Česká republika po Brexitu a zdravotní pojištění

Nadále platí podmínky pro používání Evropského průkazu zdravotního pojištění (EPZP), spojené s nárokem na poskytování nezbytné péče v dalším státě, používání příslušných formulářů nebo také vystavování formulářů A1 pro určování aplikovatelné legislativy.

Tato pravidla budou platit po přechodné období – do konce roku 2020. Podmínky platné po roce 2020 se budou odvíjet od úpravy budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Sociální zabezpečení migrujících osob upravují na evropské úrovni dva základní právní předpisy:

obě ve znění Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 (pro všechny tyto předpisy budeme v dalším textu uvádět „Nařízení“).

S účinností od 1. 4. 2012 se tato Nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku.

Podívejme se na administrativně-právní postupy, platné v roce 2020 primárně z pohledu osoby s trvalým pobytem na území České republiky.

Pokud se český občan rozhodne pro výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti ve Spojeném království, odhlásí se u české zdravotní pojišťovny, to znamená, že nebude v České republice zdravotně pojištěn, nebude účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jakmile začne český občan vykonávat ve Spojeném království výdělečnou činnost, podléhá tamním právním předpisům, přesněji všem systémům sociálního zabezpečení. Stává se pojištěncem Spojeného království, ve kterém bude vykonávat výdělečnou činnost, a bude mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči (EPZP). V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EPZP, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti ve Spojeném království je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EPZP. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost ve Spojeném království, odhlásí se od tohoto data z českého systému zdravotního pojištění. Kdyby již výdělečnou činnost zahájil, musí tuto skutečnost oznámit dodatečně (a neprodleně).

Pokud je český občan výdělečně činný ve Spojeném království, pak je zde pojištěn za podmínky, že je jeho činnost považována za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost podle právních předpisů Spojeného království, účinných v oblasti sociálního zabezpečení.

Po ukončení výdělečné činnosti pak oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.

Kdyby český občan souběžně pracoval v České republice a ve Spojeném království, uplatnil by se tento další důležitý princip Nařízení.

I když je český občan zaměstnán ve dvou státech, podléhajících režimu Nařízení, může být pojištěn pouze v jednom státě. V takovém případě je příslušnost k pojištění určena na žádost osoby pověřenou institucí státu bydliště, kdy v České republice je touto institucí Česká správa sociálního zabezpečení, resp. její organizační složky, typicky okresní správy sociálního zabezpečení.

V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou členských státech se na osobu vztahují právní předpisy státu bydliště za předpokladu, že vykonává v tomto státě tzv. podstatnou část své činnosti. Podmínka podstatné části činnosti se v případě zaměstnání považuje za splněnou tehdy, jedná-li se z celkového rozsahu činnosti alespoň o 25 % z hlediska pracovní doby nebo mzdy zaměstnance, přičemž je brán v úvahu i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Pro daný účel postačí splnění alespoň jednoho z těchto dvou kritérií. Za této situace je zemí pojištění Česká republika. Do ČR pak bude odvádět pojistné i zaměstnavatel ze Spojeného království, kterému bude doručen český formulář A1, potvrzující aplikaci právních předpisů České republiky.

Princip jednoho pojištění znamená, že nemůže dojít k situaci, že by byla osoba pojištěna ve více zemích nebo naopak v žádné z nich.

Je-li osoba s trvalým pobytem na území České republiky osobou samostatně výdělečně činnou v České republice a zároveň zaměstnancem ve Spojeném království, je pojištěna ve státě zaměstnání, tedy ve Spojeném království, kam odvádí pojistné i ze samostatné výdělečné činnosti v České republice. Zároveň však má nárok na dávky, vyplácené systémem země pojištění, tedy Spojeným královstvím.

V opačné situaci, tj. při zaměstnání v České republice a současném výkonu podnikatelské činnosti ve Spojeném království, je zemí pojištění Česká republika.

