OSVČ a úprava základu daně dle § 5 zákona o daních z příjmů

částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje vždy kalendářní rok (i v případě, že tyto osoby účtují v hospodářském roce), přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není pro jednotlivé druhy příjmů podle § 6 až 10 ZDP stanoveno jinak (jiné vymezení základu daně nalezneme v § 6 odst. 12, dále v § 8 a v § 10 odst. 4 ZDP). Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, z nichž se vybírá daň zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. Pokud má poplatník daně z příjmů fyzických osob souběžně více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10 ZDP, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

V § 5 odst. 3 ZDP se uvádí, že pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9 ZDP, je tento rozdíl . V pokynu GFŘ D-22 se k tomuto ustanovení zákona uvádí, že ztrátou se rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo 9 ZDP, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá. O ztrátu upravenou podle § 23 ZDP se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 ZDP (o ztrátu nelze snížit dílčí základ daně dle § 6 ZDP). Pokud daňovou ztrátu nebo její část nelze uplatnit v příslušném zdaň