Související výkladová hesla

Vrácení daně z přidané hodnoty
Vydáno: 20. 9. 2019
Jak požádat o vrácení DPH mimo Českou republiku za rok 2018? Ing. Petr Vondraš, Daňový poradce Moore Stephens Objevují ve vám v účetnictví doklady s DPH z jiných států? Ještě po letech od změny pravidel nalézáme v nákladech toto DPH zaúčtované, protože to je nejjednodušší cesta, jak se dané pohledávky za daňovou správou cizího státu zbavit. Existuje ale i hospodárnější způsob, a to požádat o vrácení této daně. Základní podmínkou je, že jste plátcem DPH se sídlem nebo provozovnou v České republice a ve státě, kde chcete žádat o vrácení daně, vám nevznikla povinnost přiznat daň z dodaného zboží nebo poskytnuté služby. Před v tomto směru revoluční Směrnicí Rady 2008/9/ES (dále Směrnice) byly žádosti o vrácení daně ve státech EU časově i finančně náročné. Podle pravidel platných do konce roku 2009 se muselo žádat přímo v konkrétním státě Evropské unie na formuláři v jazyce tohoto státu, což se často neobešlo bez asistence tamního daňového poradce, čímž se celý proces značně prodražoval a pouštěli se do něj tedy jen ti, kteří žádali o významnější částky. Žádost o přidělení přístupu do aplikace S účinností uvedené Směrnice došlo k velkému zjednodušení, které spočívá především v tom, že žádosti se podávají pouze elektronicky přes portál tuzemské daňové správy. Pokud tedy dnes chcete zpět daň zaplacenou v ceně zboží nakoupeného v Německu, Polsku, Slovensku či dalších státech EU, musíte nejdříve poslat žádost o přidělení přístupu do aplikace vrácení daně na Daňovém portále Finanční správy České republiky. Formulář této žádosti se nachází na adrese adisspr.mfcr.cz, proklik na „Elektronická podání pro Finanční správu“, dále proklik na „Elektronické formuláře“ a v nich v části Daň z přidané hodnoty je „Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vrácení daně z přidané hodnoty plátcům v jiných členských státech“. Žádost adresujete svému místně příslušnému finančnímu úřadu. Žádost je nutno podat elektronicky podepsanou. Protože elektronický podpis je veden vždy pouze na fyzickou osobu, je nutné, aby si tato osoba nejdříve zajistila uznávaný elektronický podpis založený na Kvalifikovaném certifikátu s Identifikátorem MPSV. Ten můžete získat u třech akreditovaných certifikačních autorit, kterými jsou Česká pošta s.p., eIdentity, a.s. a První certifikační autorita, a.s. I přesto, že žádost musí podepsat konkrétní fyzická osoba, neznamená to, že zástupcem nemůže být právnická osoba. V žádosti se vyplňuje vztah podepisující osoby k daňovému subjektu, takže pokud si žádost vyřizujete vlastními silami v rámci firmy, tak vyberete možnost, že podepisující je vaším zaměstnancem. Pokud jste k vyřizování vrácení daně zmocnili jinou právnickou osobu, tak sice i v tomto případě musí žádost podepsat konkrétní fyzická osoba, ale jako zástupce by měla být na portále uvedena právnická osoba. Pokud tomu tak není, je potřeba požádat o opravu místně příslušný finanční úřad. Žádost o přidělení přístupu do Aplikace pro vrácení daně může být podána i prostřednictvím datové schránky. Základní podmínky pro vrácení Samotná žádost o vrácení daně v jiném členském státě se podává do 30. září následujícího roku, tedy za rok 2018 je možné žádat o vrácení až do posledního zářijového dne letošního roku. Nejkratší období, za něž lze žádost podat, jsou tři kalendářní měsíce. Za kratší období lze požádat o vrácení DPH jen v případě, že se jedná o zbytek kalendářního roku. Pokud tedy máte doklady např. s DPH v Německu z měsíců únor, květen a září 2018, můžete poslat buď tři žádosti za období např. leden až březen, květen až červenec a září až listopad nebo jednu žádost za kalendářní rok 2018, což je v tomto případě efektivnější. Se žádostí o vrácení ale nemusíte čekat až na následující rok. Již nyní můžete podat žádost o vrácení daně za období leden až srpen 2019. Kromě období, za něž lze o vrácení žádat, upravuje Směrnice také minimální výši vratitelné DPH. Při žádostech za období kratší než jeden rok, ale přitom delších než 3 měsíce, nesmí být částka vratitelného DPH nižší než 400 EUR. Pokud žádáte za období celého roku nebo zbytku kalendářního roku, je minimální