Novela zákona o státní službě a její dopady na služební úřady

Vydáno: 10 minut čtení

Poslanecká sněmovna dne 23. 1. 2019 schválila dlouze diskutovanou novelu č. 35/2019 Sb. , zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní službě “), kterou následně dne 31. 1. 2019 podepsal prezident. Účinnosti nabyla patnáctým dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR. S ohledem na čerstvé datum nabytí účinnosti je účelné podívat se na změny, které tato novela přinese. Z pohledu služebních úřadů a jejich personalistů se v některých ohledech může jednat o vítané výjimky a zjednodušení, v jiných případech o komplikace nebo zřídka se vyskytující zvláštnosti.

Novela zákona o státní službě a její dopady na služební úřady
Mgr.
Šárka
Homfray
 
Odvolávání a jmenování představených
Novelou se opouští stávající principiálně shodné procesy ve vztahu ke všem úrovním představených. Nově budou některá odlišná pravidla platit pro nejvyšší vedení služebního úřadu – státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce, a některá zcela speciální pravidla pro státní tajemníky, která je přibližují postavení náměstka ministra vnitra pro státní službu.
Státní tajemníky bude nově odvolávat vláda na návrh příslušného ministra nebo vedoucího Úřadu vlády po projednání s náměstkem pro státní službu. Odvolání nebude předcházet povinné kárné nebo obdobné řízení – státní tajemníci se obdobně jako náměstek ministra vnitra pro státní službu vyjímají z kárné odpovědnosti. Odvolání bude možné opřít o obecné důvody pro odvolání představeného, a dále nově v případě, pokud zvlášť závažným způsobem porušil služební kázeň nebo se dopustil zaviněného jednání, jímž narušil důstojnost své funkce nebo ohrozil důvěru v jeho nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování. Jelikož byli vyňati z kárné odpovědnosti, nebude jejich odvolání za výše uvedená jednání ale předcházet dvoustupňové kárné řízení, ale pouze návrh projednaný s náměstkem ministra vnitra pro státní službu. Odvolání by mělo i nadále podléhat soudnímu přezkumu. U ostatních představených dochází ke změně související se změnami ve služebním hodnocení. Odvolat je bude možné nově nejen na základě nevyhovujících, ale i dostačujících výsledků služebního hodnocení.
Výrazné změny vnáší novela i do úpravy výběrových řízení na představené. Značně se rozvolňují požadavky na účastníky druhého kola výběrového řízení, a to do té míry, že na vedoucího oddělení se ve druhém kole může přihlásit kdokoli, kdo splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru. U náměstka pro státní službu, státního tajemníka, vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce pak dochází k významné (a nejvíc problematické) změně, a to ve vyhlašování druhého kola výběrového řízení. Druhé kolo výběrového řízení se vyhlásí nejen tehdy, když v prvním kole nikdo neuspěl, jak tomu zůstává u ředitelů odboru a vedoucích oddělení, ale pokud z jakéhokoli důvodu nebylo předmětné služební místo v prvním kole výběrového řízení obsazeno. Vyhlásí se tedy i v takovém případě, že z úspěšných uchazečů prvního kola nebude nikdo ke jmenování vybrán. Tato změna byla původně navržena u představených na všech úrovních, během projednávání ve Sněmovně však došlo k výše uvedenému oddělení.
Kromě vedoucích oddělení bude muset státní tajemník jmenování představeného projednat s příslušným členem vlády (ministrem) nebo vedoucím Úřadu vlády. U ředitelů a vedoucích oddělení se zrušuje třetí kolo výběrového řízení.
 
Změny ve služebním hodnocení
K nejzásadnějším koncepčním změnám dochází ve služebním hodnocení. Opouští se princip každoročního hodnocení všech státních zaměstnanců prováděného všemi služebními úřady v prvním čtvrtletí následujícího kalendářního roku – naposledy se takto služební hodnocení provádí právě nyní za rok 2018. Pravidelné hodnocení všech státních zaměstnanců zařazených do konkrétního služebního úřadu se bude provádět jednou za rok, dva nebo tři, v termínu určeném služebním orgánem. Interval a termín hodnocení bude muset být stanoven služebním předpisem. Mimoto bude možné v celé řadě případů provádět služební hodnocení
ad hoc
. Na žádost státního zaměstnance to bude možné nejvýše jednou ročně, nejpozději tři měsíce před termínem provedení pravidelného služebního hodnocení. Jinak bude možné toto
ad hoc
služební hodnocení provádět podle potřeby (nejspíše z podnětu hodnotitele nebo vyššího představeného), vždy však v odstupu alespoň šedesáti odsloužených dnů ode dne seznámení s předchozím služebním hodnocením. V případě nevyhovujících výsledků se další hodnocení provede po devadesáti odsloužených dnech.
Státní tajemník a vedoucí služebního úřadu budou moci služební hodnocení přenést na své podřízené. Státní tajemníky a náměstky pro řízení sekce bude nově hodnotit příslušný ministr nebo vedoucí Úřadu vlády po projednání s náměstkem ministra vnitra pro státní službu, resp. se státním tajemníkem. Dodržování služební kázně a výsledky vzdělávání už nadále hodnoceny nebudou. Stupnice bude mít pět stupňů, mezi vynikající a dobré výsledky se vkládají výsledky velmi dobré. Proti služebnímu hodnocení se nově zavádí specifický opravný prostředek – námitky, které bude možné podat písemně a s odůvodněním do patnácti dnů služebnímu orgánu. Služební orgán o nich bude sám rozhodovat, pokud je zcela nebo v části nezamítne, služební hodnocení nebo jeho část upraví. Proti upravenému služebnímu hodnocení nebude možné podat další námitky. Pokud bude na podkladě služebního hodnocení vydáno rozhodnutí (o platu, o odvolání ze služebního místa představeného, o skončení služebního poměru) a proti tomuto rozhodnutí bude podáno odvolání, bude v odvolacím řízení možné přezkoumat i toto podkladové služební hodnocení.
 
