Vydáno: 18. 12. 2019
Prošlo odborným dohledem
Připravujeme se na daňové přiznání za rok 2019 Ing. Ivan Macháček V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje. Kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání Situace, kdy je poplatník daně z příjmů fyzických osob povinen (resp. není povinen) podat daňové přiznání za zdaňovací období, vyplývají z § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je podle § 16b ZDP vždy kalendářní rok, a to i v případě, že poplatník s příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) ZDP, který vede účetnictví, uplatní jako účetní období hospodářský rok. Poznámka: § 38ga ZDP se zabývá daňovým přiznáním podávaným osobou spravující pozůstalost; § 38gb ZDP se zabývá daňovým přiznáním v insolvenčním řízení poplatníkem, který je fyzickou osobou. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je dle § 38g ZDP povinen podat: - každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly výši 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy, a nikoliv příjmy snížené o výdaje; poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění (daru) poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP; poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně; poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP; poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti; daňový nerezident ČR, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP (jedná se o slevu na dani na manželku, na vlastní invaliditu a slevu za umístění dítěte) a dále který uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, anebo uplatňuje nezdanitelnou část základu daně. Příklad 1 Starobní důchodce pronajímá garáž a příjmy zdaňuje dle § 9 ZDP. Jiné zdanitelné příjmy nemá [starobní důchod je s ohledem na jeho výši osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP]. Za rok 2019 dosáhnou příjmy z nájmu 14 000 Kč; s ohledem na provádění oprav a malování v garáži vykazuje za rok 2019 daňově uznatelné výdaje ve výši 14 500 Kč. Za zdaňovací období 2019 je starobní důchodce z pronájmu v daňové ztrátě ve výši 500 Kč. I když má občan zdanitelné příjmy nižší než 15 000 Kč, musí za rok 2019podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém vyčíslí nulovou daňovou povinnost. Příklad 2 Zaměstnanec má pouze příjmy ze závislé činnosti v rámci pracovního poměru u jednoho zaměstnavatele. V průběhu roku 2019 je mu průběžně zúčtována mzda v rozmezí 100 000 až 105 000 Kč. V červenci a říjnu mu byla vyplacena prémie, takže v červenci činila hrubá mzda 182 000 Kč a v říjnu 197 000 Kč. V souhrnu za rok 2019 činí zúčtovaná hrubá mzda 1 399 000 Kč. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. V červenci a říjnu 2019 přesáhla mzda poplatníka částku 130 796 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíce červenec a říjen. Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy: červenec (182 000 Kč – 130 796 Kč) x 0,07 = 3 584,28 Kč říjen (197 000 Kč – 130 796 Kč) x 0,07 = 4 634,28 Kč Vzhledem k tomu, že ale celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2019 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 569 552 Kč, ve smyslu znění § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za červenec a říjen 2019 (prakticky je mu solidární zvýšení daně vráceno formou přeplatku na dani). Příklad 3 Manažer společnosti má sjednánu měsíční smluvní mzdu pro rok 2019 ve výši 140 000 Kč. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka. S ohledem na výši zdanitelného příjmu 140 000 Kč bude při výpočtu zálohy na daň v každém měsíci použito solidární zvýšení daně ve výši (140 000 Kč – 130 796 Kč) x 0,07 = 644,28 Kč. Vzhledem k tomu, že souhrn vyměřovacích základů za leden až listopad činí 1 540 000 Kč, zbývá pro výpočet pojistného na sociální pojištění za prosinec částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu 29 552 Kč, takže výpočet pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá z vyměřovacího základu za prosinec 29 552 Kč. Po celý rok se odvádí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Zaměstnanec nemůže požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, a musí za rok 2019 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z toho důvodu, že se u něho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Výpočet daně v daňovém přiznání za rok 2019, které podá poplatník daně z příjmů do termínu 1. 4. 2020, na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem: Příklad 4 Občan má od roku 2012 uzavřenu smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispívá zaměstnavatel pravidelně měsíčně 1 500 Kč. Jsou splněny zákonné podmínky stanovené v § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP pro osvobození těchto příspěvků od daně z příjmů. V roce 2019, kdy dosáhne zaměstnanec 58 let, je uzavřen s pojišťovnou dodatek smlouvy a občan si část naspořených prostředků v tomto roce vybere k soukromému použití. Zaměstnanec musí oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, ve kterém uzavře s pojišťovnou dodatek ke smlouvě, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem na jeho soukromé životní pojištění zanikl. Příspěvky vyplácené zaměstnavatelem od doby uzavření tohoto dodatku ke smlouvě bude zaměstnavatel u zaměstnance zdaňovat