Český občan může podnikat v České republice a zároveň ve Spojeném království. I v tomto případě je pro určení příslušnosti k právním předpisům klíčové pravidlo podstatné části výkonu činnosti (viz výše). Pokud je z celkového objemu činností zajištěno v České republice (tedy ve státě trvalého pobytu OSVČ) alespoň 25 %:

je zemí pojištění Česká republika. Stejně jako v případě zaměstnání postačuje splnění alespoň jednoho kritéria.

Obecně platí, že na základě výše uvedených Nařízení je občan České republiky pojištěn (účasten všech systémů sociálního zabezpečení) ve státě, ve kterém vykonává výdělečnou činnost, tedy ve kterém je zaměstnán nebo podniká.

Naproti tomu vyslání, jako jedna z několika výjimek, představuje poměrně často využívanou možnost výkonu výdělečné činnosti v rámci „evropského“ prostoru, kdy nespornou výhodou tohoto institutu je skutečnost, že taková osoba (zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná) zůstává po dobu vyslání příslušna ke všem systémům sociálního zabezpečení státu, ze kterého je vyslána. Na takovou osobu se tedy nevztahuje jeden z principů koordinačních nařízení, a to princip „lex loci laboris“ (podle místa výkonu práce), třebaže osoba v zemi, do které je vyslána, vykonává výdělečnou činnost.

Za vyslání se považuje ve smyslu článků 12 (1) a 12 (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 situace, kdy je zaměstnanec nebo OSVČ, který normálně vykonává výdělečnou činnost na území vysílajícího státu, dočasně vyslán na území jiného státu, aby tam jako zaměstnanec vykonával činnost pro vysílajícího zaměstnavatele nebo jako OSVČ na vlastní účet. Základní podmínka stanoví, že předpokládaná délka vyslání nepřesáhne 24 měsíců. To znamená, že taková osoba nepodléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení státu, ve kterém pracuje (tj. ve Spojeném království), ale i nadále podléhá právním předpisům sociálního zabezpečení toho státu, ze kterého byla vyslána, tedy v našem případě České republiky.

Skutečnost, že je osoba vyslaným pracovníkem (to znamená, že se na ni vztahují právní předpisy vysílajícího státu), prokazuje vystaveným formulářem A1, který se vztahuje na jeho držitele. O vystavení formuláře A1 žádají společně zaměstnavatel a zaměstnanec nebo OSVČ prostřednictvím písemné žádosti, kdy tiskopis této žádosti (Společná žádost zaměstnavatele a zaměstnance o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení) je k dispozici na OSSZ nebo na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení. Při splnění podmínek nutných pro vyslání vystaví Česká (příslušná okresní) správa sociálního zabezpečení formulář A1 a zašle jej žadateli. Pokud žadatel splňuje podmínky pro vyslání, má na vystavení formuláře A1 právní nárok. Formulář A1 je v případě vyslání vystavován OSSZ příslušnou zpravidla podle sídla zaměstnavatele, resp. podle místa bydliště u OSVČ. V souvislosti s vystavováním těchto formulářů chci zdůraznit potřebu podání žádosti s patřičným časovým předstihem tak, aby byl k dispozici dostatečný prostor pro vyřízení všech náležitostí.

Občan s trvalým pobytem na území České republiky je ze zákona povinně účasten v českém systému veřejného zdravotního pojištění a na základě této skutečnosti je také držitelem průkazu pojištěnce (Evropského průkazu zdravotního pojištění – EPZP, mezinárodní zkratka EHIC – European Health Insurance Card). Tento průkaz mu vystavuje jeho česká zdravotní pojišťovna. Na základě tohoto průkazu má pak český pojištěnec nárok na konkrétně definovaný rozsah hrazených služeb.

