní smlouvu
je však pro účely aplikace tohoto předpisu
považován i zákon
upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem16) (viz § 3 odst. 2 vládního návrhu zákona).
Sporná otázka
je vymezena v § 2 vládního návrhu zákona jako:
„... záležitost vedoucí ke vzniku sporu vyplývající z výkladu a uplatňování mezinárodní smlouvy“
.
Definice
prostředku ochrany
je uvedena v § 8 odst. 1 vládního návrhu zákona a zahrnuje: opravný prostředek, dozorčí prostředek nebo jiný prostředek ochrany při správě daní nebo návrh na zahájení řízení před soudem. Prostředkem ochrany se rozumí rovněž obdobné prostředky ochrany dle právních předpisů jiného dotčeného státu (viz § 8 odst. 2).
 
3 Žádost a její náležitosti
Řízení o sporné otázce se
zahajuje jen a pouze na základě žádosti poplatníka,
který je dotčen (resp. se cítí být dotčen) chybným výkladem a aplikací mezinárodní smlouvy. Pro žádost přitom platí obecná ustanovení o podání podle daňového řádu (§ 70 a násl. daňového řádu). Jednacím jazykem pro žádost učiněnou ve vztahu k českému orgánu je český jazyk (viz § 76 daňového řádu).17) Řízení o sporné otázce nemá charakter řádného opravného prostředku – z toho plyne, že jeho nevyužití není překážkou pro přístup k ochraně v rámci správního soudnictví.
Kromě obecných náležitostí musí žádost obsahovat informace potřebné k posouzení okolností případu a sporné otázky (§ 15 vládního návrhu zákona). Demonstrativní výčet těchto informací je následující:
a.
označení všech dotčených států;
b.
jméno, adresu, daňové identifikační číslo a další informace nezbytné k
určení totožnosti:
1.
dotčeného poplatníka a
2.
další osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, kterých se sporná otázka týká;
c.
vymezení zdaňovacího období,
kterého se sporná otázka týká, jde-li o daň, která má zdaňovací období;
d.
podrobné
informace o sporné otázce,
zahrnující povahu a datum provedení úkonů vedoucích ke sporné otázce a výši související částky v měně dotčeného státu, včetně kopií podpůrných písemností;
e.
odkaz na použitelné vnitrostátní předpisy a na použitelnou mezinárodní smlouvu;
je-li použitelná více než 1 mezinárodní smlouva, uvede se v žádosti, na základě které smlouvy má být řízení o sporné otázce vedeno;
f.
prohlášení dotčeného poplatníka,
že na
1.
přiměřenou žádost příslušného orgánu odpoví co nejúplněji a co nejrychleji, a
2.
žádost příslušného orgánu poskytne veškerou dokumentaci, a
g.
následující
informace,
pokud ve vztahu ke sporné otázce existují,
s kopiemi všech podpůrných písemností:
1.
vysvětlení, proč se dotčený poplatník domnívá,
že existuje sporná otázka,
2.
podrobné
informace o prostředcích ochrany,
které dotčený poplatník
uplatnil
v souvislosti s opatřením vedoucím ke vzniku sporné otázky,
3.
soudní rozhodnutí
týkající se sporné otázky,
4.
kopii konečného rozhodnutí o stanovení daně
nebo jiné písemnosti s rovnocenným účinkem a
kopie dalších písemností
vydaných daňovými orgány v souvislosti se spornou otázkou a
5.
informace o dalších žádostech o zahájení řízení o sporné otázce nebo o zahájení jiných postupů
k dosažení vzájemné dohody nebo k řešení sporu vedených podle mezinárodní smlouvy, které v souvislosti se stejnou spornou otázkou podal dotčený poplatník.
Shora uvedený výčet je vcelku jasný a pochopitelný – jde o
náležitosti, které musí (resp. by mělo) obsahovat podání i za současného stavu,
aby byl příslušný orgán schopen danou věc uchopit a posoudit. V tomto ohledu k žádnému razantnímu posunu ve věci požadavků kladených na žádosti nedochází – nicméně legislativní zakotvení (a tedy viditelnost pravidel) je bezesporu přínosem.
