Vydáno: 9. 9. 2019
Prošlo odborným dohledem
Osvobození příjmů fyzických osob z prodeje nemovitých věcí Ing. Martin Děrgel „Investujte do nemovitostí!“, všude to čteme a kdekdo nám to radí. Jenže realita nemovitostního rentiéra není až tak růžová, zejména v případě bytů mimo širší centra velkých měst. Dobří nájemci totiž došli, pokud slušně vydělávají, tak si uvědomili, že než platit stále více za nájem, je lepší platit stále méně za hypotéku a být svým pánem. A o nájemce mající hluboko do kapsy nikdo nestojí, ledaže to umí s příspěvky na bydlení. Hodnota staveb, bytů i pozemků sice časem spíše narůstá i bez nájemců, jenže to jsou potenciální budoucí peníze, zatímco nutné provozní výlohy majitele stojí trvale reálné dnešní peníze. Proto je řada investičních nemovitostí dříve či později raději zase prodána. Dalším častým důvodem prodeje hlavně rodinných domů a bytů fyzickými osobami (dále také jen „FO“) je samozřejmě také změna bydliště kvůli rozrůstání se rodiny, stěhování za prací a zdědění. V tomto příspěvku si ukážeme, za jakých podmínek budou příjmy FO z těchto prodejů osvobozeny od daně. Co je to nemovitá věc Ačkoli se zcela běžně v praxi i v médiích stále hovoří o „nemovitostech“, z právního hlediska již tento pojem není definován, respektive jej od roku 2014 nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“) nahradil „nemovitou věcí“. Přičemž došlo současně k významným úpravám věcného obsahu. Připomeňme, že do konce roku 2013 „starý“ občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) definoval nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Přičemž stavba tehdy nebyla součástí pozemku, ale právně samostatnou věcí. Od roku 2014 nově § 498 OZ vymezuje nemovité věci následovně: