Reklamní a živnostenská problematika v dotazech a odpovědích

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“) stanoví, že jednou ze všeobecných podmínek provozování živnosti podmínku bezúhonnosti (mimo plné svéprávnosti, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, dále viz § 33 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).

Za bezúhonnou osobu se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá (nebo který ohlašuje), pokud se na tuto osobu nehledí jako by nebyla odsouzena (§ 6 odst. 2 živnostenského zákona).

Při posuzování bezúhonnosti podle zmíněného zákonného ustanovení je vždy nutno zkoumat, zda úmyslná trestná činnost, za jejíž spáchání byla osoba pravomocně odsouzena, měla souvislost s podnikatelskou činností určitého podnikatele.

Pokud posuzovaná osoba spáchá úmyslný trestný čin v souvislosti s podnikatelskými aktivitami určité jiné osoby, přičemž provozuje či následně zahájí výkon vlastní podnikatelské činnosti, resp. vykonává (nebo má vykonávat) funkci ve voleném orgánu společnosti, ve stejném oboru, není možné tuto osobu v budoucnu považovat za osobu bezúhonnou, a to ve smyslu živnostenského zákona. Tento závěr platí, a to bez ohledu na vazbu mezi odsouzeným (pachatelem trestné činnosti) a podnikatelem, s jehož činností trestný čin souvisel, resp. zda byla odsouzená osoba členem statutárního orgánu podnikatele, jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem. Podstatou je zde zejména souvislost trestné činnosti s podnikatelskou činností této osoby.

Z uvedených skutečností vyplývá, že dopustí-li se jednatel podvodu, a to vůči podnikateli, tato osoba se následně stane jednatelem společnosti, jež podniká v totožném předmětu činnosti, nelze jej považovat za bezúhonného podle živnostenského zákona.

Živnostenský zákon (§ 18 odst. 4 živnostenského zákona) umožňuje obcím stanovit v tržním řádě, že některé formy prodeje zboží (poskytování služeb), jsou-li prováděny mimo provozovnu v obci (části obce), jsou zakázány. Důvodem tohoto omezení je obtěžování občanů podomními obchodníky, kteří se často zaměřují na staré lidi, lákají je do nevýhodných obchodních vztahů, z nichž tyto osoby nemohou vybřednout. Uvedená skutečnost byla v Praze zohledněna příslušnými správními orgány (úřady městských částí) a promítla se do právní úpravy v podobě zákazu podomního prodeje.

Pokud jde o právní úpravu zákazu činnosti podomních prodejců – např. na území Prahy je podomní prodej zakázán nařízením č. 9/2011 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění novely publikované jako nařízení č. 8/2015 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění tržní řád (dále jen „tržní řád“); Praha vydává tržní řád na základě zmocnění obsaženém v živnostenském zákoně (§ 18 živnostenského zákona). Takto vydaný tržní řád reguluje nabídku, prodej zboží a poskytování služeb mimo tzv. kamennou provozovnu. Citovaná novela tržního řádu (nařízení č. 8/2015 Sb. hl. m. Prahy, § 8 odst. 2) v Praze zakazuje činnost podomních obchodníků. Podomní prodej je specifikován tržním řádem (§ 8 odst. 6) jako prodej, kdy bez předchozí objednávky je nabízeno a prodáváno zboží (nebo poskytovány služby), a to dům od domu, byt od bytu.

Nabízejí-li fyzické osoby (podnikatelé, kteří mají platné živnostenské oprávnění pro ohlašovací volnou živnost s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti „Zprostředkování obchodu a služeb“) např. zlevněnou elektřinu v bytech domů, porušují zákaz podomního prodeje na území hlavního města Prahy. Téhož protiprávního jednání se dopouštějí právnické osoby, resp. společnosti, jejichž zaměstnanci tuto činnost provádějí v pracovním poměru.

V případě, že je porušení zákazu spolehlivě zjištěno a prokázáno, jedná se o přestupek proti pořádku ve státní správě (§ 4 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích – dále jen „zákon o některých přestupcích“). Za spáchání tohoto přestupku lze obviněné osobě uložit správní trest pokuty podle § 35 písm. b), § 46 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“) a § 4 odst. 3 zákona o některých přestupcích. Uložení pokuty lze řešit v podobě příkazu, který je pravomocným a vykonatelným rozhodnutím, a to v případě, že proti tomuto příkazu nebyl podán odpor. Odpor lze podat ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení (doručení). Za první den lhůty se považuje den následující po dni, kdy byl příkaz oznámen (připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší pracovní den). Podáním odporu se příkaz ruší a správní řízení pokračuje. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal.

Příloha č. 1 živnostenského zákona obsahuje přehled živností ohlašovacích řemeslných, a to včetně živnosti „Broušení a leptání skla“. Výkon živností řemeslných vyžaduje nejen splnění všeobecných podmínek provozování živnosti (§ 6 živnostenského zákona), těmito podmínkami jsou v případě fyzických osob (nestanoví-li živnostenský zákon jinak) svéprávnost a bezúhonnost.

Mimo zmíněné všeobecné podmínky, živnostenský zákon současně vyžaduje splnění zvláštních podmínek provozování živnosti, resp. jedná se o odbornou nebo jinou způsobilost, nestanoví-li živnostenský zákon jinak. Odbornou způsobilost pro výkon řemeslné živnosti její ohlašovatel může prokázat několika způsoby, např. dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání, dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání, atd.

Uvedené doklady jmenované v § 21 živnostenského zákona lze nahradit doklady, jež živnostenský zákon dále specifikuje; jedná se např. o doklad o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání + dokladem o výkonu jednoroční praxe v oboru, dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání + dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru. Ustanovení § 22 živnostenského zákona uvádí rovněž náhradní možnost splnění odbornosti, a to v podobě dokladu o vykonání šestileté praxe v oboru.

V rámci ohlašovací řemeslné živnosti „Broušení a leptání skla“ platná právní úprava živnostenského podnikání umožňuje mj. broušení a leštění užitkových skel sodnodraselných, olovnatých, barevných i přejímaných např. na strojích hladinářských, kuličských a zavrtávacích, a to tak, jak se podrobněji uvádí v nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, a to v přehledu obsahových náplní živností řemeslných.

Užitkovými skly se rozumí skla, která jsou základním sortimentem denní potřeby pro vaření a stolování. Pro výplně oken, výloh, dveří, balkonů, k výrobě zrcadel, skleníků, terárií, k zasklívání fotografií a obrazů, k výrobě skleněných výplní elektrospotřebičů a speciálních elektrických přístrojů, skel automobilů apod., není užitkové sklo používáno; zde se používá tzv. ploché sklo.

Opravy poškozených skel, a to prostřednictvím uvedeného prostředku a postupu (jedná-li se o skla plochá), lze provádět v rámci sklenářských prací, rámování a paspartování živnosti ohlašovací volné s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, obor činnosti 46 „Sklenářské práce, rámování a paspartování“. Obsahová náplň k tomuto oboru činnosti stanoví, že sem spadají sklenářské práce, včetně zasklívání, rámování obrazů, úpravy skla pro skříně, stoly, úpravy a rámování zrcadel apod. V rámci uvedené obsahové náplně lze rovněž provádět paspartování.

Je pravdou, že živnostenský zákon umožňuje živnostensky podnikat v celé řadě nejrůznějších činností, což dokazuje obsah jeho příloh. V přílohách k živnostenskému zákonu jsou jmenovány živnosti volné, řemeslné, vázané a koncesované. Další činnosti jsou však z jeho právní úpravy vyloučeny, neboť úprava těchto činností je obsažena v jiných právních předpisech. Činnosti, které nejsou „živností“ specifikuje živnostenský zákon v § 3.

V ustanovení § 3 odst. 2 jsou uvedeny činnosti fyzických osob, které jsou upraveny zvláštními zákony, což se týká např. činnosti lékařů a farmaceutů, která je upravena zvláštním zákonem (zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů).

Počátkem prosince 2018 došlo ke změnám v úpravě činností vyloučených ze živnostenského zákona. Dnem 1. 12. 2018 nabyl účinnosti zákon č. 171/2018 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění (dále jen „zákon č. 171/2018 Sb.“), jímž došlo i ke změně živnostenského zákona.

