Vydáno: 26. 3. 2020
Aktuálně k daním aneb Otázky, které nás v době hrozby COVID-19 zajímají Díl 2: Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2019 ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Ing. Ivana Pilařová V této části odpovídáme na následující otázky, které jsou zpracovány pro poplatníky daně z příjmů právnických osob: posun termínu daňového přiznání, odložení lhůty pro placení daně, potvrzení o bezdlužnosti, postihy za nepodání přiznání po 1. 7., přeplatek na dani u s. r. o. podléhající povinnému auditu, uspíšení vrácení přeplatku, spíšení vrácení přeplatku a generální plná moc daňovému poradci, prominutí daně z příjmů právnických osob, akciová společnost a hospodářský rok, nezaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 a stanovení záloh na daň v roce 2020. 1. otázka: Posun termínu daňového přiznání Je již známo, že došlo k posunutí termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Týká se to všech, nebo jen podnikatelských subjektů zasažených následky nouzového stavu? Mírně zkoriguji znění dotazu. K posunutí lhůty pro podání daňového přiznání nedošlo, nicméně na základě Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020) se promine pokuta za opožděné podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, pokud daňové přiznání bude podáno do 1. 7. 2020. O toto prominutí není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma. Toto opatření se týká všech právnických osob, nejen obchodních společností a družstev, ale i tzv. „neziskové“ sféry, pokud se jedná o právnické osoby, u který vznikla povinnost podat daňové přiznání. Není třeba prokazovat souvislosti s nouzovým stavem. 2. otázka: Odložení lhůty pro placení daně Došlo k odložení lhůty pro placení daně z příjmů právnických osob i pro právnické osoby nepodléhající povinnému auditu? A do jakého data? K odložení lhůty pro placení daně nedošlo, nicméně pokud bude doplatek na této dani za zdaňovací období roku 2019 doplacen do 1. 7. 2020, dojde k prominutí úroku z prodlení za dobu prodlení od 1. 4. 2020 do doby zaplacení. O prominutí úroku z prodlení není třeba žádat, nastane automaticky a je zdarma. Toto platí pro všechny právnické osoby bez ohledu na povinnost ověření účetní závěrky auditorem a bez ohledu na případné zplnomocnění daňového poradce na zpracování a podání daňového přiznání. 3. otázka: Potvrzení o bezdlužnosti Právnické osoby se často musí prokazovat potvrzením o bezdlužnosti. Chápu správně, že pokud máme aktuálně zaplacené všechny daňové nedoplatky a dosud nemáme podané daňové přiznání za rok 2019 a zaplacený daňový nedoplatek, bude se na nás hledět jako bychom nedlužili? Do dne 1. 7. 2020 tomu tak bude. Pokud však daň z příjmů právnických osob na základě podaného daňového přiznání nebude zaplacena ani do 1. 7. 2020, nelze již spoléhat na „automatickou benevolenci“. Pokud skutečně vinou šíření viru nejsme schopni daňový nedoplatek zaplatit a pokud si chceme zachovat „bezdlužnost“ (nebo se o to alespoň pokusit), pak již v předstihu v době před 1. 7. 2020 je třeba zasáhnout tak, aby dluh nebyl splatný a my jsme nebyli v prodlení s jeho placením. Za účinné považuji použití ustanovení § 156 daňového řádu, na jehož základě je možné si požádat o posečkání úhrady daně, nebo o rozložení její úhrady na splátky. Zároveň je možné podat individuální žádost o prominutí úroku z posečkané částky nebo rozložení úhrady na splátky. Pokud budou tyto žádosti podány do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek. Žádosti však musí být odůvodněny a nevniká automatický nárok na jejich kladné vyřízení. Důvody, ze kterých je možné o posečkání žádat u většiny daňových subjektů však nyní nastaly – vznik vážné újmy způsobené zaplacením daně či možnost zániku podnikání daňového subjektu. Pokud posečkání či splátkování daně správce daně vydáním rozhodnutí vyhoví, pak při dodržení podmínek daných rozhodnutím správce daně, zachováme svoji bezdlužnost. 4. otázka: Postihy za nepodání přiznání po 1. 7. Pokud obchodní společnost nepodá daňové přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2019 ani do 1. 7. 2020, jaké postihy může očekávat? Má nějakou možnost vůbec lhůtu pro podání daňového přiznání posunout ještě dál? Vzhledem k tomu, že podle § 36 odst. 4 daňového řádu je stanovena možnost prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání pouze o 3 měsíce (s výjimkou situace zdanění příjmů v zahraničí, kde je možné prodloužení lhůty až na 10 měsíců), je podání takové žádosti ve vztahu k základní lhůtě podání přiznání k 1. 