částka pro vrácení stanovena Směrnicí na 50 EUR. Pokud tedy máte na dokladech z Německa tamní DPH v součtu za říjen až prosinec ve výši 200 EUR, musíte v žádosti o vrácení označit, že žádáte o vrácení za období celého roku 2018. Při označení jen období říjen až prosinec by se jednalo o podlimitní částku a žádost o vrácení by byla z tohoto důvodu zamítnuta. Co je nutné vyplnit Aplikace pro vracení DPH plátcům v jiných členských zemích EU je opět na adrese adisspr.mfcr.cz, proklik „Vrácení DPH v rámci EU/Mini one stop shop“, a poté proklik „Vrácení DPH v rámci EU“. Pak přichází na řadu přihlášení pomocí datové schránky nebo Kvalifikovaným certifikátem. Po přihlášení je žadateli nabídnut výběr odkazů, z nichž vyberete „Nová žádost o vrácení DPH“. V té je potřeba vyplnit jméno a adresu žadatele, mailovou adresu, popis podnikatelské činnosti žadatele pomocí harmonizovaných kódů, pro níž je zboží pořízeno nebo služba přijata, období, za které se žádá a prohlášení žadatele, že v uvedeném období nedodal zboží ani neposkytl službu ve státě vrácení daně. Posledními informacemi jsou DIČ žadatele a údaje o bankovním účtu. Po vyplnění této informativní části můžete pokročit k údajům o dokladech, z nichž je DPH požadováno. Každý daňový doklad má v žádosti vlastní řádku, kde se vyplní jméno a plná adresa dodavatele zboží nebo poskytovatele služby, včetně jeho DIČ. Dále datum a číslo dokladu, základ daně a výši DPH v měně členského státu vracení a druh pořízeného zboží nebo služby, který je popsán celkem 10 kódy: 1 = palivo, 2 = nájem dopravního prostředku, 3 = výdaje související s dopravním prostředkem jiné než pod kódy 1 a 2, 4 = mýtné a silniční poplatky, 5 = cestovní výlohy (jízdné v taxi, ve veřejné dopravě), 6 = ubytování, 7 = potraviny, nápoje a restaurační služby, 8 = vstupné na veletrhy a výstavy, 9 = výdaje na luxusní zboží, zábavu a reprezentaci, 10 = jiné. Při výběru kódu 10 je potřeba slovně doplnit, co je předmětem plnění a to v jazyce státu, kam je žádost o vrácení směřována. Pokud činí základ daně na dokladu více než 1 000 EUR (u paliv více než 250 EUR), je zpravidla požadováno, aby byla do žádosti vložena kopie tohoto dokladu. Maximální možná velikost všech příloh (po zazipování) je 5 MB. Tyto přílohy mohou, ale nemusí být požadovány. Z našich sousedních států jsou vyžadovány ve všech zemích kromě Rakouska, které pak ale využívá možnost dožádání kopií konkrétních dokladů k prověření. Naopak Itálie vyžaduje přiložení kopií všech faktur a zjednodušených dokladů bez ohledu na zmíněné limitní výše. Co následuje po odeslání žádosti Po odeslání žádosti obdržíte potvrzení o podání s vygenerovaným podacím číslem. Stav podání je možné sledovat na daňovém portále. Domovský stát žadatele, v našem případě česká daňová správa, nepředává žádost do státu vracení automaticky, ale až po prověření. Mezi ověřované skutečnosti patří např. zdali je žadatel skutečně plátcem a zdali neposkytuje výhradně dodání zboží nebo poskytování služeb osvobozených od daně bez nároku na odpočet. Pokud domovský stát zjistí důvod k nepředání žádosti do státu vrácení, musí vás o tom informovat. Pokud je naopak žádost předána, informuje žadatele stát vrácení o datu, kdy žádost obdržel. Od tohoto data běží čtyřměsíční lhůta, během níž musí stát vrácení oznámit žadateli své rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí žádosti. Pokud se stát vrácení domnívá, že potřebuje k rozhodnutí více údajů, je oprávněn v běžící lhůtě pro rozhodnutí vyžádat si doplňující údaje. Výzva k doplnění je doručována elektronicky na emailovou adresu žadatele v jazyce státu vrácení. Lhůta pro doplnění je jeden měsíc. Po obdržení dodatečných informací má členský stát vrácení lhůtu dva měsíce na vydání rozhodnutí ohledně žádosti o vrácení daně. Je-li žádost o vrácení schválena, uhradí členský stát daň do deseti dnů od oznámení rozhodnutí žadateli. V souladu se Směrnicí jsou z částky vrácené daně odečteny veškeré bankovní poplatky za převod. Žádosti o vrácení může být vyhověno zcela nebo jen částečně – daň může být vrácena jen z některých dokladů. Proti částečnému nebo úplnému zamítnutí se může žadatel odvolat k příslušným orgánům členského státu vrácení