Na základě českého EPZP mají čeští pojištěnci nárok na komplexní (plný) rozsah hrazených služeb na území České republiky, nezbytná zdravotní péče je jim poskytována v zemích Evropské unie, ve státech Evropského hospodářského prostoru, což je Norsko, Island, Lichtenštejnsko, dále ve Švýcarsku a také na území Spojeného království. Oproti komplexnímu rozsahu hrazených služeb je nezbytnou zdravotní péčí taková péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytována tak, aby se pacient nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel. Je tedy zřejmé, že komplexní rozsah služeb (péče) je svým obsahem širší, než nezbytná péče. Stručně řečeno: na oba tyto druhy zdravotní péče mají čeští pojištěnci jako občané Evropské unie právo, na komplexní rozsah hrazených služeb v České republice a na nezbytnou zdravotní péči ve státech výše uvedených, tedy i ve Spojeném království. Budete-li čerpat konkrétně ve Spojeném království nezbytnou zdravotní péči, předložíte EPZP, popřípadě Potvrzení dočasně nahrazující EPZP, přímo u lékaře nebo v nemocnici, a v důsledku úrazu nebo onemocnění se pak domů nebudete muset vracet dříve, než jste zamýšleli, resp. než jste toho schopni.

Pokud ztratíte průkaz pojištěnce v zahraničí a budete potřebovat čerpat zdravotní péči, musíte se obrátit na vaši českou zdravotní pojišťovnu a požádat o zaslání kopie náhradního dokladu zdravotnickému zařízení. Případně vám může pomoci i Kancelář zdravotního pojištění, z. s., která je styčným místem pro oblast zdravotního pojištění.

V některých případech se vám může stát, že po vás bude lékař za poskytnutí nezbytné zdravotní péče vyžadovat platbu v hotovosti. Ať již z různých důvodů (vyjma spoluúčasti – viz dále) zaplatíte v hotovosti za poskytnutou nezbytnou zdravotní péči, nezapomeňte si pečlivě uschovat originální doklady o zaplacení. Po návratu do České republiky se obraťte na pobočku vaší zdravotní pojišťovny, zde předložte originální doklady a požádejte o refundaci vynaložených nákladů. Bude nějakou dobu trvat, než vám vaše výdaje budou skutečně proplaceny, neboť vaše zdravotní pojišťovna musí zjistit od instituce v místě ošetření částku, kterou má uhradit. Částka, která vám bude potom refundována, pak bude odpovídat částce, kterou by za danou zdravotní péči uhradila pojišťovna v zemi, kde jste byli ošetřeni, kde vám byla poskytnuta nezbytná zdravotní péče. Alternativně můžete požádat vaši českou zdravotní pojišťovnu o proplacení tohoto účtu do výše českých tarifů a tuto úhradu pak obdržíte v relativně krátké době, ovšem zpravidla v nižší částce, než u první varianty.

Důležitou povinností českých pojištěnců je placení stejné spoluúčasti za poskytnutou zdravotní péči jako místní pojištěnci. Na základě výše uvedených nařízení totiž vstupuje český pojištěnec do režimu zdravotního pojištění platného pro místní pojištěnce navštíveného státu. Z této skutečnosti vyplývá i povinnost českých pojištěnců platit spoluúčast za poskytnutou zdravotní péči stejně jako místním pojištěncům. Spoluúčastí rozumíme finanční částku, kterou musí za poskytnutí zdravotní péče pojištěnec sám zaplatit a která mu nebude českou zdravotní pojišťovnou refundována. Upozorňuji, že spoluúčast (úhrada) pojištěnce za poskytnutou zdravotní péči bývá někdy i dost vysoká. Váš nárok na nezbytnou zdravotní péči nekryje ani náklady na případnou přepravu zpět do České republiky. Je tedy na českých pojištěncích, aby se u své zdravotní pojišťovny před výjezdem informovali o možné spoluúčasti, popřípadě o dalších podmínkách, platných při poskytování zdravotní péče ve Spojeném království. Chcete-li se vyhnout nákladům za eventuální spoluúčast a nákladům za případný převoz zpět do České republiky, pak rozhodně doporučuji sjednání komerčního cestovního pojištění.

Závěrem konstatuji, že podmínky výše uvedené, tedy platné pro občany ČR, platí ve smyslu Nařízení v roce 2020 analogicky (tzv. zrcadlově) i pro občany Spojeného království ve vztahu k České republice.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.