4. 2020 bezpředmětné. Důvodem je odpověď na otázku č. 1, ze které plyne, že „bezsankční“ podání daňového přiznání do 1. 7. 2020 je možné i bez podání žádosti. Při nedodržení lhůty 1. 7. 2020 pak poplatníka čeká vyměření pokuty za pozdní podání daňového přiznání k dani z příjmů. Podle současného znění daňového řádu není možné žádat o její prominutí. Řešením byl bylo (pokud již nyní je zřejmé, že se podání daňového přiznání zásadně opozdí), zplnomocnit daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání. Lhůta pro podání řádného daňového přiznání se prodlouží na 1. 7. 2020 (což nepomůže), nicméně daňový poradce může následně využít možnosti dané § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat správce daně o prodloužení této lhůty ještě o další 3 měsíce. Vydání souhlasného rozhodnutí správce daně není nárokové, nicméně v nastalé situaci lze jistě počítat se vstřícným a tolerantním přístupem finanční správy. Zplnomocnění daňových poradců tedy není zbytečné a může hodně pomoci. Podmínkou je však doručení plné moci správci daně do 1. 4. 2020. Tuto lhůtu není možné nijak prodloužit. 5. otázka: Přeplatek na dani u s. r. o. podléhající povinnému auditu Jsme s. r. o. podléhající povinnému auditu, lhůta pro podání našeho daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 je 1. 7. 2020. Naše daňová povinnost je zásadně nižší než placené zálohy. Jsme proto v přeplatku na dani a peníze bychom velmi potřebovali. Pokud podáme daňové přiznání ve lhůtě do 1. 4. 2020 a požádáme si o vrácení přeplatku, bude nám také dříve vrácen? Bohužel, na základě ustanovení § 38zf ZDP, pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Přeplatek pak bude vrácen ve standardní lhůtě podle § 155 odst. 3 daňového řádu do 30 dnů od podání žádosti. Pokud tedy bude daňové přiznání podáno dříve než 1. 7. 2020, nelze platně požádat o vrácení přeplatku před dnem 1. 7. 2020, a tudíž přeplatek nemůže ani být před touto lhůtou vrácen. O výjimku není možné podle daňového řádu požádat. 6. otázka: Uspíšení vrácení přeplatku Jsme malá rodinná firma (s. r. o.), mikro účetní jednotka. Naše daňová povinnost je nulová, neboť jsme v daňové ztrátě. Vzhledem k tomu, že jsme platili zálohy na daň z příjmů, vzniká nám přeplatek na dani. Je možné nějakým způsobem uspíšit vrácení přeplatku? Zásadní je si uvědomit, že i přes všechna vstřícná opatření finanční správy nedošlo k posunutí lhůty pro podání daňového přiznání. Základní lhůta je stále 1. 4. 2020. Pokud tedy daňové přiznání podáte do tohoto data, přeplatek vzniká 1. 4. 2020 a pokud o jeho vrácení bude požádáno, bude vrácen v řádném termínu do 30 dnů (§ 155 odst. 3 daňového řádu). Pokud však bude daňové přiznání podáno po tomto datu, samozřejmě nevznikne žádná sankce, nicméně přeplatek vznikne až podáním tohoto daňového přiznání a bude vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, pokud o jeho vrácení bude požádáno. V daném případě je tedy výhodné zachovat původní lhůtu, podat daňové přiznání a žádost o vrácení přeplatku. Tento postup vede k nejrychlejšímu možnému vrácení peněz. 7. otázka: Uspíšení vrácení přeplatku a generální plná moc daňovému poradci Jsme malá účetní jednotka, nepodléhající povinnému auditu. I my jsme se dostali do značných finančních problémů. Nemáme problém s podáním daňového přiznání, vykazujeme přeplatek na dani. Máme však mnoho let udělenou generální plnou moc daňovému poradci. Nyní řešíme, zda je možné žádat o vrácení přeplatku dříve než v prodloužené lhůtě 1. 7. 2020, neboť získání peněz z přeplatku je pro nás nyní klíčové. Při zachování zplnomocnění daňového poradce je lhůta pro podání daňového přiznání 1. 7. 2020, a i když požádáte o vrácení přeplatku na základě dříve podaného daňového přiznání, stále platí ustanovení § 38zf ZDP, který stanoví fikci doručení žádosti k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání. Tomu lze zabránit omezením rozsahu plné moci na zpracování a podání daňového přiznání daňovému poradci. K omezení plné moci a doručení upravené plné moci správci daně musí dojít nejpozději k 1. 4. 2020. Daňové přiznání pak podáte sami svojí datovou schránkou v základní lhůtě do 1. 4. 2020 spolu s žádostí o vrácení přeplatku. Na základě ustanovení § 155 odst. 3 daňového řádu bude přeplatek vrácen do 30 dnů od uplynutí základní lhůty pro podání daňového přiznání (tj. od 1. 4. 