Adekvátní a včasná reakce na písemnost doručenou od finančního úřadu je v daňovém řízení naprosto zásadní, protože kromě osobních jednání probíhá naprostá většina různých nejen kontrolních postupů korespondenční formou. Daňový subjekt by tedy měl pečlivě monitorovat, jaké písemnosti mu správce daně zasílá. Doručením písemnosti se totiž rozbíhá lhůta na případnou reakci. Tento článek připomíná základní pravidla pro doručování a několika praktickými příklady upozorňuje na vybraná úskalí týkající se doručování od finančního úřadu.
Doručování od finančního úřadu
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Pravidlům doručování je věnováno hned třináct ustanovení, konkrétně § 39–51 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Některá speciální pravidla jsou však navíc zakotvena i ve speciálních hmotně-právních daňových zákonech, které pak mají před daňovým řádem přednost.
Finanční úřad doručuje písemnosti v zákonem stanovené posloupnosti, a to v tomto pořadí:
–
při ústním jednání nebo při jiném úkonu,
–
elektronicky (pokud má daná osoba zpřístupněnou datovou schránku),
–
prostřednictvím zásilky doručované provozovatelem poštovních služeb, úřední osobou pověřenou doručováním, nebo jiným orgánem, o němž to stanoví zákon.
Pokud si daňový subjekt zvolí zástupce (tedy udělí někomu plnou moc a uplatní ji u správce daně), tak pl