Zaměstnávání osob zdravotně postižených (dále také „OZP“) je velkým problémem každé rozvinuté ekonomiky. Vedle přímých společenských nákladů na jejich podporu a obživu se jedná o snahy jejich začlenění do společnosti. Tato skutečnost je aktuální pro velký počet osob. Je-li kvalita řetězu závislá na pevnosti jeho nejslabšího článku, lze i kvalitu společnosti posuzovat dle kvality péče o tyto osoby.
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Mgr. et Mgr., Ing. et Ing.
Richard
Blatný,
FINS. MBA,
Autor je externím doktorandem právnické fakulty v Praze na katedře pracovního práva.
Úvodem
Podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) bylo v ČR vyplaceno v roce 2018 na dávkách pro osoby se zdravotním postižením 44,7181 mld. Kč, v roce 2019 48,1593 mld. Kč, rostoucí trend meziročního zvýšení o 7,7 % je alarmující. Pro doplnění mohu uvést, že v prosinci 2019 bylo u nás dále celkem 419 tis. invalidních důchodců (v prosinci roku 2018 jich bylo evidováno 421,5 tis.) se zařazením v I. až III. stupni invalidity, jimž bylo vyplaceno v prosinci roku 2019 celkem 4,1452 mld. Kč na invalidních důchodech. Průměrný invalidní důchod tak činil 9 893 Kč/měsíc, což je téměř o 29 % méně než průměrně vyplácený starobní důchod (13 909 Kč) v prosinci roku 2019. V prosinci roku 2019 dosáhne průměrná mzda v ČR hranici cca 34 500 Kč (přesná data ještě nejsou známa), to znamená, že průměrný starobní důchod se po delší době patrně dostane k hranici 40 % průměrné mzdy, průměrný invalidní důchod je pouze na 28,6 % průměrné mzdy. Nutno podotknout, že 2/3 zaměstnanců jsou pod průměrnou mzdou (medián za první tři kvartály roku 2019 je 29 449 Kč).
Kdo jsou osoby zdravotně znevýhodněné?
Osoby zdravotně znevýhodněné (dále také „OZZ“) mají zachován