V následujícím textu se budu věnovat především problematice škod na majetku podnikatele ve vztahu k dani z příjmů. Úvodem stručně připomenu i pojetí škody v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “), a v zákoně č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).
Škody na majetku a daň z příjmů
Ing.
Helena
Machová
Škody v zákoníku práce
V části jedenácté (§ 248 až 275) řeší problematiku škod, resp. jejich náhrad i zákoník práce.
Ten v zásadě vychází z prevence vzniku škod, a to v obou směrech, tedy jak u škod způsobených zaměstnancem zaměstnavateli, tak u škod způsobených zaměstnavatelem zaměstnanci. Zaměstnavatel je (v souvislosti se vznikem škod) povinen vytvořit na pracovišti vhodné podmínky a na druhé straně je oprávněn provádět kontrolu věcí, které patří zaměstnancům, event. zaměstnanců samotných. Zaměstnanec pak je povinen se chovat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku ani k bezdůvodnému obohacení (krádeži). Hrozí-li škoda, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.
Zákoník práce chápe škodu jako majetkovou újmu, která nastala na majetku poškozeného a je vyjádřitelná penězi. V některých případech se odškodňují i nemajetkové újmy, např. odškodnění bolesti apod.
Zaměstnanec odpovídá za škodu, kterou zaměstnavateli způsobil při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi, zaměstnavatel však musí zavinění zaměstnance ve většině případů prokázat (prokazování se neprovádí v případě schodku na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat a v případě ztráty svěřených předmětů).
Co se týká schodku na svěřených hodnotách, tak zde připadá odpovědnost v úvahu jen tehdy, byla-li uzavřena písemná platná dohoda o odpovědnosti (taková dohoda může být uzavřena jen se zaměstnancem starším 18 let). I v tomto případě se však zaměstnanec může odpovědnosti zprostit (zcela nebo částečně) tehdy, když prokáže, že schodek vznikl bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinností zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Dohoda o odpovědnosti zaniká dnem ukončení pracovního poměru nebo odstoupením od této dohody. Schodek na svěřených hodnotách se zjišťuje inventurou.
A co se týká ztráty svěřených předmětů, tak zde platí, že zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které