Daně a příslušenství daní ve výdajích (nákladech) podnikatelů

Vydáno: 31 minut čtení

Každý podnikatel je mimo jiné i daňovým subjektem, k jehož základním povinnostem patří i placení daní do příslušného veřejného rozpočtu podle platných daňových předpisů. Daň nemusí být vždy jen příjmem veřejného rozpočtu, tj. výdajem (nákladem) daňového subjektu, ale v některých případech může být i vratkou z veřejného rozpočtu či jiným nárokem daňového subjektu vůči veřejnému rozpočtu.

Daně a příslušenství daní ve výdajích (nákladech) podnikatelů
Ing.
Jiří
Vychopeň
Daně jsou předmětem správy daně, která se od roku 2011 řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“ nebo „daňový řád“). Pro účely tohoto zákona se
daní
rozumí:
a)
peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek (poplatkem se zde rozumí zejména poplatky správní, soudní a místní),
b)
peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu (např. odvody za porušení rozpočtové kázně, odvod z elektřiny vyrobené ze slunečního záření),
c)
peněžité plnění v rámci dělené správy.
Podle § 2 odst. 4 DŘ pojem daň pro účely tohoto zákona zahrnuje rovněž daňový odpočet (např. nadměrný odpočet u daně z přidané hodnoty), daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně.
Příslušenstvím daně
se podle § 2 odst. 5 DŘ rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona.
Příklady příslušenství daně upravených v daňovém řádu:
pořádková pokuta podle § 247 DŘ,
pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ,
penále podle § 251 DŘ,
úrok z prodlení podle § 252 a 253 DŘ,
úrok z posečkané částky daně podle § 157 DŘ,
náklady řízení podle § 107 DŘ,
exekuční náklady podle § 182 až 184 DŘ.
Některá příslušenství daně jsou upravena speciálně v příslušném hmotněprávním daňovém zákoně (např. pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu, pokuty za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením).
V současné době jsou v České republice stanoveny tyto přímé a nepřímé daně:
Přímé daně:
daně z příjmů (tj. daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob),
daně majetkové, a to:
a)
daň silniční,
b)
daň z nemovitých věcí (tj. daň z pozemků a daň ze staveb),
c)
daň z nabytí nemovitých věcí,
daň z hazardních her.
Nepřímé daně:
daň z přidané hodnoty,
spotřební daně, a to:
a)
daň z uhlíkových paliv a maziv,
b)
daň z lihu a lihovin,
c)