Vláda České republiky svým nařízením č. 273/2018 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2019.
Dopady zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling,
Ph.D.
Uvedená úprava má přímý dopad i na některé parametry, které jsou zakotveny v příslušných ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“). Tyto dopady si obdobně jako při předchozím zvýšení částky minimální mzdy shrneme v členění podle jednotlivých paragrafů vzestupně.
Podle ustanovení § 21g zákona o daních z příjmů se minimální mzdou pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy:
a)
účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b)
neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Z uvedeného tedy plyne, že vzhledem k tomu, že se změna výše minimální mzdy stane účinnou od 1. 1. 2019, dopadne na dále uvedená ustanovení zákona o daních z příjmů již pro zdaňovací období roku 2019. Dále je z uvedeného ustanovení zřejmé, že se vychází z částky minimální mzdy tak, jak je upravena v § 2 výše uvedeného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 273/2018 Sb., tzn. bez přihlédnutí např. k omezenému pracovnímu uplatnění zaměstnance. Ve všech níže uvedených parametrech se tedy od 1. 1. 2019 bude vycházet z minimální mzdy ve výši 13 350 Kč.
Osvobozené důchody
Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů (pozn. redakce: zvýraznění v citacích zákona provedeno autorem článku):
„(1) Od daně se osvobozuje (…)
h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu;
jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období
, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,“.Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí ze stávajících 439 200 Kč (tj. 36 × 12 200 Kč = 439 200 Kč) na
480 600 Kč
(tj. 36 × 13 350 Kč = 480 600 Kč). Školkovné
Změna minimální mzdy se také dotýká uplatnění slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení. Praktický dopad změny výše minimální mzdy lze tedy identifikovat v ustanovení § 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů:
„(4) Za každé vyživované dítě
lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy
.“Od 1. 1. 2019 tedy bude možné za každé vyživované dítě uplatnit slevu na dani v souvislosti s jeho umístěním do předškolního zařízení ve výši výdajů prokazatelně vynaložených za takové umístění,
maximálně však do výše 13 350 Kč
.Daňový
bonus
Dalším ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů:
„(4) Daňový
bonus
může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy
. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 7 nebo 8 a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.“Dojde tedy od 1. 1. 2019 ke zvýšení uvedeného limitu vybraných příjmů pro účely nároku na daňový
bonus
ze 73 200 Kč (tj. 6 × 12 200 Kč = 73 200 Kč) na 80 100 Kč
(tj. 6 × 13 350 Kč = 80 100 Kč).Změna minimální mzdy se dotýká i následujících ustanovení § 35d zákona o daních z příjmů, avšak v tomto případě se jedná o rozvedení podmínek uvedených v ustanovení § 35c zákona o daních z příjmů:
„(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba, nižší, než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový
bonus
lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus
ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen „polovina minimální mzdy“)
. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.“Od 1. 1. 2019 se tedy polovina minimální mzdy použitá v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů zvyšuje ze stávajících 6 100 Kč (tj. 12 200 Kč / 2 = 6 100 Kč) na
6 675 Kč
(tj. 13 350 Kč / 2 = 6 675 Kč).„(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen
pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy.
Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
“Jak již bylo uvedeno u předchozích ustanovení zákona o daních z příjmů, dojde tedy od 1. 1. 2019 ke zvýšení uvedeného limitu šestinásobku minimální mzdy ze 73 200 Kč (tj. 6 × 12 200 Kč = 73 200 Kč)
na 80 100 Kč
(tj. 6 × 13 350 Kč = 80 100 Kč) a v případě poloviny minimální mzdy ze stávajících 6 100 Kč (tj. 12 200 Kč / 2 = 6 100 Kč) na 6 675 Kč
(tj. 13 350 Kč / 2 = 6 675 Kč).