Dne 13. 9. 2019 vstoupil v platnost zákon č. 256/2019 Sb. , kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb. , o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela zákona o evidenci tržeb“). Novela zákona nabývá obecné účinnosti k 1. 11. 2019, část ustanovení však nabývá účinnosti později, a to buď k 1. 2. 2020, nebo k 1. 5. 2020 (podrobněji dále). K 1. 5. 2020 také vznikne povinnost evidovat tržby všem podnikatelům, kteří byli dle původního znění zákona o evidenci tržeb zařazeni do 3. a 4. vlny evidence tržeb.
Novela zákona o evidenci tržeb
Mgr.
Markéta
Kohoutková
Novela zákona o evidenci tržeb reaguje na Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb. (dále jen „Nález Ústavního soudu“). Nález Ústavního soudu sice konstatoval legitimitu cíle sledovaného evidencí tržeb jakožto nástroje, který doplňuje stávající daňový systém a poskytuje správci daně informace o platbách s nízkou nebo jasnou mírou dohledatelnosti, zrušil však také některá ustanovení zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o evidenci tržeb“), např. zrušil povinnost uvádět na účtence DIČ a povinnost evidovat platby platební kartou. Významným rozhodnutím Ústavního soudu bylo také zrušení (odložení) 3. a 4. vlny evidence tržeb, jejichž náběh byl původně plánován na 1. 3. 2018 a 1. 6. 2018. Opětovné zavedení těchto vln podmínil Ústavní soud provedením analýzy faktického stavu na podnikatelském trhu, přičemž zákonodárci doporučil, aby se zaměřil a opětovně zanalyzoval, zda zde neexistuje určitá skupina podnikatelů, jejichž obchodní model nebo charakter činnosti je natolik specifický, že by bylo vhodné je evidence tržeb zprostit nebo zvolit mírnější režim.
Vedle změn vyplývajících z požadavků Nálezu Ústavního soudu se do novely zákona o evidenci tržeb promítají také první poznatky z praktické aplikace zákona o evidenci tržeb a na jejich základě dochází k drobným úpravám vybraných ustanovení zákona o evidenci tržeb.
Poslední část novely zákona o evidenci tržeb tvoří změna zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z přidané hodnoty“), kterou dochází ke snížení sazby DPH u vybraných služeb a zboží, resp. k přesunu z první snížené sazby do druhé snížené sazby. Cílem snížení sazby je především zmírnění vyšších nároků souvisejících se zaváděním evidence tržeb.
Změna zákona o evidenci tržeb
Změna územní působnosti
V důsledku praktických zkušeností se povinnost evidovat tržby nově omezuje pouze na tržby realizované na území České republiky. Dle původního znění § 3 odst. 1 zákona o evidenci tržeb měli poplatníci povinnost evidovat veškeré evidované tržby, tedy veškeré tržby, které jsou uskutečněny způsoby platby definovanými v § 5 zákona o evidenci tržeb a zakládají rozhodný příjem podle § 6 zákona o evidenci tržeb. V praxi vedlo dotčené ustanovení k tomu, že byli poplatníci povinni evidovat nejen evidované tržby ze zdrojů na území České republiky, ale také takové evidované tržby, které byly uskutečněny v zahraničí. Jak vyplynulo z praxe, takový požadavek mohl významně komplikovat podnikatelskou činnost v zahraničí a založit nerovnost mezi českými podnikateli a jejich zahraničními konkurenty. Plnění této povinnosti bylo navíc v praxi ze strany Finanční správy velmi těžce kontrolovatelné. Od požadavku evidování tržeb realizovaných v zahraničí bylo proto v rámci novely zákona o evidenci tržeb ustoupeno a dotčené ustanovení omezilo předmět evidence tržeb pouze na evidované tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky. Od 1. 11. 2019 již podnikatelé nemají povinnost evidovat tržby uskutečněné v zahraničí.