Zamezení dvojímu zdanění v převodních cenách

Vydáno: 24 minut čtení

V případech, kdy se společnost rozhodne rozšířit své podnikání i do zahraničí, děje se to nejčastěji tak, že si v zemích, do nichž chce expandovat, nebo kde chce mít umístěn svůj výrobní či výzkumný podnik, založí úplně novou dceřinou společnost, nebo odkoupí podíl v jiném, už fungujícím podniku. V obou případech musí společnost počítat s tím, že se její aktivity v domovském státě i v zahraničí dostanou do hledáčku daňových správ obou zemí. Transakce mezi spojenými osobami totiž mohou sloužit k přesouvání základu daně ze země s vysokým daňovým zatížením do zemí, které mají sazby nižší, případně poskytují jiné daňové výhody (investiční pobídky, daňové prázdniny, osvobození některých transakcí od daně apod). Jakmile dojde k tomu, že daňová správa v jedné ze zemí dojde k závěru, že transferové ceny mezi spojenými osobami nejsou v souladu s její legislativou, a upraví je, dojde automaticky k tomu, že upravovaná transakce je zdaněna dvakrát.

Zamezení dvojímu zdanění v převodních cenách
Ing.
Vítězslav
Kapoun
Nejlépe bude tato situace zřejmá z následujícího konkrétního příkladu. Mateřská společnost ze země A poskytuje své dceřiné společnosti umístěné v zemi B službu právního poradenství a spojené podniky si spolu domluví, že sjednaná cena za tuto službu bude 100 EUR za hodinu. Daňová správa v zemi B však dojde k závěru, že správná cena měla být pouze 75 EUR a převodní cenu upraví. Potom v zemi B byly původní náklady vynaložené na službu 100 a v zemi A byl výnos z těchto služeb také 100. Po provedení úpravy v zemi B, v návaznosti na daňovou kontrolu, se však společnosti B sníží náklady pouze na 75, ale v zemi A zůstává výnos stále 100. Předpokládejme, že společnost A má nějaké související náklady ve výši 80 a generuje tedy zdanitelný zisk 20. Společnost B má související výnosy ve výši 105 a před úpravou byl její základ daně 5 a po úpravě stoupnul na 30, jak můžeme pozorovat na obrázku níže. Před provedenou daňovou kontrolu byl celkový zdanitelný zisk skupiny podniků 25 a po její úpravě 50 a došlo tak k tomu, že rozdílné ocenění jedné transakce ve dvou zemích vedlo ke dvojímu zdanění.
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=12707.jpg
Co mohou společnosti s přeshraničními transakcemi se spojenými osobami dělat, aby dvojímu zdanění zabránily, případně aby mu předcházely? K zabránění slouží možnost požádat správce daně v obou zemích, aby nalezli shodu na způsobu cenotvorby a dospěli k závěru, že správně byla původní cena 100, nebo nová cena 75, případně jakákoliv jiná cena, která bude ale akceptována v obou zemích a dojde se zpátky k celkové daňové povinnosti ve výši 25 – tzn. 20 v zemi A + 5 v zemi B, nebo –5 v zemi A a 30 v zemi B, případně např. 10 v zemi A a 15 v zemi B (při ohodnocení transakce na 90 EUR za hodinu). Tuto dohodu mohou správci daně učinit buď dopředu na žádost poplatníka (APA), nebo zpětně po daňové kontrole v jedné ze zemí (MAP), případně společně provedenou daňovou kontrolou (Joint Audit).
 
MAP – Mutual Agreement Procedure
 
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění
Většina zemí má mezi sebou sjednánu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (dále jen „SZDZ“ či „Smlouva“), která mimo jiné určuje, kdo je rezidentem ve kterém státě, které příjmy podléhají zdanění v zemi rezidence a které naopak v zemi zdroje. Stejně tak SZDZ obsahují ustanovení o tom, jak zamezovat dvojímu zdanění v případech, kdy Smlouva dává právo na zdanění oběma státům. A pak také u