Vydáno: 12. 8. 2019
Prošlo odborným dohledem
Dohody v roce 2019 a zákon č. 80/2019 Sb. Ing. Ivan Macháček Z § 3 zákoníku práce vyplývá, že základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Takzvané dohody uzavírá řada zaměstnanců s druhým zaměstnavatelem, přičemž u hlavního zaměstnavatele má zaměstnanec uzavřen hlavní pracovní poměr. Dohody bývají uzavřeny zaměstnancem i u hlavního zaměstnavatele, a to na jiné činnosti, než činnost vyplývající z hlavního pracovního poměru. Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si přivydělává prací u zaměstnavatelů, a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V neposlední řadě studenti uzavírají krátkodobé dohody převážně na dobu školních prázdnin k získání určitého výdělku. V článku si odpovíme na otázky související se zdaněním takto získaných příjmů v případě, že zaměstnanec učiní nebo neučiní prohlášení k dani u příslušného zaměstnavatele. 1. Vymezení dohod v zákoníku práce Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), se řešením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zabývá v § 74 až 77, přičemž řešení dohody o provedení práce nalezneme v § 75 ZP, řešení dohody o pracovní činnosti vyplývá z § 76 ZP a v § 77 ZP pak jsou uvedeny společné zásady platné pro oba druhy dohod. Z § 74 odst. 2 ZP přitom vyplývá, že v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.