Nejčastěji je předmětem těchto odborných diskusí zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
“) a zákon č.
235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů („
“). V dnešním již 16. pokračování se seznámíme s 6 příspěvky z prvního čtvrtletí roku 2019.
1.
Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu
2.
Opravy údajů v přiznání DPH, které vedou ke změně vypořádacího koeficientu dle
§ 76 ZDPH
3.
Výpočet dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019
4.
Daňový režim sdílených nákladů na výzkum a vývoj
6.
Stravenky jako SPV či MPV – související problematika
1. Daňové posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu
Předkladatel: JUDr. Jana Hlásenská,
daňový poradce č. 1562
Řešený problém
Cílem příspěvku je vyjasnit a sjednotit přístup ve věci daňového posouzení zvýšené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu vyplacené na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele. A to, je-li podle dohody vyplacena náhrada nad rámec bodového ohodnocení stanoveného lékařským posudkem.
Právní úprava
-
§ 4 odst. 1 písm. d) ZDP:
„
Od daně se osvobozuje
… d) přijatá
náhrada
majetkové nebo
nemajetkové újmy
…; osvobození se nevztahuje na 1. náhradu za ztrátu příjmu, … “
.
-
§ 271c odst. 1 a
2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („
“):
„(1)
Náhrada
za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to
nejméně ve výši podle právního předpisu
vydaného k provedení odstavce 2. (2)
Vláda stanoví nařízením výši náhrady
...“
Argumentace předkladatelky
Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz s trvalými následky, náleží dle
ZP náhrada škody nebo nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem, která mimo jiné zahrnuje náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění.
Pojišťovna z titulu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vyplatí zaměstnanci náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění dle bodového ohodnocení na základě lékařského posudku podle nařízení vlády č.
276/2015 Sb.
, o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Jestliže zaměstnanec požaduje odškodnění vyšší, může se domáhat zvýšení náhrad u soudu.
Zaměstnavatel však může
ve smyslu
§ 4a ZP a výslovné úpravy v
§ 271c odst. 1 ZP
odškodnit zaměstnance
i bez soudního rozhodnutí
ve vyšší částce
, než je minimální náhrada dle nařízení vlády, na základě dohody se zaměstnancem.
Pro naplnění hlavního cíle daňového posouzení nad-minimálních náhrad autorka řeší tři dílč