Zavedení institutu svěřenského fondu (dále jen „fond“) do českých právních předpisů přineslo odborné i laické veřejnosti zatím spíše více nezodpovězených otázek než uspokojivých odpovědí. Na co si už v tento moment umíme zcela přesně odpovědět, je, kdo je svěřenský správce, jaké jsou jeho hlavní úkoly a jak zdaníme jeho odměnu z pohledu daně z příjmů.
Zdanění odměny svěřenského správce
Ing.
Martin
Bureš
Na začátek bych rád upozornil, že článek se nezabývá odměnou svěřenských správců, kteří nejsou daňovými rezidenty České republiky.
Svěřenský správce z pohledu práva
Jen pro připomenutí definici fondu nalezneme v § 1448 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“). Fond je tedy od roku 2014 v českých právních předpisech zbrusu nový institut, pro jehož hlubší zkoumání a
interpretace
jednotlivých ustanovení jsme teprve v počátcích. V tomto ohledu se můžeme inspirovat judikaturou quebeckého občanského zákoníku („Civil Code of Québec
“), který byl nosnou předlohou pro české zákonodárce pro zrod fondu.Podstata fondu je opravdu jednoduchá – zakladatel fondu vyčlení (čtěme, prosím, vloží) část svého majetku do fondu a svěří ji k nějakému předem definovanému účelu. Tímto postupem tedy vznikne oddělené vlastnictví, ke kterému původní vlastník (tj. zakladatel) nemá žádná vlastnická práva. Správu tímto způsobem vyčleněného majetku vykonává svěřenský správce (dále jen „správce“), na kterého nepřevádíme vlastnické právo k vyčleněnému majetku. Zjednodušeně můžeme říct, že majetek ve fondu tedy nikomu nepatří. Nicméně, správce s ním může podle statutu fondu nakládat.
To, že majetek nepatří nikomu, neznamená, že by si kdokoli mohl majetek vzít a zacházet s ním jako vlastník. Práva vlastníka vykonává správce, přestože majetek žádného vlastníka fakticky nemá. Správce tedy vystupuje jako jakýsi „vlastník“. Na správce pohlížíme jako na správce cizího majetku.
Svou povahou se fond sice blíží nadaci, nicméně liší se např.:
–
nedostatkem právní osobnosti (v dřívější p