Některé příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně se vztahem k veřejně prospěšným poplatníkům

Vydáno: 23 minut čtení

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice příjmů osvobozených od daně z příjmů, a to ve vztahu k zaměstnancům, tedy poplatníkům s příjmy podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Vzhledem k zaměření tohoto periodika bychom se soustředili zejména na příjmy, které se častěji vyskytují u zaměstnavatelů, kteří jsou veřejně prospěšnými poplatníky.

Některé příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně se vztahem k veřejně prospěšným poplatníkům
Ing.
Zdeněk
Morávek
Skutečnost, že se jedná o příjmy osvobozené od daně, znamená, že tyto příjmy sice jsou předmětem daně, tedy že této dani podléhají, ale od této daně jsou osvobozeny, a daň se z nich proto neplatí. Toto osvobození je zpravidla vázáno na splnění určitých podmínek, ale nemusí tomu tak být vždy, v některých případech ZDP osvobození splněním žádných dalších podmínek nepodmiňuje. V případě poplatníků fyzických osob jsou příjmy osvobozené od daně vymezeny zejména v § 4 a 4a ZDP, další skupina osvobozených příjmů je pak obsažena v § 10 odst. 3 ZDP. No a právě v případě poplatníků s příjmy ze závislé činnosti je velká skupina příjmů osvobozených od daně vymezena v § 6 odst. 9 ZDP. Na tyto příjmy bychom se v příspěvku soustředili.
 
Příspěvek na závodní stravování
Pravděpodobně nejčastějším příjmem osvobozeným od daně, který je zúčtován zaměstnancům, je příspěvek na
závodní stravování
. Problematika stravování zaměstnanců je upravena v § 236 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování s tím, že tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Znamená to tedy, že povinností zaměstnavatele je stravování umožnit, ale nikoliv poskytnout či zajistit. Stravování se zaměstnancům poskytuje pouze v případě, že to bylo dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem, což se ale vztahuje právě na zaměstnavatele ve veřejné správě, které jsou veřejně prospěšnými poplatníky.
Jak vyplývá např. z § 7 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o FKSP“), z fondu lze přispívat zaměstnancům na závodní stravování
podle zvláštního právního př