Vydáno: 8. 7. 2019
Otázky a odpovědi: Příjem z dohod o provedení práce – připsání úhrady ve prospěch poplatníka Jana Šmídová Společnost s ručením omezeným využila v prosinci práce brigádníků na dohody o provedení práce (dále jen „DOPP“) podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů. Podle § 38d zákona o daních z příjmů je srážku povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Chtěli jsme se zeptat, jak vyložit termín „připsání úhrady ve prospěch poplatníka“, zda se jedná o okamžik, kdy účtujeme o závazku z titulu těchto dohod, nebo máme daň srazit až při výplatě. Daň by se pak u DOPP za 12/2018 srazila v lednu a uhradit by se měla v únoru. Poplatník bude vykazovat příjem v roce 2018 dle výkonu DOPP. Pokud jsme daň zaplatili v 01/2019, je oprávněn si sraženou daň započítat na svém daňovém přiznání za rok 2018? Pokud bychom daň zaplatili až v 02/2019, i v tomto případě bychom mohli vystavit poplatníkovi potvrzení a uvést tam daň odvedenou v 02/2019? Odpověď Příjem z dohod o provedení práce je považován za příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů a způsob zdanění toho příjmu se odvíjí od skutečnosti, zda poplatník má u tohoto plátce daně učiněné (podepsané) prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že má učiněné prohlášení k dani, je z tohoto příjmu vždy sražena záloha na daň podle § 38h zákona o daních z příjmů. Za předpokladu, že poplatník u plátce daně neučinil prohlášení k dani a jsou splněny podmínky pro aplikaci srážkové daně podle § 36 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů (tzn. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob), pak v uvedeném případě v souladu s § 6 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů – tj. z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč je srážena daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „srážková daň“). Přičemž v praxi u těchto příjmů ze závislé činnosti, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, se postupuje stejně „jako u mzdy z pracovněprávního vztahu“ – tzn. příjem se po skončení kalendářního měsíce zúčtuje a srazí se z tohoto příjmu buď záloha na daň (učiněné prohlášení k dani), příp. srážková daň, jak je výše uvedeno. To znamená, že se použije termín připsání úhrady ve prospěch poplatníka, kterým se rozumí zúčtování mzdy. Přičemž u těchto příjmů ze závislé činnosti je rozdíl pouze v odvodu (nikoliv ve srážce) sražené daně či zálohy na daň. Záloha na daň se odvádí podle § 38h odst. 10 zákona o daních z příjmů do 20. dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu vznikla, avšak v případě použití srážkové daně se v tomto případě použije ustanovení § 38 odst. 3 zákona o daních z příjmů, kde je uvedeno, že plátce daně je povinen sraženou daň odvést do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku.
Zdroj: Finanční, daňový a účetní bulletin, 2/2019.