Vydáno: 8. 11. 2019
Prošlo odborným dohledem
OSVČ a úprava základu daně dle § 5 zákona o daních z příjmů Ing. Ivan Macháček Vymezením základu daně a jeho úpravou se zabývá § 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a to ve vztahu k poplatníkům daně z příjmů fyzických osob, a dále v rámci společných ustanovení zákona v § 23 ZDP, který se týká jak poplatníků daně z příjmů fyzických osob, tak právnických osob. V dalším textu se zaměříme na vymezení základu daně a jeho nutnou úpravu u OSVČ na základě jednotlivých odstavců § 5 ZDP. Vymezení základu daně a vznik daňové ztráty Základem daně z příjmů fyzických osob se rozumí podle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje vždy kalendářní rok (i v případě, že tyto osoby účtují v hospodářském roce), přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není pro jednotlivé druhy příjmů podle § 6 až 10 ZDP stanoveno jinak (jiné vymezení základu daně nalezneme v § 6 odst. 12, dále v § 8 a v § 10 odst. 4 ZDP). Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž se vybírá daň zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. Pokud má poplatník daně z příjmů fyzických osob souběžně více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10 ZDP, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.