Výjimky ze vzdělání
Jedním ze základních znaků zákona o státní službě je téměř úplná absence výjimek ze vzdělání. Služební místo musí být obsazeno osobou, která dosáhla takové úrovně vzdělání, jež odpovídá platové třídě, ve které je služební místo systemizováno. Jediné výjimky, které je možné ve státní službě nalézt, byly umožněny v souvislosti s tzv. překlopením – přechodem na novou právní úpravu – v roce 2015, a jsou v zásadě omezeny na to služební místo, na kterém byly uděleny. Tato velice striktní úprava je jedním z kritizovaných aspektů zákona o státní službě, neboť omezuje okruh nových uchazečů o službu a zároveň limituje přesuny stávajících státních zaměstnanců.
Novela tento princip prolamuje v ustanoveních § 178 a 178a zákona o státní službě, činí tak ovšem velice dílčím a limitovaným způsobem, navíc jen pro přijetí zaměstnanců do pracovního poměru, byť zařazených na služební místo. V pracovním poměru bude možné s šestiměsíční zkušební dobou řadové služební místo obsadit i osobou, která nesplňuje předepsané vzdělání, pokud v uplynulých 10 letech vykonávala činnosti podle § 5 zákona o státní službě (tedy správní činnosti) nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, splňuje vzdělání stanovené pro služební místo zařazené v platové třídě o jednu platovou třídu nižší, nebo získává studiem vzdělání stanovené pro služební místo, které se shoduje se stanoveným odborným zaměřením vzdělání. V desáté a vyšší platové třídě pak je možné zaměstnat alespoň maturanta na dobu určitou, pokud na toto místo byla neúspěšně vypsána alespoň dvě výběrová řízení. Tato osoba se do dvou let musí zapsat ke studiu a řádně studovat, po ukončení studia bude mít nárok na přijetí do služebního poměru a bude muset vykonat úřednickou zkoušku. Je otázkou, jak velkou šanci na reálnou aplikaci mají tato ustanovení a rovněž nakolik mohou pomoci vyřešit problém nevelkého zájmu relevantních uchazečů o působení ve státní službě.
 
Některé další změny
Pro služební místo budou moci být stanoveny maximálně tři, u představeného čtyři obory služby, odpovídající typické agendě, musí být vždy stanoven ten obor služby, do kterého spadá nejnáročnější činnost. V případě, že státnímu zaměstnanci (změnou systemizace, po přesunu na jiné služební místo) přibude obor služby, musí mu služební úřad umožnit do 12 měsíců vykonat zvláštní část úřednické zkoušky. Pokud ji v této lhůtě nevykoná, bude dán důvod na převedení na jiné služební místo podle § 61 zákona o státní službě, nedojde tedy ke skončení služebního poměru jako o státního zaměstnance, který ještě vůbec žádnou úřednickou zkoušku složenou nemá.
S ohledem na kritizovanou malou vnitřní prostupnost státní služby byly (obdobně jako u výjimek ze vzdělání) velice opatrně rozšířeny možnosti pro přesun státního zaměstnance „po dohodě“ bez výběrového řízení. Přesun na jiné služební místo po dohodě s nadřízeným ve stejném oboru služby bude možný nově i o jednu platovou třídu výše, pokud dotyčný státní zaměstnanec dvakrát za sebou dosáhl ve služebním hodnocení vynikajících výsledků a splňuje na vyšší platovou třídu vzdělání. Státní zaměstnanec zařazený v deváté nebo desáté platové třídě se bude moci přesunou o třídu výše i pokud vzdělání nesplňuje, pokud vykonává službu v daném oboru nejméně čtyři roky a byl dvakrát za sebou hodnocen stupněm vynikající. Tyto přesuny nebudou nově limitovány na stejný služební úřad, ale budou možné i mezi služebními úřady ve vzájemně hierarchickém vztahu. Obdobný postup bude možný u některých představených s výjimkou těch nejvyšších.
Tzv. političtí náměstci budou moci ukládat služební úkoly a příkazy k výkonu služby. Státní zaměstnanec nebude moci odmítnout splnit úkol mimo jeho obor služby, pokud tento úkol spadá do působnosti jeho organizačního útvaru.
 
Očekávané dopady novely
Z výše popsaných změn je zřejmé, že již tak komplikovaná, rigidní a aplikačně náročná právní norma nedoznala zjednodušení ani flexibilizace. Rozdílné úpravy pro rozdílné kategorie státních zaměstnanců, velice dílčí výjimky omezené jen na některá služební místa apod. neusnadní služebním úřadům a jejich personalistům práci ani při náboru, ani při změnách zařazení státních zaměstnanců. Zavedení méně pravidelného a více náhodného služebního hodnocení může být vnímáno státními zaměstnanci nelibě a s nejistotou. Přijaté změny dopadající na nejvyšší vedení služebních úřadů pak vyvolávají obavy o snížení úrovně depolitizace státní služby, kterou zákon měl zavést a garantovat. Ačkoli novela obsahuje několik potřebných a užitečných úprav, v celku má spíše potenciál zkomplikovat práci personalistů na služebních úřadech a znejistět velkou část státních zaměstnanců.