Vydáno: 6. 11. 2019
Nedobytné pohledávky a jejich účetní a daňové řešení v roce 2019 – 1. část Ing. Ivana Pilařová I přes odlišný předmět podnikání mají obchodní společnosti některé problémy společné – pečují o klienty, zakázky, finance, majetek a také, bohužel, o pohledávky. Pohledávky, zejména ty po splatnosti, nejsou žádoucím aktivem. Ideální délka „života“ pohledávky je do její splatnosti a končí právě zaplacením. Tak to naštěstí pro všechny věřitele převážně chodí, ale vždy tomu tak není. Pohledávky, které měly být dávno zaplacené, máme v účetnictví stále a začíná zdlouhavý a mnohdy i marný boj za jejich úhradu. Stav je o to horší, že hodnota pohledávky je v případě obchodních vztahů již zdaněna, a to jak daní z příjmů, tak i DPH. V následujícím pojednání shrneme daňové a účetní řešení, abychom v rámci zákonných možností využili všechny možnosti optimalizace tohoto již tak neuspokojivého stavu. Naším cílem bude poskytnutí komplexního účetního i daňového řešení nedobytných pohledávek vzniklých počínaje obdobím roku 2014. Důvodem toho, že se budeme zabývat právě těmito pohledávkami, je jejich podstatně odlišná úprava, a to jak v občanském zákoníku (promlčecí lhůty), tak i z pohledu podmínek pro tvorbu zákonných opravných položek a daňově účinného odpisu pohledávek. Pokud by v praxi věřitelé ještě evidovali pohledávky vzniklé do konce roku 2013, musí se řídit legislativou platnou do konce roku 2013 (občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o daních z příjmů a zákon o rezervách).
Zdroj: Daňová a hospodářská kartotéka. DHK, 12-13/2019.