Vydáno: 10. 12. 2019
Prošlo odborným dohledem
Druhy a kategorie vozidel Ing. Karel Janoušek V celém širokém spektru řízení týkajících se vozidel z hlediska zákona o daních z příjmů 1) , zákona o dani z přidané hodnoty 2) , zákona o dani silniční 3) , živnostenského zákona 4) anebo správního řízení, má rozhodující roli druh anebo kategorie vozidla, o které v příslušném řízení jde. Základní rozdělení vozidel provádí zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V § 2 zákon uvádí, že: silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí, zvláštní vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno, přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. Silniční i zvláštní vozidla se rozdělují do jednotlivých druhů a kategorií. Druh a kategorie vozidla se, jako základní údaje o vozidle, zapisují do technického průkazu vozidla. Níže uvedené členění do druhů a kategorií neplatí pro vojenská vozidla, jejichž rozdělení je stanoveno vyhláškou č. 100/2018 Sb., o technické způsobilosti a pravidelných technických prohlídkách vojenských vozidel. Trolejbusy a tramvaje jsou drážní vozidla, na která se vztahuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Silniční vozidla Mezi silniční vozidla patří podle § 3 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. tyto druhy vozidel: a) motocykly, b) osobní automobily, c) autobusy, d) nákladní automobily, e) vozidla zvláštního určení a speciální vozidla, f) přípojná vozidla, g) ostatní silniční vozidla. Zvláštní vozidla Mezi zvláštní vozidla patří podle § 3 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. tyto druhy vozidel: a) zemědělské nebo lesnické traktory a jejich přípojná vozidla, b) pracovní stroje samojízdné, c) pracovní stroje přípojné a výměnné tažené stroje, d) nemotorové pracovní stroje nebo nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou, e) vozíky pro invalidy s motorickým pohonem, pokud jejich šířka nebo délka přesahuje jeden metr, jejich konstrukční rychlost převyšuje 6 km/h nebo jejich maximální přípustná hmotnost převyšuje 450 kg. Kromě uvedených vozidel je zvláštním vozidlem také mobilní stroj, průmyslové zařízení schopné přepravy, vozidlo bez karosérie, ve kterých je zabudován spalovací motor. Silniční vozidla a zvláštní vozidla se rozdělují do kategorií L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Jednotlivé druhy silničních a zvláštních vozidel, jejich jednotné zařazování podle druhů, kategorií a jejich dalšího provedení je uvedeno v příloze č. 2 k vyhlášce č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Kategorie vozidel Kategorie vozidel je podle § 2 odst. 8 zákona č. 56/2001 Sb. skupina vozidel se stejnými technickými podmínkami stanovenými prováděcí vyhláškou k zákonu č. 56/2001 Sb., tj. vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Základními kategoriemi vozidel jsou výše uvedené kategorie L, M, N, O, T, C, R, S a Z. Podrobný popis vozidel kategorie L a její další členění jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem, tj. v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/20135) ze dne 15. 1. 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly, ve znění pozdějších předpisů. Podrobný popis vozidel kategorií T, C, R a S a jejich další členění jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozor nad trhem, tj. v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/20136) ze dne 5. 2. 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly, ve znění pozdějších předpisů. 1. kategorie L – motorová vozidla zpravidla dvoukolová, tříkolová a čtyřkolky včetně motokol, dvoukolových a tříkolových mopedů, dvoukolových a tříkolových motocyklů, motocyklů s postranním vozíkem, lehkých a těžkých silničních čtyřkolek a lehkých a těžkých quadrimobilů. Jde o tato vozidla a podkategorie: a)L1e – lehká dvoukolová motorová vozidla, L1e-A motokola, L1e-B dvoukolové mopedy,b)L2a – tříkolové mopedy, L2e-P tříkolové mopedy určené pro přepravu osob, L2e-U užitkové tříkolové mopedy,c)L3e dvoukolové motocykly, L3e-A1 motocykly s nízkým výkonem, L3e-A2 motocykly se středním výkonem, L3e-A3 motocykly s vysokým výkonem, motocykly enduro (L3e-A1E, L3e-A2E, L3e-A3E), motocykly trial (L3e-A1T, L3e-A2T, L3e-A3T),d)L4e – dvoukolové motocykly s postranním vozíkem,e)L5e – motorové tříkolky, L5e-A tříkolky určené především k pro přepravu osob, L5e-B užitkové tříkolky určené výlučně pro přepravu zboží,f)L6e – lehké čtyřkolky, L6e-A lehké silniční čtyřkolky, L6e-B lehké quadrimobily (L6e-BU určené výlučně pro přepravu zboží, L6e-BP určené především pro přepravu osob),g)L7e – těžké čtyřkolky, L7e-A těžké silniční čtyřkolky (L7e-A1 s nejvýše dvěma sedly včetně řidiče, L7e-A2 s nejvýše dvěma místy k sezení jinými než sedla včetně místa pro řidiče), L7e-B těžké terénní čtyřkolky (L7e-B1 terénní čtyřkolky, L7e-B2 side-by-side buggy), L7e-C těžké quadrimobily (L7e-CU určené výlučně pro přepravu zboží, L7e-CP určené především pro přepravu osob). Uvedená vozidla kategorie L se dále rozdělují podle druhu pohonné jednotky, používaného paliva a dalších kritérií. Další podrobná specifika jsou uvedena v Příloze I k uvedenému nařízení EU. h) LZ – dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky, které konstrukčně odpovídají výše uvedeným vozidlům a jsou zkonstruovány a vyrobeny k využití pro ozbrojené složky, civilní ochranu, požární službu, složky odpovídající za udržování veřejného pořádku a lékařskou záchrannou službu. 2. kategorie M – motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a jejich zavazadel, tj.: a)M1 – vozidla, která mají nejvýše osm míst k sezení kromě místa k sezení řidiče, nesmí mít prostor pro stojící cestující, počet míst k sezení může být omezen na jedno místo k sezení řidiče,b)M2 – vozidla, která mají více než osm míst k sezení kromě místa k sezení řidiče a jejichž maximální hmotnosti nepřevyšují 5 tun, mohou mít i prostor pro stojící cestující,c)M3 – vozidla, která mají více než osm míst k sezení kromě místa k sezení řidiče a jejichž maximální hmotnosti převyšují 5 tun, mohou mít i místa pro stojící cestující; 3. kategorie N – motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu nákladů, tj.: a)N1 – vozidla, jejichž maximální hmotnosti nepřevyšují 3,5 tuny,b)N2 – vozidla, jejichž maximální hmotnosti nepřevyšují 3,5 tuny, avšak nepřevyšují 12 tun,c)N3 – vozidla, jejichž maximální hmotnosti nepřevyšují 12 tun; 4. kategorie O – přípojná vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů nebo osob i pro ubytování osob: a)O1 – přípojná vozidla, jejichž maximální hmotnosti nepřevyšují 0,75 tuny,b)O2 – přípojná vozidla, jejichž maximální hmotnosti převyšují 0,75 tuny, ale nepřevyšují 3,5 tuny,c)O3 – přípojná vozidla, jejichž maximální hmotnosti převyšují 3,5 tuny, ale nepřevyšují 10 tun,d)O4 – přípojná vozidla, jejichž maximální hmotnosti převyšují 10 tun, 5. kategorie T – veškeré kolové traktory: a)T1 – kolové traktory s nápravou nejbližší k řidiči s minimálním rozchodem minimálně 1 150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou maximálně 1 000 mm,b)T2 – kolové traktory s minimálním rozchodem menším než 1 150 mm, s nenaloženou hmotností v provozním stavu větší než 600 kg a se světlou výškou nad vozovkou maximálně 600 mm; pokud výška těžiště traktoru (měřeno vůči vozovce) dělená střední hodnotou minimálního rozchodu všech náprav je větší než 0,90, musí být maximální konstrukční rychlost omezena na 30 km/h,c)T3 – kolové traktory s nenaloženou hmotností v provozním stavu maximálně 600 kg,d)T4 – kolové traktory zvláštního určení (T4.1 traktory s velkou světlou výškou, T4.2 zvláště široké traktory, T4.3 traktory s nízkou světlou výškou), 6. kategorie C – pásové traktory poháněné nekonečnými pásy nebo kombinací kol a nekonečných pásů, 7. kategorie R – přípojná vozidla k traktorům, dělí se na podkategorie R1 až R4 podle součtu technicky přípustných hmotností na nápravu, 8. kategorie S – výměnná tažná zařízení, dělí se na podkategorie S1 a S2 podle součtu technicky přípustných hmotností na nápravu, 9. kategorie Z – ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií. Terénní vozidla jsou silniční motorová vozidla zařazená do kategorie M nebo N, která mají zvláštní technické vlastnosti umožňující jejich použití mimo běžné vozovky. V technickém průkazu se označují doplňkovým písmenem G. Vozidlo, které má v technickém průkazu uvedeno označení kategorie např. M1G