Obdržela jsem prostřednictvím redakce zajímavý čtenářský dotaz, který si zaslouží jistě širší pohled na věc. Musím přiznat, že mne při jeho přečtení lehce zamrazilo. Jedná se totiž o dotaz, ve kterém je skryt zárodek možného narušení systému daňového procesu, s čímž mám za ta léta strávená s daňovým řádem trochu zkušeností. Vrátím se k tomu v závěru. Pojďme však k dotazu samotnému.
Platební výměr na úrok z posečkané částky
JUDr.
Alena
Kohoutková
Dotaz byl formulován takto:
„
Měl bych otázku k platebnímu výměru na úrok z posečkané částky (§ 157 odst. 3 daňového řádu), konkrétně do kdy nejpozději lze tento platební výměr vydat. Podle § 157 odst. 3 má správce daně vydat platební výměr na úrok z posečkání bezodkladně po skončení posečkání. Ovšem když tak (bezodkladně) správce daně neučiní, kdy zaniká právo tento platební výměr vydat?
Existují na to různé názory:
1.
Jeden názor říká, že platební výměr na úrok z posečkání je součástí nalézacího řízení, a proto ho lze vydat nejpozději ve lhůtě pro stanovení daně (§ 148 daňového řádu). A správce daně měl vydat platební výměr na úrok z posečkané částky bezodkladně (§ 157 odst. 3 daňového řádu).
2.
Oponující názor ale tvrdí, že ustanovení § 157 daňového řádu je součástí řízení při placení daní (Hlava V daňového řádu – Placení daní) a lze ho vydat ve lhůtě pro placení daně (§ 160 daňového řádu).
Tedy, pokud byly činěny úkony ve smyslu § 160 daňového řádu, nezaniklo právo ve lhůtě pro placení daně vydat i platební výměr na úrok z posečkání a následně ve shodné lhůtě nezaniká právo vybrat a vymáhat případný nedoplatek na příslušenství daně. V tomto případě úrok z posečkané částky jakožto příslušenství daně sleduje osud daně (§ 2 odst. 5 daňového řádu) a počátek běhu prekluzivní lhůty se odvíjí od lhůty splatnosti nebo náhradní splatnosti daně (§ 160 odst. 1 daňového řádu).
Úrok z posečkané částky materiálně plní roli náhrady za úr