Ustanovení § 15 odst. 2 vládního návrhu zákona zakotvuje
tříletou subjektivní prekluzivní lhůtu.
Její
běh započne dnem,
kdy bylo dotčenému poplatníkovi:
„... poprvé oznámeno opatření, které vede nebo povede ke vzniku sporné otázky“
. Objektivní lhůta stanovena není. V důvodové zprávě se ve vztahu k lhůtě uvádí následující:
„V návaznosti na komentář k modelové smlouvě OECD o zamezení dvojímu zdanění je třeba „den, kdy se dotčený poplatník dozvěděl o opatření, které vede nebo povede ke vzniku sporné otázky“ vykládat co nejpříznivěji k dotčenému poplatníkovi. Lhůta tak započne běžet až dnem, kdy se dané opatření „zhmotní“ v konkrétním případě pro konkrétního dotčeného poplatníka, zejména v případě stanovení daně. To však neznamená, že by tento poplatník nemohl podat žádost o zahájení řízení o sporné otázce dříve, pokud se ho sporná otázka bezprostředně dotkne.“
18)
V § 15 odst. 4 vládního návrhu zákona se stanovuje, že
vedení řízení
nebrání skutečnost,
že:
a)
Opatření vedoucí ke sporné otázce se stalo podle právních předpisů daného dotčeného státu konečným (např. daň byla vyměřena a v daném dotčeném státě již vyměřenou výši není možné změnit z důvodu překážky věci rozhodnuté;
překážkou však je
existence soudního rozhodnutí, od něhož se nelze odchýlit).
b)
Dotčený poplatník využil prostředek ochrany (např. odvolání či iniciování soudního přezkumu – řízení je možné vést souběžně do doby, než o sporné otázce rozhodne soud).
Sumarizace případů, kdy je
žádost nepřípustná,
je uvedena níže v tabulce 2.
Tabulka 2: Nepřípustnost žádosti19)
Situace
Bližší specifikace dle důvodové zprávy
Žádost neobsahuje předepsané údaje
Podaná žádost nemá všechny náležitosti (viz § 15 odst. 1 vládního návrhu zákona) a dotčený poplatník ani po výzvě podle § 74 daňového řádu, nebo po výzvě (viz § 19
vládního návrhu zákona) tyto náležitosti nedoplní.
Dotčený poplatník neposkytl ve stanovené lhůtě doplňující údaje
Dotčený poplatník byl vyzván k poskytnutí doplňujících informací (viz § 19 vládního návrhu zákona), ale ve stanovené lhůtě tyto informace nepředložil.
Sporná otázka neexistuje
Sporná otázka, která má být předmětem řízení, vůbec neexistuje – řízení by tak nemělo smysl. Neexistuje tak tvrzená záležitost vedoucí ke vzniku sporu vyplývajícího z výkladu a uplatňování mezinárodní smlouvy, nebo neexistuje takový sporný výklad.
Žádost byla podána po uplynutí prekluzivní lhůty
Tato žádost byla podána později než v době 3 let ode dne, kdy se dotčený poplatník dozvěděl o úkonu správce daně (nebo obdobného zahraničního orgánu), který vede nebo povede ke sporné otázce.
Rozhodnutí,
kterým se vyslovuje přípustnost či nepřípustnost žádosti,
je
rozhodnutím podle daňového řádu
– jako takové tedy musí mít předepsané náležitosti. Zároveň platí, že lze proti němu uplatnit (za splnění zákonem předvídaných podmínek) opravné a dozorčí prostředky dle daňového řádu.
V případě, že příslušné orgány všech dotčených států rozhodnou pravomocně o přípustnosti žádosti, vstoupí řízení o sporné otázce do dohodovací fáze – tzv. MAP (Mutual Agreement Procedure).
 
3.1 Vztah k jiným řízením a postupům
Poznámka:
Část IV. (§ 29 a násl.)
vládního návrhu zákona obsahuje
speciální ustanovení pro členské státy EU.
