Statutární orgány nevýdělečných organizací jako zaměstnanci?

Vydáno: 19 minut čtení

Právnické osoby soukromého práva, které nejsou založeny za účelem podnikání, a jejichž právní život reguluje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník “)1), se vyznačují organizační strukturou, tedy systémem statutárních, nejvyšších, kontrolních a dalších orgánů. Ty jsou v drtivé většině obsazovány fyzickými osobami. V praxi se již dlouhou dobu řeší otázka souběhu výkonu funkce v orgánech těchto právnických osob a pracovního poměru. Existuje nepřeberné množství případů, které byly v judikatuře řešeny, zejména v oblasti obchodních korporací. Nejvyšší soud se však již vyjádřil k této problematice i v případě, který se týkal neziskového sektoru.

Statutární orgány nevýdělečných organizací jako zaměstnanci?
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Pakliže bychom měli položit výzkumnou otázku k výše uvedenému tématu, zněla by takto: Může statutární orgán nevýdělečné organizace vykonávat svou funkci na základě pracovní smlouvy (tj. v pracovním poměru), případně v jiném pracovněprávním vztahu (dohoda o provedení práce, o pracovní činnosti)?
 
Pravý a nepravý souběh funkcí
Souběhem funkcí se rozumí výkon funkce statutárního orgánu právnické osoby a souběžný pracovní poměr k této právnické osobě. Právní teorie rozlišuje tzv. pravé a nepravé souběhy.
Jako tzv. pravý souběh funkcí označujeme situaci, kdy náplň práce „výkon funkce statutárního orgánu“ je vykonávána na základě pracovní smlouvy, tedy v pracovním poměru (případně na základě jiné dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), tj. druh práce uvedený v pracovní smlouvě statutárního orgánu je totožný s povinnostmi statutárního orgánu právnické osoby.
O nepravém souběhu hovoříme, pokud má statutární orgán s právnickou osobou uzavřenu rovněž pracovní smlouvu (či dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr), avšak na zcela odlišný předmět činnosti, než je výkon funkce statutárního orgánu. Půjde například o situaci, kdy statutární orgán vykonává činnosti správce informačních technologií, správce budovy či bude manažerem (vedoucím) konkrétního jednorázového projektu či akce na časově ohraničené období. Půjde tedy o činnost, která je sice v rámci právnické osoby vykonávána, ale o zcela jinou, než je v náplni práce statutárního orgánu.
V případě nadací nebude ani nepravý souběh funkcí možný. Ustanovení § 363 písm. b) občanského zákoníku stanoví, že ke členství ve správní radě není způsobilá osoba, která je vůči nadaci v pracovním poměru. Uzavřenou dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr by člen správní rady mohl mít s nadací uzavřenou.
 
Pracovní smlouva a smlouva o výkonu funkce
Pro pochopení celé problematiky je potřeba vymezit základní znaky pracovní smlouvy (uzavírané v režimu zákoníku práce) a smlouvy o výkonu funkce (uzavírané v režimu smlouvy příkazní dle občanského zákoníku).
 
Pracovní smlouva
Pracovní poměr je jedním ze základních pracovněprávních vztahů, který reguluje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „