Aktuálně k daním aneb Otázky, které nás v době hrozby COVID-19 zajímají - 3. díl

V oblasti daňového přiznání k DPH vše běží jako obvykle – zachovány jsou lhůty pro podání daňového přiznání i lhůty pro placení DPH. Některé dílčí výjimky však platí.

Na podání daňového přiznání k DPH platí známá „liberační lhůta“ pěti pracovních dnů stanovená v § 250 odst. 1 daňového řádu, která zaručuje i při nedodržení základní lhůty nevyměření pokuty za pozdní podání daňového přiznání.

Ohledně možnosti prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k DPH mimo výše uvedenou liberační lhůtu je potřeba vzít v úvahu ustanovení § 136 odst. 4 daňového řádu. Na jeho základě lhůtu pro podání daňového přiznání měsíčního či čtvrtletního zdaňovacího období (což na DPH máme) .

Pokud už k pozdnímu podání daňového přiznání k DPH a tím i k pozdnímu zaplacení DPH dojde, po vyměření úroku z prodlení je možné využít Rozhodnutí ministryně financí ze 16. 3. o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události. Podle I. části tohoto materiálu dojde na základě podání individuální žádosti k (i částečnému) prominutí úroku z prodlení, dojde také k prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání (toto platí pro všechny daně, tedy i pro DPH).

Pokud bude podáno opožděně kontrolní hlášení, byla vyměřena pokuta a na základě (viz zejména pokyn GFŘ D – 44) byla (i částečně) prominuta, pak rozhodnutím ze dne 24. 3. 2020 dojde také k prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání k DPH. Podmínkou je, aby daňové přiznání bylo podáno nejpozději v den, kdy bylo podáno opožděné kontrolní hlášení, . tj. jinými slovy – opožděně dojde k podání daňového přiznání i kontrolního hlášení za shodné období (viz Finanční zpravodaj č. 5/2020).

Obdobná „liberační lhůta“ v délce čtyř pracovních dnů stanovená v § 252 odst. 2 daňového řádu platí na zaplacení daně. Za den platby se stále považuje den, kdy byla platba připsána na účet správce daně.

Pro případný odklad placení daňové povinnosti na DPH je možné využít ustanovení § 156 daňového řádu o možnosti podání žádosti o posečkání a splátkování daně. Žádost musí být odůvodněná a bude-li podána do 31. 7. 2020, bude prominut správní poplatek.

Pokud bude daň z přidané hodnoty zaplacena pozdě (řádný termín jsme nestihli, o posečkání s placením daně jsme nepožádali), pak přichází na řadu vznik sankce v podobě úroku z prodlení. Na jeho prominutí je možné využít § 259b daňového řádu a nově rozšířené znění původního pokynu GFŘ D-21 novým pokynem GFŘ D-44, který rozšiřuje ospravedlnitelné důvody podání individuální žádosti o situaci, kdy prodlení s úhradou daně je důsledkem působení mimořádných opatření. Bude-li žádost o prominutí úroků z prodlení podána do 31. 7. 2020, bude prominut správní poplatek. Kladně vyřízená žádost o (i částečné) prominutí úroků z prodlení automaticky promíjí bez žádosti i pokuty za pozdní podání daňového přiznání.

U daňového přiznání k DPH a platby DPH platí, že se a jejího kladného vyřízení žádné sankce !

Na kontrolní hlášení se liberační lhůta (§ 250 odst. 1 daňového řádu) nevztahuje a vztahovat ani nebude. Pokud dojde k opoždění podání kontrolního hlášení tak, aniž by k tomu byl plátce vyzván, činí sankce 1 000 Kč [§ 101h odst. 1 písm. a) ZDPH]. Z pokynu D-29 je zřejmé, že jedna takováto sankce za kalendářní rok se promíjí automaticky a bez žádosti. Rozhodnutím (viz Finanční zpravodaj č. 4/2020) se promíjí i (obdobná) další pokuta ve výši 1 000 Kč za pozdní podání kontrolního hlášení, pokud povinnost k její úhradě vznikla od 1. 3 2020 do 31. 7. 2020. Prominutí nastává i bez souvislosti s důvodem vyhlášení nouzového stavu. O toto prominutí není třeba žádat, nastává automaticky.