Ustanovení § 29 vládního návrhu zákona uvádí: „Zvláštní ustanovení pro členské státy Evropské unie se použijí v souvislosti se spornou otázkou, při které jsou všechny dotčené státy členskými státy Evropské unie a všichni dotčení poplatníci daňovými rezidenty dotčeného státu.“
Vztah k jiným řízením a postupům
je upraven v § 66 (zvláštní ustanovení o vztahu k jiným řízením) a § 67 (zvláštní ustanovení o vztahu k soudnímu rozhodnutí o sporné otázce).
Vztah řízení o mezinárodním řešení sporů k jiným řízením
vymezuje § 26 vládního návrhu zákona. Ustanovení § 26 odst. 1 vládního návrhu zákona uvádí:
„Probíhající řízení o sporné otázce není překážkou, aby ve stejné věci bylo zahájeno nebo vedeno řízení ve správním soudnictví, řízení před Ústavním soudem, řízení o uložení pokuty podle daňového řádu, řízení o povinnosti uhradit penále, řízení o přestupku a trestní stíhání.“
Z daného textu plyne, že zahájení řízení o sporné otázce nepředstavuje překážku
litispendence
ve vztahu k vymezeným řízením.
Dle § 26 odst. 2 vládního návrhu zákona platí, že dotčený poplatník může v České republice nebo v jiném dotčeném státě využít opravné prostředky v řízení, které vedlo ke vzniku sporné otázky – využití těchto prostředků nicméně povede k tomu, že lhůta pro vydání rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení řízení o sporné otázce započne běžet znovu po pravomocném ukončení řízení o těchto opravných prostředích. Ve spojitosti s tím se v důvodové zprávě uvádí:
„V souhrnu jde však o jedinou, stále se prodlužující, lhůtu, ve které může být učiněn požadovaný úkon.“
20)
Vztah k jiným postupům k dosažení vzájemné dohody
upravuje § 27 vládního návrhu zákona, kde se v jeho odst. 1 stanoví:
„Podá-li dotčený poplatník žádost o zahájení řízení o sporné otázce, zastaví tuzemský příslušný orgán všechny ostatní postupy k dosažení vzájemné dohody nebo k řešení sporu vedené podle mezinárodní smlouvy v souvislosti s touto spornou otázkou.“
Postupy dle posledně uvedeného ustanovení se ukončí ke dni, kdy byla prvnímu příslušnému orgánu doručena žádost o zahájení řízení o sporné otázce (viz § 27 odst. 2 vládního návrhu zákona).
Specificky je pak upraven
vztah k soudnímu rozhodnutí o sporné otázce
(viz § 28 vládního návrhu zákona). Znění § 28 odst. 1 vládního návrhu zákona je následující:
„Rozhodne-li soud pravomocně o sporné otázce před dosažením dohody příslušných orgánů o řešení sporné otázky podle mezinárodní smlouvy, zastaví tuzemský příslušný orgán rozhodnutím řízení o sporné otázce a vyrozumí o tom zahraniční příslušné orgány.“
Rozhodnutí soudu je pro správu daní v daném případě v tuzemsku závazné a nelze se od něj odchýlit – je pak nutné řízení zastavit, protože by výsledek dohodovacího řízení nebylo možné promítnout do tuzemského daňového řízení. Důvodová zpráva pak ještě uvádí, že:
„Pokud by se závazná část rozhodnutí soudu týkala pouze oddělitelné části sporné otázky, připouští ustanovení zastavit řízení pouze částečně, v rozsahu této části.“
Ustanovení § 28 odst. 2 vládního návrhu zákona pak obsahuje úpravu zrcadlovou k té obsažené v odst. 1 – řešení pro situaci, kdy o sporné otázce nebo její části rozhodl soud v zahraničí.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.
1) Blíže viz Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.
Pozn.: čerpáno z materiálů zveřejněných dne 9. 11. 2018.
