Stejně, jako tomu bylo v minulosti, přináším čtenářům přehled jednotlivých novel s vazbou na daň z příjmů fyzických osob. Do příspěvku jsou zahrnuty novely zákona o daních z příjmů 1), jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2019, a které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.
Daň z příjmů fyzických osob od 1. 1. 2019
Ing. Bc.
Marcel
Pitterling,
Ph.D.
Zákon č. 306/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
V rámci poslanecké iniciativy byla v § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů navržena změna konstrukce základu daně u vybraných příjmů ze závislé činnosti. Obecně je základ daně u příjmů ze závislé činnosti konstruován jako příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů upravujících tato povinná pojistná povinen platit zaměstnavatel. Změna se týká zaměstnanců, u kterých je prokázáno, že se na ně zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace. U těchto zaměstnanců jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné.
Tato nová právní úprava nepochybně přinesla řadu komplikací při stanovení základu daně uvedených zaměstnanců, a to zejména v situaci, kdy zaměstnancům vznikla příslušnost k zahraničnímu pojištění v průběhu zdaňovacího období.
Celou problematikou se obšírně zabýval příspěvek skupiny daňových poradců, který byl předložen na jednání Koordinačního výboru KDP2). V rámci tohoto příspěvku byly řešeny jednotlivé okruhy problémů, které vyplynuly z uvedené právní úpravy. Příspěvek se věnoval zejména vymezení zahraničního povinného pojištění stejného druhu, postupy v případech odlišné právní úpravy povinného pojistného v zahraničí, jako je např. částečné nebo úplné osvobození od placení povinného pojistného v zahraničí, aplikace případného zastropování povinného pojistného podle zahraničních právních předpisů, atd. Celý text příspěvku, včetně stanoviska Generálního finančního ředitelství k jednotlivým dílčím závěrům předkladatelů, je zveřejněn na webových stránkách Finanční správy ČR