I v případě poskytnutých plnění či různých zaměstnaneckých benefitů je stanovení vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění navázáno na zdaňování zúčtovaných plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).
Zdravotní pojištění – vybraná plnění a jejich návaznost na zdaňování
Ing.
Antonín
Daněk
Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, ve znění pozdějších předpisů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 6 ZDP a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popř. připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které:
–
nejsou předmětem daně (§ 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP),
–
Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniká, pokud se jedná o osobu uvedenou jako výjimka v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1–7. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů – osoby uvedené v těchto výjimkách nejsou ve zdravotním pojištění zaměstnanci. To znamená, že v roce 2019 zaměstnanci nejsou například osoby činné na dohodu o pracovní činnosti s příjmem nižším než 3 000 Kč nebo osoby pracující na dohodu o provedení práce při příjmu nepřevyš