Citovaný zákon dopadá na zmíněný § 3 a přílohu č. 2 živnostenského zákona. Konkrétně se jedná o novou úpravu ustanovení § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona, které jmenuje jednotlivé aktivity, jež nejsou živností, a to činnost bank, poskytování platebních služeb, vydávání elektronických peněz, provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, směnárenská činnost, činnost pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích zprostředkovatelů nebo akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění, penzijních fondů, penzijních společností, spořitelních a úvěrních družstev, komoditních burz, organizátorů regulovaných trhů, obchodníků s cennými papíry a jejich vázaných zástupců a činnost osob zabývajících se obhospodařováním nebo administrací investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry, činnosti osob provádějících přijímání a předávání pokynů nebo investičního poradenství týkající se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem a jejich vázaných zástupců, činnost ratingových agentur, činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr.

Jak již zmíněno, mění se také příloha č. 2, která obsahuje přehled živností vázaných. Ve sloupci 1 této přílohy („Předmět podnikání“) se vkládá za předmět podnikání „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ nový předmět podnikání, a to „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“. Ve sloupci 2 této přílohy („Požadovaná odborná způsobilost“), se uvádí text „střední vzdělání s maturitní zkouškou“.

Podle přechodných ustanovení je třeba uvést, že osoba, která přede dnem účinnosti uvedeného zákona byla oprávněna provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí, může provozovat tuto činnost v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do doby, než ohlásí živnost vázanou, nejdéle však po dobu tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ohlášení živnosti vázané nepodléhá správnímu poplatku.

Z uvedených skutečností tak vyplývá, že „Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“ již není obsažena ve výčtu činností, které nejsou živností, neboť se nově stala živností vázanou. Rovněž se rozšiřuje přehled tzv. neživností, a to o činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění. Tímto právním předpisem je zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, který nabyl účinnosti dnem 1. 12. 2018. Podle tohoto zákona se akreditovanou osobou rozumí osoba, která je oprávněna pořádat odborné zkoušky a programy následného vzdělávání (v oblasti distribuce pojištění a zajištění), a to na základě akreditace udělené Českou národní bankou.

„Činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí“ byla do nabytí účinnosti zákona č. 171/2018 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění, upravena zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů. Jmenovaná činnost nebyla živností. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí byl nahrazen zákonem č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, který již úpravu činnosti samostatných likvidátorů pojistných událostí neobsahuje; na toto váže úprava zákona č. 171/2008 Sb., který v novele živnostenského zákona tuto činnost nově zařazuje mezi živnosti vázané.

Odborná způsobilost pro tuto živnost má podobu středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obor vzdělání není specifikován a pro prokázání odborné způsobilosti je rozhodující, že ohlašovatel živnosti doloží doklad o dosažení požadovaného stupně vzdělání. Zmíněná přechodná ustanovení upravují přechod samostatných likvidátorů pojistných událostí, kteří činnost provozovali před nabytím účinnosti zákona č. 171/2018 Sb., podle zákona č. 38/2004 Sb., do právního režimu živnostenského zákona. Určuje se maximální doba tří měsíců, po kterou mohou samostatní likvidátoři pojistných událostí vykonávat činnost na základě dosavadního oprávnění. Oprávněné osoby byly zapsány do registru České národní banky, která jim vydala osvědčení o zápisu podle zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí.

Hodlají-li samostatní likvidátoři pojistných událostí pokračovat v této činnosti, a to po uplynutí výše uvedené doby, musí ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti zákona, tzn. nejpozději do 1. 3. 2019, ohlásit živnost vázanou. Právo provozovat činnost samostatného likvidátora pojistných událostí podle dosavadního oprávnění jim zanikne dnem ohlášení živnosti, nejpozději však 2. 3. 2019. Právo provozovat živnost jim vznikne dnem ohlášení živnosti.

Při ohlášení živnosti se postupuje v souladu s příslušnými ustanoveními živnostenského zákona (ohlašovatel živnosti je povinen doložit doklady podle § 46 živnostenského zákona, a to včetně dokladu o odborné způsobilosti). Výjimkou je doložení dokladu o zaplacení správního poplatku. Správní poplatek ohlašovatel nemusí hradit, prokáže-li, že uvedenou činnost vykonával v období před nabytím účinnosti zákona č. 171/2018 Sb., na základě oprávnění České národní banky (lze prokázat osvědčením o zápisu do registru).

Osvědčení o zápisu do registru musí obsahovat identifikační údaje, číslo, pod kterým byla osoba zaregistrována, označení registru a uvedení adresy, na níž lze ověřit její zápis do registru. Uvedené osvědčení je opatřeno otiskem kulatého razítka České národní banky a podpisy dvou pověřených zaměstnanců České národní banky s uvedením jejich jména (jmen), příjmení a funkce.

