Daně jako vedlejší pořizovací náklady ve vstupní ceně dlouhodobého majetku

Vydáno: 23 minut čtení

V článku se zaměříme na otázky účetního a daňového posouzení daní, jež nějakým způsobem souvisí s (dlouhodobým) hmotným a nehmotným majetkem, a jejich eventuálního zahrnutí do ocenění tohoto majetku. Pro hledání řešení s tím spojených praktických otázek je třeba nejdříve vyjít z příslušné právní teorie a konkrétní právní úpravy, která je v některých oblastech poměrně složitá a nejednoznačná.

Daně jako vedlejší pořizovací náklady ve vstupní ceně dlouhodobého majetku
Ing.
Otakar
Machala
 
Úvod
Dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý nehmotný majetek se s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností a majetku nabytého bezúplatně oceňují v souladu s § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), pořizovacími cenami. V případech bezúplatného nabytí se uvedené typy majetku oceňují reprodukční pořizovací cenou a při vytvoření majetku vlastní činností potom vlastními náklady.
Pořizovací cenou se přitom dle téhož ustanovení rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související, zatímco reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Tyto definice budou důležité při posuzování, zda daně do ocenění majetku vstoupí nebo ne.
 
Stanovení vstupní ceny
Pořizovací cena se tedy skládá ze dvou hlavních částí, z ceny, za kterou byl majetek pořízen1), a z nákladů souvisejících s pořízením. Cena, za kterou byl majetek pořízen, je v podstatě jasně dána prodejní cenou, na níž se smluvní strany dohodly. V případě nákladů souvisejících s pořízením se jedná o náklady, které bylo nutné vynaložit, aby mohl být majetek náležitě užíván. Představují širokou škálu výdajů nezbytných k pořízení majetku.
Tyto výdaje mohou souviset např. s:
výběrem dodavatele,
dopravou,
uvedením do užívání,
financováním pořízení apod.
Výše uvedené představuje věcné hledisko stanovení pořizovací ceny.
Druhým důležitým hlediskem je hledisko časové, které vychází z § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „PVZÚ“). Podle tohoto ustanovení jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vedlejší náklady související s pořízením do doby stanovené v § 6 odst. 8 nebo v § 7 odst. 11 PVZÚ, což je okamžik uvedení majetku do užívání, někdy označovaný jako „způsobilos