společně se mzdou včetně odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. I když došlo k výplatě části naspořené částky až po 60 měsících od uzavření smlouvy, k výplatě, která není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, dochází před dosažením věku 60 let zaměstnance. Proto ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 ZDP zaniká osvobození příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance vyplacených před výběrem části naspořené částky. Zaměstnanec musí ve smyslu znění § 38g bod 6 ZDP podat daňové přiznání za rok 2019, ve kterém zdaní vyplacené příspěvky zaměstnavatele od ledna 2015 (ve smyslu bodu 8 přechodných ustanovení zákona č. 267/2014 Sb.) jako příjem ze závislé činnosti. Z tohoto příjmu se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění, i když jsou tyto příjmy zahrnuty ke zdanění dle § 6 ZDP. Zaměstnanec v daném případě nebude moci za rok 2019 požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není dle § 38g ZDP povinen podat: poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly výši 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (výše uvedené neplatí, pokud poplatník s příjmy, které sice nepřesáhly 15 000 Kč, vykazuje daňovou ztrátu); poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, přičemž podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou podle zvláštní sazby daně, nemá podle § 7 až 10 ZDP příjmy vyšší než 6 000 Kč; poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP. Termíny pro podání řádného daňového přiznání Řádné daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává v souladu se zněním § 136 daňového řádu (dále jen „“) nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Pokud v šestiměsíční lhůtě tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována. Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, pak podle § 136 odst. 5 DŘ sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Ve smyslu § 29 odst. 2 DŘ se poradcem rozumí jak daňový poradce, tak advokát. Podle § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců ČR, mohou daňové poradenství na základě smlouvy uzavřené mezi nimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, která daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců a která mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku. V § 3 odst. 7 tohoto zákona se uvádí, že právnická osoba poskytující daňové poradenství podle § 3 odst. 6 má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce. Důležité je počítání času v daňovém řízení. Ve smyslu znění § 33 DŘ lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Z tohoto znění daňového řádu vyplývá, že poslední možnost k včasnému podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 i splatnost daně je 1. 4. 2020 a v případě, že daňové přiznání zpracovává a podává poradce nebo jde o subjekt, jehož účetní závěrku je nutno ze zákona ověřit auditorem, půjde o termín 1. 7. 2020. Lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení může podle § 36 odst. 4 DŘ správce daně na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. Příklad 5 Poplatník požádá dne 13. 3. 2020 o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 o 3 měsíce se zdůvodněním jeho delší rehabilitace (pobyt v lázních) po náročné operaci. Varianta A – správce daně vyhoví poplatníkovi a rozhodnutí o odložení lhůty pro podání daňového přiznání o 3 měsíce doručí poplatníkovi dne 27. 3. 2020. V daném případě může poplatník bez jakýchkoliv sankcí podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 1. 7. 2020. Varianta B – správce daně vyhoví poplatníkovi částečně a rozhodnutí o odložení lhůty pro podání daňového přiznání o 2 měsíce doručí poplatníkovi dne 27. 3. 2020. V daném případě může poplatník bez jakýchkoliv sankcí podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 1. 6. 2020. Varianta C – správce daně z důvodu určitých daňových nedostatků u poplatníka založených v osobním daňovém spisu nevyhoví poplatníkovi a rozhodnutí doručí poplatníkovi do 27. 3. 2020. V tomto případě je povinen poplatník podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 v zákonném termínu, tj. 1. 4. 2020. Varianta D – správce daně z důvodu určitých daňových nedostatků u poplatníka založených v daňovém spisu nevyhoví poplatníkovi, ale rozhodnutí je doručeno poplatníkovi až 8. 4. 2020. V tomto případě je povinen poplatník podat řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 v termínu do 27. 4. 2020. Dle § 36 odst. 3 DŘ platí, že je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty. Řešení vedoucí k uplatnění veškerých odpočtů a slev na dani Poplatník daně z příjmů fyzických osob by měl postupovat tak, aby v daňovém přiznání k dani z příjmů mohl v plné míře využít všechny odpočty od základu daně umožněné § 15 ZDP (nezdanitelné části základu daně), všechny položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP a všechny slevy na dani umožněné § 35 až 35bc ZDP, které přicházejí v úvahu v konkrétní situaci poplatníka. Je nutno si uvědomit, že neuplatněné odpočty od základu daně dle § 15 ZDP a neuplatněné slevy na dani v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích. Odpočty, které při jejich neuplatnění propadají: odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně; odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč; odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem; odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč; odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období; odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč. Slevy na dani, které při jejich neuplatnění propadají Slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. a), g) a h) jsou roční slevou na dani, slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) lze uplatnit ve výši jedné dvanáctiny roční slevy za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Připomínáme zde ještě další speciální slevy na dani: sleva na dani z titulu zaměstnání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením dle § 35 ZDP (nelze převést do dalšího zdaňovacího období), sleva na dani u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky dle § 35a a 35b ZDP. Co vše může uplatnit podnikatel, který vede daňovou evidenci? V rámci sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob může poplatník, který vede daňovou evidenci dle § 7b ZDP, uplatnit v daňových výdajích například: zakoupený movitý majetek, který nesplňuje ve smyslu § 26 odst. 2 písm. a) ZDP podmínku zařazení jako hmotný majetek, tj. vstupní cena tohoto majetku je nižší než 40 000 Kč – půjde například o zakoupení počítače, notebooku, tiskárny, přístrojů a nářadí, mobilu, tabletu, kancelářského nábytku do podnikatelské kanceláře apod., a to i v případě, že tento movitý majetek bude zakoupen až v závěru kalendářního roku; veškerý nehmotný majetek (například software) bez ohledu na jeho vstupní cenu pořízený v průběhu zdaňovacího období dle § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP; veškeré nákupy režijního materiálu a zásoby materiálu pořízené v průběhu kalendářního roku i pořízené v rámci „předzásobení“ ke konci kalendářního roku; tvorbu rezerv na opravy hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 ZoR a § 24 odst. 2 písm. i) ZDP; nejen v průběhu podnikání, ale i v roce zahájení podnikání může poplatník uplatnit vyšší daňově uznatelné výdaje, než činí jeho dosažené zdanitelné příjmy, a ztrátu může uplatnit v následujících pěti zdaňovacích období v souladu s § 34 odst. 1 ZDP; poplatník při zahájení činnosti podle § 7 a 9 ZDP může dle § 5 odst. 7 ZDP uplatnit do daňových výdajů zakoupené zásoby pořízené v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájí činnost. Rovněž tak může uplatnit další nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti, které vynaložil v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájí činnost. Všechny výdaje však musí být účelně vynaložené a zdůvodnitelné. V případě daňové evidence má na rozdíl od účetnictví podnikatel tu výhodu, že pro daňové účely může využít veškeré výdaje od 1. 1. do 31. 12. 2019 a nemusí uplatňovat časové rozlišení těchto výdajů, jako se tomu děje při vedení účetnictví. Paušály u různých druhů příjmů Pokud poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho druhu z příjmů dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, musí podle pokynu GFŘ č. D-22 uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP, které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné výši. Příklad 6 Podnikatel kromě své činnosti na základě živnostenského oprávnění současně publikuje v odborných technických časopisech. Za zdaňovací období 2019 dosáhne následující zdanitelné příjmy a daňově uznatelné výdaje: S ohledem na výši dosažených výdajů poplatník hodlá uplatnit k příjmům z provozování živnosti prokazatelné výdaje a k příjmům z autorského práva paušální výdaje. Úvaha poplatníka je chybná. Způsob uplatňování výdajů poplatníka musí být u všech druhů příjmů dle § 7 ZDP stejný, protože se jedná o jeden dílčí základ daně. To znamená, že lze výdaje uplatňovat pro všechny příjmy dle § 7 ZDP buď v prokázané výši, anebo procentem z příjmů. Pro poplatníka je výhodnější uplatnění výdajů procentem ze zdanitelných příjmů z obou druhů činností: Paušální výdaje z provozování živnosti činí 980 000 Kč x 0,60 = 588 000 Kč. Paušální výdaje z příjmů z autorských práv činí 340 000 Kč x 0,40 = 136 000 Kč. Daňově uznatelné výdaje celkem 724 000 Kč. Základ daně činí 1 320 000 Kč – 724 000 Kč = 596 000 Kč. V případě, že by poplatník uplatnil výdaje v prokazatelné výši, činil by jeho základ daně: 1 320 000 Kč – 645 000 Kč = 675 000 Kč. Příklad 7 Fyzická osoba dosáhne za zdaňovací období 2019 následující příjmy členěné podle § 7 ZDP: Poplatník uplatňuje paušální výdaje. V daňovém přiznání uplatní pouze základní slevu na dani na poplatníka. Pokud fyzická osoba vykonává více činností zahrnutých do základu daně z příjmů dle § 7 ZDP, je nutno uplatnit odlišná procenta paušálních výdajů podle druhu vykonávaných činností. V našem případě může poplatník uplatnit k příjmům z řemeslné živnosti výdaje ve výši 80 % příjmů, k příjmům ze zprostředkování výdaje ve výši 60 % příjmů a k příjmům z pronájmu ve výši 30 % příjmů. Je nezbytně nutné, aby poplatník při vedení evidence příjmů pečlivě přiřadil dosažené příjmy z jednotlivých činností, aby mohl z těchto příjmů správně použít procento příjmů pro uplatnění paušálních výdajů. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.