2) Vláda České republiky. Program 214. Zasedání LRV 13. 12. a jeho výsledky. [online]. [cit. 2019-02-17]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/lrv/programy-zasedani-a-vasledky/program-214--zasedani-lrv-13--12--2018-a-jeho-vysledky--170632/.
3) Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků je zveřejněna pod č. 93/2006 Sb. m. s. Uvedená úmluva má svůj původ v EU, resp. tehdejším Evropském hospodářském společenství, a jejím cílem je
eliminovat
dvojí zdanění, které by mohlo mezi členskými státy fakticky nastat v důsledku absence pravidla tzv. zrcadlového narovnání transferových cen ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uzavřených mezi členskými státu EU. Blíže viz např. EUROPEAN COMMISSION.
Transfer Pricing and the Arbitration Convention
. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/company-tax/transfer-pricing-eu-context/transfer-pricing-arbitration-convention_en.
4) V současné době je ČR smluvní stranou cca 90 SZDZ (viz Finanční správa ČR.
Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku
. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv).
5) K tomu důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona uvádí:
„Řešení případů dohodou se výslovně nevěnuje žádný právní předpis České republiky. Protože jde však o správu daní v širokém smyslu, uplatní se při postupu příslušného orgánu zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), jako procesní předpis pro správu daní, a dále zejména zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), protože se smlouvy o zamezení dvojímu zdanění týkají zejména daní z příjmů.“
Blíže viz Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.
6) Zkratka vychází z dnes již relativně zaužívané zkratky anglického plného názvu úmluvy, tj.
Multilateral Convention to
Implement
Tax Treaty Related Measures to Prevent Base Erosion and Profit
.
7) Z angl.
Base Erosion and Profit Shifting
(tj. nahlodávání daňových základů a přesunu zisků).
8) OECD.
Multilateral Instrument – Information Brochure 22 March 2018
. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: http://www.oecd.org/tax/treaties/multilateral-instrument-BEPS-tax-treaty-information-brochure.pdf.
9) OECD.
Making Dispute Resolution More Effective – MAP Peer Review Report, Czech Republic (Stage 1):
Inclusive
Framework on BEPS: Action 14.
OECD Publishing: Paris. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/9789264290334-en.
10) Angl. MAP (
Mutual Agreement Procedure
).
11) OECD.
Making Dispute Resolution More Effective – MAP Peer Review Report, Czech Republic (Stage 1):
Inclusive
Framework on BEPS: Action 14.
OECD Publishing: Paris. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/9789264290334-en.
Text uvedený v příspěvku představuje vlastní překlad textu uvedeného v bodu 88. (str. 34) daného materiálu, kde se uvádí:
„The Czech Republic indicated that MAP guidance is currently being drafted and will be published once the draft MAP guidance has been aligned to the implementation of the Council Directive on Double Taxation Dispute Resolution Mechanisms in the European Union into Czech law.“
12) Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. 10. 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii. [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/eli/dir/2017/1852/oj.
13) Označený jako „“.
14) Vlastní zpracování.
15) Obsahuje výběr dle uvážení autora článku.
16) Tímto český zákonodárce pamatuje na specifické záležitosti. Aktuálně se jedná o řešení ve vztahu k Tchaj-wanu, jehož území ČR neuznává jako stát – z tohoto důvodu není možné s Tchaj-wanem uzavřít mezinárodní dvoustrannou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vláda ČR tak předložila návrh zákona o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu (jde o zákon, který obsahuje normy smluv o zamezení dvojího zdanění).
17) Blíže viz: Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.
18) Blíže viz: Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.
19) Vlastní zpracování s využitím § 17 a 18 vládního návrhu zákona ve spojení s důvodovou zprávou k těmto ustanovením.
Blíže viz: Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.
20) Blíže viz: Úřad vlády ČR. Aplikace o/dok,
Návrh zákona se předkládá k transpozici směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii, tzv. směrnice DRM a k úpravě vztahů k dalším státům, s nimiž je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění
. [online]. [cit. 2019-02-17]. https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNB3WG63NZ.