K označování provozoven, které jsou určeny pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům, živnostenský zákon uvádí, že každá provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem či jménem a příjmením podnikatele a identifikačním číslem osoby. Zmíněná provozovna musí být dále (viditelně trvale a zvenčí) označena jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny (s výjimkou automatů), prodejní (nebo provozní) dobou určenou pro styk se zákazníky (nejde-li o mobilní provozovnu nebo automat), kategorií a třídou ubytovacího zařízení poskytujícího přechodné ubytování. („Automatem“ je zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb, „mobilní provozovna“ je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce).

V případě, že obchodník označí provozovnu výškovým „pylonem – totemem“ s logem, příp. názvem provozovatele, a toto zařízení není jednoznačně instalováno u této konkrétní prodejny, je tento stav nedostatečný ve vztahu k právní úpravě označování provozoven (§ 17 živnostenského zákona).

Způsob označení provozovny výškovým „pylonem – totemem“ by bylo možné považovat za dostatečný ve smyslu požadavků živnostenského zákona, pokud by součástí takového označení byly všechny náležitosti obsažené v § 17 odst. 7 a 8 živnostenského zákona.

Zde je třeba rovněž uvést, že nejrůznější totemy a pylony jsou reklamním zařízením a mají-li být uznány ve vazbě k označení provozovny, je nezbytné, aby v každém konkrétním případě bylo jednoznačně zřejmé, ke které konkrétní provozovně patří; tuto jednoznačnost nesplňuje umístění výškového „pylonu – totemu“ na parkovišti, jež je vzdáleno od provozovny, kterou má prezentovat.

Služby bělení, zesvětlování či čištění zubů nemohou být poskytovány na základě živnostenského oprávnění, a to i v případě, že by uvedené služby byly poskytovány za použití neperoxidových bělících přípravků, příp. bělících přípravků s obsahem peroxidu vodíku nižším než 0,1 %. Ze stanoviska příslušného ústředního orgánu státní správy, a to ve vazbě na stanovisko příslušné stomatologické instituce vyplývá, že bělení, zesvětlování nebo čištění zubů, pokud jsou poskytovány jako „služba“, jsou vždy zdravotní službou ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Přitom se nepřihlíží k tomu, jaký postup nebo zdravotnický prostředek poskytovatel této služby použije.

Z uvedených skutečností vyplývá, že zmíněné služby může poskytovat pouze poskytovatel zdravotních služeb, a to prostřednictvím zdravotnických pracovníků s příslušnou způsobilostí; tyto služby mohou být poskytovány pouze v příslušném zdravotnickém zařízení. Je proto vyloučeno, aby služby bělení, zesvětlování nebo čištění zubů, byly poskytovány na základě živnostenského oprávnění, a to i za stavu, pokud by tyto služby byly poskytovány s použitím neperoxidových bělících přípravků (příp. s obsahem peroxidu vodíku s nižším než 0,1 %, jak již bylo zmíněno).

Službu bělení ani zesvětlování zubů nelze poskytovat na podkladě žádného živnostenského oprávnění, tzn. ani v rámci ohlašovací řemeslné živnosti „Kosmetické služby“. Z obsahové náplně této živnosti sice plyne, že v jejím rámci lze aplikovat kosmetické přípravky (mezi které patří také přípravky na bělení nebo zesvětlování zubů), avšak pouze ty, které jsou určeny pro péči o kůži celého těla, a nikoli takové, které slouží k péči o zuby. Současně je výslovně vyloučeno ošetřování sliznic, z čehož vyplývá, že jakékoli zákroky v ústech (na zubech a na sliznicích), jsou z obsahové náplně jmenované živnosti vyloučeny. Péče o zuby a péče na úseku dentální hygieny jsou výslovně uvedeny v zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (§ 7 odst. 2), resp. v zákoně č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 17 odst. 2), jako činnosti, které jsou považovány za výkon povolání zubního lékaře, resp. dentální hygienistky (jako takové jsou vždy zdravotní službou).

Současná právní úprava regulace reklamy reguluje různé druhy reklam, mezi které patří také reklama na tabákové výrobky. Pokud je tato reklama vytištěna v novinách, jež jsou určeny široké veřejnosti, je porušen zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o regulaci reklamy“), v § 3 odst. 4 písm. a). Zákaz reklamy se podle uvedeného ustanovení nevztahuje na reklamu v periodickém tisku, neperiodických publikacích, na letácích, plakátech nebo v jiných tiskovinách, určených výlučně profesionálům v oblasti obchodu s tabákovými výrobky.

