Vydáno: 22. 4. 2020
Otázky a odpovědi: Rekreace částečně hrazené z FKSP a jejich neuskutečnění kvůli opatřením proti Covid-19 Ing. Zdeněk Morávek Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V letošním roce 2020 jsme z fondu FKSP poskytli našim zaměstnancům příspěvek na rekreaci. Jak máme postupovat v současné situaci, kdy jsou rekreace kvůli koronaviru rušeny? Máme po zaměstnancích požadovat vrácení příspěvku? Osobně bych doporučoval prověřit u všech zaměstnanců, kterým byl poskytnut příspěvek na rekreaci na rok 2020, zda byla rekreace realizovaná, či nikoliv, a pokud nebyla, tak jaký je další postup vůči poskytovateli této služby. Je tedy nutné řešit jednotlivé případy individuálně a podle konkrétních okolností volit další postup. Pokud došlo ke zrušení rekreace a vrácení peněz, potom samozřejmě poskytnutý příspěvek musí být zaměstnavateli vrácen, protože účel, na který byl poskytnut, nebyl naplněn. Pokud by zaměstnanec příspěvek nevrátil, je nutné upozornit na ustanovení § 249 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle kterého je zaměstnanec povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Domnívám se, že v tomto případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení, které upravuje § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle této úpravy platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V tomto případě se jedná o plnění z právního důvodu, který odpadl. Ovšem v úvahu je také nutné vzít to, že příspěvek je možné poskytnout pouze v nepeněžní formě, což znamená, že poskytovatel služby, typicky cestovní kancelář či agentura fakturovali rekreaci zaměstnavateli, který ji po snížení o příspěvek poskytl zaměstnanci. To tedy znamená, že zaměstnavatel po zjištění, že rekreace byla zrušena a nedošlo k automatickému vrácení úhrady, bude muset sám aktivně vystupovat ohledně řešení této situace. A tím spíše v těch případech, kdy by poskytovatel služby peníze odmítl vrátit, aniž by pro to existoval nějaký relevantní důvod (např. posunut termín rekreace). Nicméně tato situace, tedy neuskutečnění rekreace, na kterou zaměstnavatel přispíval, může nastat i bez souvislosti s šířením nákazy koronavirem, proto je určitě vhodné, aby případný postup byl upraven v podmínkách hospodaření s FKSP. Závěrem bych ještě doplnil, že pokud by došlo k situaci, že by úhrada byla vrácena zaměstnanci včetně příspěvku od zaměstnavatele a ten by zaměstnavatel nepožadoval vrátit, na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem, který podléhá také sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.