2020). Možná jste z uvedených důvodů přemýšleli také o vypovězení plné moci. To by samozřejmě také mělo kýžený výsledek, ale určitě bych takový postup nedoporučovala. Zastoupení daňovým poradcem a spolupráce s ním se dále bude hodit a určitě se vyplatí. 8. otázka: Prominutí daně z příjmů právnických osob Je možné v této mimořádné situaci stavu nouze prominout samotnou daň z příjmů právnických osob? Toto možné není. Daňový řád sice v ustanovení § 260 odst. 1 takový postup na teoretické bázi umožňuje, nicméně ministryně financí o této možnosti (zatím) nerozhodla. Individuální žádosti v této věci nejsou zákonem (a to ani v tuto dobu stavu nouze) připuštěny. 9. otázka: Akciová společnost a hospodářský rok Jsme akciová společnost se zdaňovacím obdobím hospodářského roku, který započal 1. 2. 2019, nepodléháme povinnému auditu a nemáme daňového poradce. Lhůta pro podání daňového přiznání uplyne 1. 5. 2020. Známe obsah Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události, nicméně se na nás zřejmě nevztahuje. Máme nějakou možnost prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání a placení daně z příjmů právnických osob za hospodářský rok? I nás se pochopitelně nouzový stav dotýká. Ano, máte pravdu Rozhodnutí o prominutí daně poplatníky s hospodářským rokem neřeší. Nicméně praktické řešení najdeme. Základní neprodloužená lhůta pro podání daňového přiznání za hospodářský rok (1. 2. 2019 – 31. 1. 2020) je 1. 5. 2020. Pokud se akciová společnost dostane vinou šíření viru do problémů s dodržením této lhůty, pak přichází v úvahu tyto možnosti: a) zplnomocnit daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání, přičemž plná moc musí být uložena u správce daně do 1. 5. 2020. Lhůta pro podání daňového přiznání se pak prodlužuje do 1. 8. 2020. Pokud by problémy dále přetrvávaly, může daňový poradce využít ustanovení § 36 odst. 4 daňového řádu a požádat správce daně o prodloužení lhůty až o 3 měsíce (čímž je možné se dostat maximálně na lhůtu 1. 11. 2020). Žádost však musí být odůvodněná, podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč, nelze počítat automaticky s kladným vyřízením, nicméně lze mírné spoléhat na vstřícnost finanční správy v této době. b) i bez zplnomocnění daňového poradce v souladu s § 36 odst. 4 daňového řádu požádat správce daně o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání až o 3 měsíce (čímž je možné se dostat maximálně na lhůtu 1. 8. 2020). I v tomto případě žádost musí být odůvodněná, podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč, nelze počítat automaticky s kladným vyřízením, nicméně lze mírné spoléhat na vstřícnost finanční správy ve vztahu k nouzovému stavu. c) Nejméně doporučovaná varianta je bez dalšího (bez jakékoliv žádosti) podat daňové přiznání po lhůtě (tj. po 1. 5. 2020), s čímž bude spojená zřejmě i pozdní platba daňového nedoplatku. Následně pak podat individuální žádost podle § 259b daňového řádu o prominutí (případně částečné prominutí) úroků z prodlení z pozdního zaplacení daně. Pokud důvodem uvedeným v žádosti bude šíření viru a pokud bude žádosti správcem daně vyhověno (což určitě není automatické), automaticky a bez podání žádosti dojde také k prominutí také pokuty za opožděné tvrzení daně. Může však nastat i opak (stále však spoléháme na toleranci finanční správy), kdy správce daně žádosti nevyhoví a nejen, že vzniknou úroky z prodlení, ale bude vyměřena také pokuta za pozdní podání daňového tvrzení. Pokud bude výše uvedená žádost podána do 31. 7. 2020, je prominut správní poplatek, při pozdějším podání žádostí správní poplatek činí 1 000 Kč. Nejedná se však o postup, který by byl doporučován. Jedná se o krajní možnost, kdy nastala tak vážná situace, že nebylo možné postupovat ani způsobem a) ani způsobem b). Samostatnou kapitolou je pak řešení situace, kdy je daňové přiznání již podáno a řešíme pouze možnosti odložení placení daně. K tomu pak slouží nejlépe § 156 daňového řádu, podle kterého je možné podat žádost o posečkání s placením daně, nebo rozložení její úhrady na splátky. 10. otázka: Nezaplacená záloha na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 V současné době se řeší hlavně lhůty pro podání daňového přiznání a odklady placení daně. Naše společnost však v nastalém zmatku a také v souvislosti s aktuálně nulovými příjmy (jsme restaurační a wellness provoz) nezaplatila zálohu na daň z příjmů právnických osob na rok 2020 (splatná k 15. 3. 