Uvedený zákon o regulaci reklamy musí obsahovat zřetelné varování ve znění: „Ministerstvo zdravotnictví varuje: kouření způsobuje rakovinu“, a to v rozsahu nejméně 20 % reklamního sdělení. U písemné reklamy musí být text varování uveden na bílém podkladu, který je uspořádán podél spodního okraje reklamní plochy (v rozsahu nejméně 20 % této plochy). Text varování musí být vytištěn černým velkým tučným písmem tak, aby dosáhl celkovou výšku nejméně 80 % výšky bílého podkladu.

V případě, že obchodník nabízel letní kalhoty za cenu, která byla ve skutečnosti vyšší, neuvedl v rámci internetové prezentace, že se tato cena vztahuje pouze k některým barevným variantám kalhot, navodil u spotřebitele dojem, že tento spotřebitel může učinit obchodní rozhodnutí o koupi letních plátěných kalhot, které by jinak neučinil, pokud by byl řádně informován, že je internetová cenová nabídka neplatná.

Popsaný stav lze posuzovat jako porušení zákona o regulaci reklamy v ustanovení § 2 odst. 1 písm. b), které zakazuje reklamu, jež je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). V posuzované internetové nabídce byla uvedena nepravdivá informace o ceně zboží.

Zmíněný protiprávní stav je přestupkem podle zákona o regulaci reklamy, kdy se posuzuje porušení tohoto zákona osobou zadavatele nebo zpracovatele. Příslušný správní orgán toto protiprávní jednání může postihnout vydáním příkazu, pokud je skutkové zjištění prokázané, a uloží pokutu ve zkráceném příkazním řízení. Při určení částky pokuty musí vycházet ze zákonných hledisek, která jsou stanovena pro uplatnění sankčního postihu (§ 37 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a to ve vazbě na zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).

Za spáchání uvedeného přestupku lze podle zákona o odpovědnosti za přestupky uložit např. správní trest napomenutí nebo pokuty. Okolnosti, za nichž je rozhodováno a k nimž se přihlíží, jsou věcí úvahy a posouzení správního orgánu, který konkrétní věc řeší.

Podle zjištění příslušných správních orgánů z oblasti zdravotnické a živnostenského podnikání, „dula“ není zdravotnickou pracovnicí, neposkytuje zdravotnické služby, není porodní asistentkou ani lékařem; těmto zdravotnickým pracovníkům nezasahuje do jejich kompetencí. Tato žena s nimi spolupracuje, je ve stejném vztahu také s členy rodiny a s otcem. Dula poskytuje ženě podporu emocionální (zejména psychickou, ale také fyzickou), včetně potřebných informací v období těhotenství, porodu a v období šestinedělí. Je to osoba, která má speciální školení, aby byla oporou rodičce, nemá však potřebné zdravotnické vzdělání, nelze ji zaměňovat s porodní asistentkou.

Tyto ženy (duly) jsou registrovány v profesní organizaci, která v České republice duly sdružuje (Česká asociace dul) a na jejichž webových stránkách je uveden veřejně přístupný seznam všech registrovaných dul. Duly se dělí podle získané způsobilosti; jsou tři skupiny, a to certifikovaná dula, dula absolventka, dula studentka.

Podle stanoviska příslušného ústředního správního orgánu z oblasti zdravotnictví, činnost dul je považována za zájmovou občanskou činnost. Tato činnost je vyloučena z právního režimu živnostenského zákona a také z kvalifikačních a vzdělávacích programů.

Živnostenský zákon a nařízení o obsahových náplních živností neobsahují tuto činnost jako „živnost“. Přesto tato osoba může mít živnostenské oprávnění pro nějakou živnost, pokud by ji hodlala provozovat jako podnikatelka. Jak již bylo uvedeno, dula není zdravotnickým pracovníkem, není oprávněna k poskytování zdravotních služeb. Z tohoto důvodu v případě, že by provozovala činnosti, které spadají např. pod činnost porodní asistentky, by se mohlo jednat o přestupek neoprávněného poskytování zdravotních služeb osobou, která k takové činnosti není odborně kvalifikována, resp. nemá zdravotnické vzdělání.