Dne 7. 2. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 32/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále také jako „zákon“ nebo „novela“), jímž došlo ke zrušení tzv. karenční doby. Na první pohled zdánlivě drobnou úpravu ustanovení § 192 odst. 1 zákoníku práce spočívající ve vypuštění části jeho druhé věty provázely od počátku parlamentního projednávání v únoru roku 2018 mnohé diskuse. Nejednotnost názorů na danou problematiku napříč politickým spektrem vyplývá již ze samotného vývoje projednávání zákona, který byl v konečném důsledku schválen a vyhlášen navzdory zamítavému stanovisku Senátu. Novela nabyla účinnosti dne 1. 7. 2019 a vyjma změny zákoníku práce mění i některé další zákony, a to zejména zákon č. 589/1992 Sb. , o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb. “), a dále zákony upravující služební poměr vojáků z povolání a některých dalších skupin osob pobírajících mzdu, plat či jiný příjem.
Karenční doba
Vydáno:
8 minut čtení
Karenční doba
Mgr.
Kateřina
Kabelíková
Karenční dobou ve smyslu zákoníku práce ve znění účinném do 30. 6. 2019 se rozumí, resp. rozuměl zpravidla třídenní časový úsek na počátku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, po který tomuto nenáležela náhrada mzdy nebo platu (dále také jako „náhrada“). Zaměstnanec tak pro první tři dny dočasné pracovní neschopnosti pozbyl jakýkoli příjem, ať už v podobě náhrady poskytované zaměstnavatelem ve výši 60 % průměrného výdělku či plynoucí ze systému nemocenského pojištění. Nutno podotknout, že k výpadku příjmů zaměstnance došlo za situace, kdy s ohledem na nutnost návštěvy lékaře a započetí léčby nemoci byl dotyčný nucen své výdaje zpravidla neočekávaně zvýšit.