2020). Máme nějakou možnost zpětně zrušit zálohu, nebo alespoň odvrátit vznik sankce? Na rozdíl od fyzické osoby, která přeruší nebo ukončí činnost, má právnická osoba jen omezené možnosti k podobnému kroku (s výjimkou vstupu do likvidace a následného ukončení likvidace, ale tento stav zatím neřešíme). Ukončením činnosti by došlo k automatickému zániku povinnosti placení záloh (§ 38a odst. 8 ZDP) a to bez podání žádosti. Ukončovat činnost ani likvidovat právnickou osobu však jistě nechceme a nebudeme, doufáme v obrat k lepšímu a budeme se proto věnovat její existenci a řešení nezaplacené zálohy. V případě poklesu příjmů je možné v souladu s § 174 odst. 5 daňového řádu požádat správce daně buď o snížení zálohy, nebo o zrušení povinnosti platit zálohy. Žádost musí být odůvodněna (obvykle se požadují údaje z účetnictví za poslední možný měsíc) a nepodléhá správnímu poplatku. Správce daně pak vydá rozhodnutí, ze kterého bude zřejmé, zda žádosti vyhověl a jakého období se modifikace zálohy týká. Zákon přímo neumožňuje, ale ani nezakazuje podání této žádosti zpětně. Proto bych nastalou situaci řešila právě tímto způsobem a zpětně správce daně požádala o zrušení povinnosti platit zálohu, nebo alespoň o razantní snížení zálohové povinnosti. V případě kladného vyřízení žádosti nevzniknou úroky z prodlení, v případě nevyhovění je vhodné podat individuální žádost podle § 259b daňového řádu o prominutí (případně částečné prominutí) úroků z prodlení z pozdního zaplacení zálohy na daň. U podání této individuální žádosti o prominutí úroků z prodlení (pokud je žádost podána do data 31. 7. 2020) je prominut správní poplatek. Aktuální novinkou je prominutí placení zálohy na daň z příjmů právnických osob, která je splatná 15. 6. 2020. Nejedná se však o prominutí daně, ale pouze o zálohu na daň. 11. otázka: Stanovení záloh na daň v roce 2020 V souvislosti s „bezsankční“ možností podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 do 1. 7. 2020 řešíme zálohy na daň z příjmů pro následující zálohové období. Podléháme podle poslední známé daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018 čtvrtletním zálohám. Pokud podáme daňové přiznání namísto základní lhůty do 1. 4. 2020 až například 20. 6. 2020, jaké zálohy budeme do té doby platit? Vyjděme z faktu, že řádná lhůta pro podání daňového přiznání se nemění a je stále 1. 4. 2020. Ministryní financí vyhlášené výhody v zásadě promíjejí sankce, které by jinak z pozdního podání daňového přiznání vznikly. Pokud tedy podáme daňové přiznání k 20. 6. 2020, jedná se o pozdní podání řádného daňového přiznání. Pro účely stanovení zálohy pak vyjdeme z § 38a odst. 1 ZDP. V případě pozdního podání řádného daňového přiznání se poslední známá daňová povinnost stanoví na základě poslední známé daňové povinnosti tohoto daňového přiznání, a to s platností od následujícího dne po dni jeho podání. Zásadní novinkou je, že na základě Rozhodnutí ministryně financí se promíjí placení zálohy na daň z příjmů právnických osob, která byla splatná k 15. 6. 2020. Dalších záloh se uvedené rozhodnutí netýká. Pro podání daňového přiznání za rok 2019 ke dni 20. 6. 2020 se při čtvrtletní povinnosti placení záloh vychází: U záloh splatných 15. 3. a 15. 6. 2020 (nepovinná platba) z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018, U záloh splatných 15. 9., 15. 12. 2020 a 15. 3. 2021 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2019. V případě podání řádného daňového přiznání k datu například 3. 6. 2020 by se při čtvrtletní povinnosti placení záloh vycházelo: U zálohy splatné 15. 3. 2020 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2018, U záloh splatných 15. 6. (nepovinná platba), 15. 9., 15. 12. 2020 a 15. 3 2021 z daňové povinnosti za zdaňovací období roku 2019. V případě zásadních pochybností je vždy možné podat správci daně žádost o stanovení záloh jiným způsobem (§ 174 odst. 5 daňového řádu). Rozhodnutí správce daně je pak pro poplatníka i správce daně závazné. Další části seriálu: Díl 1: Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Díl 3: Daň z přidané hodnoty ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Díl 4: Elektronická evidence tržeb ve stavu nouze v otázkách a odpovědích Poznámka redakce: Zásadním materiálem pro zpracování tohoto materiálu je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Informace v něm obsažené jsou platné k 26. 3. 2020 a mohou se v budoucnu měnit. Nové informace budeme přinášet na portálu DAUČ, sledujte nás i na Facebooku (https://www.facebook.com/dauc.cz/). Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.