Pokud by se jednalo o situaci, kdy kontrolní hlášení nebylo podáno, plátce k tomu byl vyzván a učinil tak v náhradní lhůtě, pak se sankce ve výši 10 000 Kč vyměří. Možnosti jejího prominutí se musí řešit pouze podáním individuální žádosti a musí být prokázána souvislost s mimořádnými opatřeními (viz pokyn GFŘ D-44). Toto opatření pak není časově omezeno.

V souvislosti s vyhověním žádosti o prominutí pokuty za pozdní podání kontrolního hlášení se automaticky bez podání žádosti promíjí také pokuta za pozdní podání daňového přiznání k DPH, pokud bude podáno nejpozději v den podání opožděného kontrolního hlášení.

Obecné sankce týkající se pochybení v kontrolních hlášeních (ve výši 10 000 až 50 000 Kč) zůstávají beze změny v platnosti. Jedná se také o pokutu podle § 101h odst. 1 písm. c) ZDPH ve výši 30 000 Kč za pozdní reakci na výzvu (tj. později než ve lhůtě 5 pracovních dnů).

Na stávající situaci však finanční správa reaguje – v platnosti zůstává pokyn GFŘ D-29, který v kombinaci s novým pokynem GFŘ D-44 stanoví nový druh tzv. ospravedlnitelného důvodu pro podání žádosti o prominutí pokuty týkající se kontrolního hlášení, pokud důvodem je působení mimořádných opatření. Jedná se však vždy o individuálně podané žádosti, nelze očekávat automatickou reakci finanční správy bez podané žádosti.

Pokud dojde k vyhověním žádosti o prominutí pokuty ve vztahu ke kontrolnímu hlášení (jedná se o pokuty v rozsahu 10 až 50 000 Kč), pak se automaticky bez podání žádosti promíjí také pokuta za pozdní podání daňového přiznání k DPH, pokud bude podáno nejpozději v den podání opožděného kontrolního hlášení. Zmíněné kontrolní hlášení a daňové přiznání spolu logicky musí časově souviset stejným zdaňovacím obdobím.

Tady plně platí pravidlo „práce kvapná, málo platná“. Prominout úroky z prodlení (stejně tak i úroky z posečkané částky) , k níž sankce vztahuje. Jinými slovy – nejdříve zaplatit, a poté teprve usilovat o prominutí sankcí.

Pokud nejsou podmínky podání žádosti splněny (není zaplaceno), není možné přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. Správce daně tedy takovou žádost nemůže vyřídit.

Žádost je podáním, platí tedy obecná ustanovení § 70 daňového řádu – tj. musí být zřejmé kdo a o co žádá a co navrhuje. Žádost o prominutí příslušenství daně je řízena jednak § 259 až 260 daňového řádu, praktičtější je však se držet pokynů GFŘ, případně využít základní nezávazný vzor (osnovu) žádosti, kterou naleznete zde. K dispozici jsou tyto pokyny, které stanoví další postup a ospravedlnitelné důvody podání žádosti:

Ačkoliv se to možná nyní zdá „zbytečné“ a zcela zřejmé, zásadní a nepominutelnou náležitostí je důvod, proč se o prominutí žádá. Tento důvod musí být doložen. Na důvod nezapomeňte a nechte se při sestavování žádosti vést výše uvedenými Pokyny.

Způsoby podání žádosti jsou pro všechny daňové subjekty následující:

Žádost o prominutí pokuty musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Podání žádosti má odkladný účinek pro vykonatelnost platebního výměru na úhradu pokuty.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.