Vydáno: 8. 11. 2019
Prošlo odborným dohledem
Místo plnění – 1. část Dodání a zasílání zboží, pořízení a dovoz zboží Ing. Václav Benda V následujícím článku jsou vysvětlena základní pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží a energií, při zasílání zboží a při jeho pořízení a dovozu. S využitím příkladů jsou objasněna některá komplikovaná či nestandardní pravidla pro stanovení místa plnění. Upozorněno je také na dílčí změny pro rok 2020, které se promítají do připravované novely zákona o DPH. Druhá část článku bude věnována místu plnění u služeb. Úvod Místo plnění určuje v zákoně č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“), v souladu se směrnicí Rady 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“), navazujícím nařízením Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „provádění nařízení ke směrnici o DPH“), a judikaturou Soudního dvora Evropské unie (SDEU) prakticky „místo zdanění“, tj. stát, v němž má být přiznána daň či přiznáno uskutečnění plnění, a to podle předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Pravidla pro stanovení místa plnění pro jednotlivé typy zdanitelných plnění vyplývají z čl. 31 až 61 směrnice o DPH. Z těchto pravidel vyplývá také úprava místa plnění v zákoně o DPH platném pro Českou republiku. Pravidla pro stanovení místa plnění při dodání zboží jsou stanovena v § 7 až 8 zákona o DPH, místo plnění při poskytnutí služby v § 9 až 10i zákona o DPH, místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu je stanoveno v § 11 zákona o DPH a místo plnění při dovozu zboží v § 12 zákona o DPH.