je tedy silniční motorové vozidlo s nejvýše osmi místy k sezení v provedení terénní. Podrobnosti pro zařazení vozidla do podkategorie terénní vozidlo jsou uvedeny v oddílu 4 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES7). Vozidla zvláštního určení jsou silniční vozidla kategorie M, N nebo O, která mají zvláštní technické vlastnosti k výkonu funkce, jež vyžaduje zvláštní uspořádání a/nebo výstroj. Typy vozidel zvláštního určení jsou vymezeny a uvedeny v oddílu 5 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES. Terénní vozidlo zvláštního určení je vozidlo zařazené do kategorie M nebo N, které má zvláštní technické vlastnosti uvedené v bodě 2.1 a 2.2 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES. V případě těchto kategorií vozidel se k písmenu a číslici označujícím kategorii vozidla připojí písmeno „G“. Zvláštní vozidla podkategorie SS jsou pracovní stroje samojízdné s vlastním zdrojem pohonu, konstrukčně a svým vybavením určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Pracovní stroje samojízdné nejsou zpravidla určeny pro přepravní činnost. Zvláštní vozidla podkategorie SN jsou pracovní stroje nesené určené pouze pro vykonávání určitých pracovních činností. Tyto stroje se na pozemních komunikacích pohybují zavěšeny na vozidle a tvoří s ním jeden celek. Jejich pojezdové ústrojí (pokud jsou jím vybaveny) není v přepravní poloze ve styku s vozovkou. Do této kategorie spadají i výměnné nástavby mající charakter pracovního stroje neseného. Historická vozidla a sportovní vozidla jsou vozidla, která jsou zapsána v registru historických a sportovních vozidel, přičemž historickému vozidlu je vydán průkaz historického vozidla a sportovnímu vozidlu průkaz sportovního vozidla (viz také § 79a a 79b zákona č. 56/2001 Sb. a vyhláška č. 240/2002 Sb.). Typ vozidla Zcela rozdílným pojmem než druh vozidla anebo kategorie vozidla je typ vozidla, kterým se podle ustanovení § 2 odst. 10 zákona č. 56/2001 Sb. rozumí vozidla určité kategorie, jež se shodují alespoň v základních znacích. Typ vozidla může zahrnovat varianty a verze. Základní znaky pro určení typů vozidel, variant a verzí stanoví pro jednotlivé kategorie vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Základní znaky pro vozidla kategorií M, N a O jsou uvedeny v příloze II části B směrnice 2007/46/ES, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Typ, varianta a verze vozidla je uvedena v technickém průkazu vozidla, Typ a varianta vozidla jsou obsaženy také v identifikačním čísle vozidla. Identifikační číslo vozidla – kód VIN (Vehicle Identification Number) je nejdůležitější identifikační údaj vozidla uvedený jak v registru vozidel, v technickém průkazu vozidla, tak i zpravidla na několika místech na vozidle. Má určitý počet znaků, čísel a písmen (zpravidla sedmnáct), které jsou specifické pro dané vozidlo. Jeho skladba a použití jsou stanoveny příslušnými předpisy Evropské unie. Toto „rodné číslo“ vozidla se po celou dobu existence vozidla nemění, a to ani při přestavbě vozidla či výměně karoserie. Z uvedeného je zřejmé, že pojmy druh, kategorie a typ vozidla nelze zaměňovat ani směšovat a je třeba, zejména z hlediska daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a daně silniční, je také správně používat. Technický průkaz Nejdůležitějším dokladem o vozidle je technický průkaz silničního motorového nebo přípojného vozidla, technický průkaz zvláštního vozidla anebo jiný doklad umožňující používat vozidlo na pozemních komunikacích či mimo ně. Je to doklad, který jde s vozidlem prakticky od okamžiku předání vozidla výrobcem prodejci až do jeho trvalého vyřazení z provozu. Protože v technickém průkazu vozidla jsou uvedeny také údaje rozhodující pro daňové řízení, a to nejen v případě daně silniční, je nanejvýš vhodné technický průkaz (kopii) uchovávat i po prodeji či likvidaci vozidla, vyřazení vozidla z registru vozidel a z evidence u vlastníka (provozovatele) vozidla. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019. 1) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0168. 6) Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R0167. 7) Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32007L0046.