Vydáno: 29. 11. 2019
Pečovatelská služba – 5. část Nejčastější fakultativní činnosti – průzkum běžně dostupných činností a jejich kalkulace – pokračování Mgr. Petr Mach, JUDr. Eva Janečková Článek na toto téma se v minulém dílu v časopisu UNES č. 7-8/2019 věnoval fakultativním činnostem, jejich kalkulaci a průzkumu běžně dostupnosti služeb u určité části nejčetnějších fakultativních činností poskytovaných poskytovateli v rámci sociální služby pečovatelská služba – a to dohled – připomenutí dodržení léčebného režimu/dohled nad dodržením léčebného režimu. V tomto článku ze stejného úhlu pohledu navážeme s dalšími zmíněnými fakultativními činnostmi Dohled: Koupel ve středisku osobní hygieny, Doprava uživatele, Nakrmení a základní ošetření domácího zvířete, Doprovod uživatele nad rámec základních činností. Koupel ve středisku osobní hygieny (koupel) Zajištění celkové hygieny těla, a to za pomoci tzv. „středisek osobní hygieny“ – tedy prostor, které jsou určeny a specificky vybaveny pro poskytování především koupele i osobám se sníženou soběstačností (především schopností pohybu), jsou součástí mnoha pečovatelských služeb. Bezbariérovost a nemaloinvestiční nutnost umožňuje v upravených prostorech poskytnout službu i osobám, u kterých tento úkon není možné provést v jejich domácím prostředí. Mohla by zaznít námitka, co je na dané činnosti nad rámec základních činností, aby mohla být označována za fakultativní, a to i s ohledem na ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí právní předpis“), tuto činnost „pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu“, která „podmínky“ zmiňuje. Zveřejněná stanoviska či postupy Ministerstva práce a sociálních věcí hledí na tuto problematiku optikou formy poskytování. Kdy skutečnost, že osoba – klient/uživatel do střediska osobní hygieny dochází, je doprovázen nebo dovážen již neodpovídá základnímu definičnímu vymezení terénní formy, ale jedná se o ambulantní formu poskytování podle § 33 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o sociálních službách“). S ohledem na vymezení daného druhu služby v rámci § 40 odst. 1 zákona o sociálních službách, kdy je pečovatelská služba poskytována v domácnostech a dále pak také v zařízeních sociálních služeb, muselo by zákonné taxativní vymezení zákona o sociálních službách definující to, co je považováno za zařízení sociálních služeb, obsahovat i zmíněný prostor – středisko osobní hygieny. Ovšem není tomu tak a tato skutečnost se stala základním zdrojem zdůvodnění, které posouvá dané prostory, pokud jde o možnost jejich provozování (poskytování služby) pouze do oblasti fakultativních činností.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 11/2019.