Vydáno: 23. 3. 2020
Prošlo odborným dohledem
Daňová ztráta v daňovém přiznání fyzické osoby za rok 2019 Ing. Ivan Macháček Dosud neuplatněnou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Tedy v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019 lze naposledy uplatnit dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z roku 2014. Z jakých příjmů vzniká fyzické osobě daňová ztráta a jak ji může poplatník uplatnit? Jaký má daňová ztráta vliv na případnou daňovou kontrolu? Může si poplatník zvolit výši uplatnění daňové ztráty z minulých let dle svého rozhodnutí? Tím vším se budeme zabývat v následujícím textu. Daňová ztráta u poplatníka daně z příjmů fyzických osob Jak se uvádí v § 38n ZDP, pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy upravené podle § 23 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se dále stanoví v § 5 odst. 3 ZDP, že pokud podle účetnictví nebo daňové evidence (u příjmů zdaňovaných dle § 7 ZDP), nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (u příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 ZDP se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7–10 ZDP. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, v němž vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7–10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.