Vybraná ustanovení zákoníku práce v kontextu zdravotního pojištění

Vydáno: 26 minut čtení

Je všeobecně známo, že zákonná úprava zdravotního pojištění nefunguje izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu, mimo jiné i na oblast pracovního práva, především pak v přímé souvislosti na zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Jaké jsou některé přímé dopady právní úpravy zákoníku práce do zdravotního pojištění?

Vybraná ustanovení zákoníku práce v kontextu zdravotního pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
 
Nástup do práce v den pracovního klidu
V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) zákoníku práce a § 36 zákoníku práce se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu (nebo také státní svátek), považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě. To znamená, že například v případě sjednání pracovního poměru od 1. 1. 2019 vzniká účast na zdravotním pojištění tímto dnem a k tomuto datu přihlašuje zaměstnavatel zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny.
Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání:
1. dne v měsíci a
pracuje po celý tento kalendářní měsíc a
vztahuje se na něj (a tedy i na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu,
musí být zaměstnavatelem odvedeno v roce 2019 pojistné na zdravotní pojištění nejméně z vyměřovacího základu 13 350 Kč.
Odlišně postupuje zaměstnavatel při placení pojistného v případě, kdy zaměstnanec nastoupí do zaměstnání například dne 22. 3. 2019. V této situaci nemusí být odvedeno pojistné z minima 13 350 Kč, nýbrž alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (PČminVZ) ve vazbě na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu následovně:
PČminVZ = (10 / 31) x 13 350 = 4 306,45 Kč.
Pokud bude zaměstnanci zúčtován za 10 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu hrubý příjem alespoň 4 306,45 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 13 350 Kč. To znamená, že výše příjmu může být za těchto podmínek relevantně i nižší než 13 350 Kč. V opačném případě, tedy je-li v březnu hrubá mzda nižší než 4 306,45 Kč (například při zkráceném pracovním úvazku), provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“).
 
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zrušení musí být provedeno písemně, jinak se k němu nepřihlíží. Ustanovení § 333 zákoníku práce stanoví, že zkušební doba začíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby. To znamená, že zkušební doba sjednaná například od 1. 4. 2019 na dobu tří měsíců končí 30. 6. 2019.
PŘÍKLAD 1