daně. Z čeho se DPH nevrací K částečnému zamítnutí dochází většinou v případech, kdy požadujete DPH, které se v daném státě nevrací. V Rakousku se jedná např. o výdaje spojené s osobním automobilem, jako jsou třeba pohonné hmoty, mýtné a opravy. DPH se u našich jižních sousedů nevrací ani z nákupů pro osobní potřebu a pro reprezentaci, pokud se nejedná o reklamní důvod. Stejně jako v Rakousku, tak i v Německu není možné nárokovat zpět DPH z pohonných hmot pro osobní vozidla, dále z občerstvení, dárků a ostatních nákladů týkajících se reprezentace. Na Slovensku není vraceno DPH ze zboží a služeb týkajících se občerstvení a zábavy. Kromě toho se české firmy dostanou do režimu vrácení daně často i v tom případě, kdy mají slovenské DIČ. Od roku 2012 totiž u našich východních sousedů platí pravidlo, že přes daňové přiznání lze nárokovat odpočet pouze v období, kdy vznikla plátci povinnost fakturovat dodání zboží nebo poskytnutí služby se slovenskou daní. Novelou od roku 2017 je možné uplatnit odpočet prostřednictvím daňového přiznání i v případě tzv. samozdanění, t. j. např. při pořízení zboží z jiného členského státu na Slovensku. V období, ve kterém česká firma takovéto transakce nerealizuje, lze o daň na vstupu žádat přes vrácení daně. Pokud však české firmy uskutečňují na Slovensku jen plnění v přenesené daňové povinnosti, tak přednostně mají uplatňova vrácení daně přes žádost o vrácení daně, tedy před odpočtem daně prostřednictvím daňového přiznání. Příklad 1: Česká firma registrovaná jako plátce na Slovensku uskuteční v období leden až červen 2019 na Slovensku jen taková plnění, při nichž má povinnost odvést daň kupující. Zároveň má česká firma z tohoto období řadu přijatých dokladů se slovenskou daní. Podle slovenského zákona si česká firma toto DPH nemůže nárokovat v daňových přiznání za období leden až červen 2019, ale musí si podat v České republice žádost o vrácení daně za období leden až březen 2019 a duben až červen 2019, popřípadě jednu žádost za celý půlrok 2019. Příklad 2: Česká firma uvedená v př. 1 bude pokračovat v činnosti na Slovensku i ve 2. pololetí 2019 a v měsíci červenci ji vznikne povinnost vystavit fakturu se slovenskou daní. Protože v měsíci červenci uskutečnila zdanitelné plnění s daní na výstupu, může si o odpočet z dokladů za červenec požádat v daňovém přiznání za červenec. Z důvodu fakturace s daní na výstupu není dovoleno žádat o vrácení daně z červencových dokladů přes žádost tak, jak tomu bylo v 1. příkladu. Příklad 3: Česká firma z předchozích příkladů bude v období srpen až prosinec na Slovensku částečně fakturovat s daní na výstupu (srpen, září, prosinec), částečně v režimu přenesené daňové povinnosti (říjen, listopad). Podle metodického pokynu slovenské daňové správy není možné požádat o vrácení daně za celý rok, protože toto období zahrnuje i měsíce, kdy měla česká firma faktury s daní na výstupu. Česká firma může požádat v ČR o vrácení daně na Slovensku za období leden až březen a duben až červen. Odpočty za srpen a září si bude moci nárokovat přes daňová přiznání, protože v těchto měsících fakturovala daň na výstupu. Odpočty za říjen a listopad si bude moci uplatnit také v daňovém přiznání, ale až za měsíc prosinec. Druhou možností je podle pokynu nežádat vůbec o vrácení daně přes žádost z České republiky, ale nárokovat si odpočty za celý rok v daňovém přiznání za prosinec 2019. Vrácení daně mimo EU Zatímco při žádostech o vrácení daně v rámci Evropské unie je celý proces elektronický, při žádostech o vrácení daně ze států mimo EU se dosud používá papírový formulář, stejně jako když např. mateřská společnost ze Švýcarska žádá o vrácení daně v ČR. Žádost na tiskopise předepsaném ministerstvem financí mohou zahraniční osoby podat jen na Finančním úřadě pro hlavní město Praha a to do 30. června následujícího roku (za rok 2019 tedy do konce června 2020). České DPH nelze zahraničním osobám vrátit ze zboží a služeb poskytovaných pro osobní spotřebu, z cestovních nákladů, nákladů na ubytování a stravování zahraniční osoby, ze zboží a služeb spojených s reprezentací, z telefonních poplatků, z taxislužby a z pohonných hmot. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.