Při současné nízké nezaměstnanosti narůstá význam poskytování různých benefitů zaměstnancům. K těmto patří i oblast zdravotnictví a volnočasových aktivit. S využitím příkladů se v následujícím textu zaměříme na správnou aplikaci §6 odst. 9 písm. d) ZDP , obsahující podmínky pro osvobození vymezených nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnanci nebo rodinnému příslušníku, a ukážeme si některé souvislosti s vyhláškou o FKSP.
Nepeněžní plnění dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a FKSP
Ing.
Ivan
Macháček
Vzhledem k tomu, že se v příspěvku zabýváme benefity poskytovanými ve formě nepeněžního plnění, pouze připomínáme, že u zaměstnance se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci a u zaměstnavatele lze v případě peněžního plnění zaměstnavatele využít znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
Daňové řešení u zaměstnance
Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti
osvobozeno
nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě:
1.
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení,
2.
použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
3.
příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,
4.
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.
Zákon o daních z příjmů přitom limituje pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze nepeněžní plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd, kdy u zaměstnance je z hodnoty tohoto nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období. U ostatních druhů nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení zákona není výše nepeněžního plnění zaměstnavatele pro účely jeho osvobození od daně z příjmů u zaměstnance limitována.
Ze znění § 6 odst. 9 písm. d) ZDP vyplývá, že
osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se vztahuje u zaměstnance výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele.
Půjde o