V následujícím příspěvku se budeme blíže věnovat aktuálnímu stavu právní úpravy technického zhodnocení, a to jak z pohledu účetních předpisů, tak z pohledu daně z příjmů. Současně bychom chtěli upozornit na nejnovější judikaturu Nejvyššího správního soudu ČR, která se k této oblasti vztahuje.
Technické zhodnocení majetku z účetního a daňového hlediska
Ing.
Zdeněk
Morávek,
daňový poradce
Z pohledu účetních předpisů
je technické zhodnocení vymezeno v § 47 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Technickým zhodnocením se podle této úpravy rozumí zásahy do majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položkách „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ a „B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory“ nebo v případě majetku vykazovaného v položce „B.II.1.2. Stavby“ dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně nebo reprodukční pořizovací ceně jednotlivé stavby. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončené zásahy do jednotlivého dlouhodobého majetku za účetní období.Lze tak konstatovat, že technické zhodnocení dlouhodobého majetku má tyto definiční znaky:
–
musí být provedeno na dlouhodobém majetku, který je uveden do užívání, je tedy dokončen a zařazen ve smyslu úprav