Podnikatelka, fyzická osoba, k 31. 3. 2019 požádala o tříměsíční odklad s podáním daňového přiznání za rok 2018 a bylo jí vyhověno. Finanční úřad odklad povolil. Na základě toho ani nepodala vyúčtování sociálního a zdravotního pojištění. Nyní, když by měla zpracovat a podat daňové přiznání, leží v nemocnici po operaci a daňové přiznání není zpracováno, v podstatě k němu nikdo nemá podklady. Co se s tím dá dělat? Zda a jak dát na vědomí finančnímu úřadu a jaké to může mít následky?
Otázky a odpovědi: Nemožnost podat odložené daňové přiznání z důvodu nemoci
Ing.
Martin
Děrgel
Podnikatelka měla dostatek času na vypracování daňového přiznání za rok 2018. Další prodloužení lhůty již není možné, protože správce daně může na žádost daňového subjektu prodloužit lhůtu pro podání přiznání nejdéle o tři měsíce, což také velmi vstřícně učinil. Ze zadání není zřejmé, z jakého důvodu poplatnice žádala o zmíněný odklad, jestli to bylo ze zdravotních důvodů, které posléze vyústily v aktuální hospitalizaci, či z jiných příčin. Lze doporučit, aby podnikatelka – případně stanovený zástupce pro daňové účely – bezodkladně o nastalé komplikaci informovala správce daně, OSSZ i zdravotní pojišťovnu, pokud možno s přiloženým potvrzením o pobytu v nemocnici (od kdy do kdy). Jinak reálně hrozí, buď že správce daně z důvodu nemožnosti stanovení daně z příjmů za rok 2018 standardním dokazováním použije náhradní způsob jejího určení tzv. podle pomůcek podle § 98 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“), které si opatří bez součinnosti s poplatníkem. I když je příčinou včasného nepodání daňového přiznání za rok 2018 nečekaný dlouhodobý pobyt v nemocnici, tak po uplynutí lhůty pro toto podání ze zákona vznikne sankce – pokuta za opožděné tvrzení daně ve výši 5 % stanovené daně, v souladu s § 250 DŘ. Jelikož ale nenadálá hospitalizace je lidsky ospravedlnitelným důvodem, bude posléze zřejmě vyhověno žádosti o prominutí této sankce. Poznamenejme, že by naopak zřejmě byla zamítnuta žádost o prominutí sankce, pokud poplatnice o plánované operaci již delší čas věděla, takže mohla předem včas zaopatřit své daňové i pojistné povinnosti.
Pokud to zdravotní stav poplatnice umožňuje, měla by zaplatit správci daně předpokládanou částku daně z příjmů za rok 2018, resp. raději o něco více, aby se vyhnula sankci za pozdní úhradu daně v podobě úroku z prodlení ve smyslu § 252 DŘ. Jestliže nemá dostatek peněz – což je nabíledni kvůli přerušení podnikání ze zdravotních důvodů – může alternativně správce daně požádat o posečkání úhrady daně podle § 156 DŘ.
Obecně lze v dotazovaných případech poplatníkům doporučit, aby nehráli „mrtvého brouka“, a pokud je to jen trochu možné, tak pro daňové řízení, případně jen pro účely konkrétního jednoho daňového přiznání plnou mocí ustanovili svého zástupce, resp. tzv. zmocněnce podle § 27 DŘ. Nemusí jít o daňového poradce či advokáta, ale klidně o někoho z blízké rodiny nebo zaměstnanců anebo o externí účetní, zkrátka někoho, kdo má přístup k údajům o podnikání dočasně indisponovaného poplatníka a také jeho důvěru. Jestliže by si dotyčný „laický“ zmocněnec nevěděl rady, pak může samozřejmě konzultovat s daňovými profesionály, ovšem na rozdíl od daňového poradce nebo advokáta nemůže převést své zmocnění na dalšího zmocněnce, to by vyžadovalo udělení nové plné moci samotným zmocnitelem (poplatníkem) – přičemž ale není nutné vypovídat předešlou plnou moc.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.