Vydáno: 19. 5. 2020
Přehled daňových úlev poplatníků daně z příjmů související s koronavirem Ing. Ivan Macháček Stav ke dni 6. 5. 2020 Vláda České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s výskytem koronaviru (označovaný jako SARS-CoV-2) na území ČR nouzový stav od 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů a následně byl dvojím prodloužením nouzový stav prodloužen až do 17. 5. 2020. V souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty došlo k řadě rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 a 5/2020, v pokynu GFŘ D-44, v zákonu č. 134/2020, 136/2020, 137/2020 a 159/2020 Sb. Všechny tyto změny si v následujícím textu uvedeme a blíže objasníme. V současném období by daňoví poplatníci měli upřednostnit jiný než osobní kontakt s Finanční správou (příslušnými finančními úřady) a využívat co možná nejvíce dálkové formy komunikace, tedy podávat daňová přiznání prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu nebo poštou. Totéž se týká kontaktu s okresními správami sociálního pojištění a zdravotními pojišťovnami. Daňová opatření obsažená ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 (tzv. Liberační balíček I) V návaznosti na svou pravomoc vyplývající z § 260 daňového řádu (dále jen „“) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně rozhodla ministryně financí o následujících opatřeních, která jsou ve smyslu znění § 260 odst. 3 DŘ zveřejněna ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 vydaném dne 16. 3. 2020. Jedná se o následující daňové úlevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob: Podání daňového přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 Termíny pro podání daňového přiznání k dani z příjmů obsažené v § 136 DŘ s následným stanovením výše pokuty za opožděné daňové tvrzení dle § 250 odst. 1 DŘ a úroku z prodlení za neuhrazení splatné daně nejpozději v den její splatnosti dle § 252 DŘ jsou jako celý daňový řád zákonným právním předpisem, schvalovaným v rámci legislativního procesu (Poslanecká sněmovna, Senát a podpis prezidenta ČR). Ministr financí může pouze využít z moci úřední znění § 260 DŘ o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně. Ministryně financí v této souvislosti rozhodla, že se daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z příjmů nebo vyúčtování daně z příjmů (vyjma vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 ZDP) automaticky promíjí: pokuta podle § 250 odst. 1 DŘza opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019; úrok z prodlení podle § 252 DŘ a úrok z posečkané částky podle § 157 DŘ na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Podmínkou je, že k podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 dojde nejpozději dne 1. 7. 2020. Je tak umožněno podat daňové přiznání k dani z příjmů a uhradit daň později bez sankce (bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání a bez úroku z prodlení z důvodu pozdní úhrady nedoplatku na dani). Poplatník, který má připravené daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 a nechce čekat až do 1. 7. 2020, může jej odevzdat jak v zákonném termínu 1. 4. 2020, tak v rozmezí od tohoto data až do 1. 7. 2020 (bez sankcí). Toto se týká i úhrady nedoplatku na dani vypočteného v rámci daňového přiznání. Půjde zejména o poplatníky, využívající odeslání daňového přiznání ze své datové schránky. Podání daňového přiznání a úhrada daně bez sankcí až do 1. 7. 2020 se vztahuje na všechny poplatníky podávající přiznání k dani z příjmů, a to jak na podnikající fyzické osoby (OSVČ), tak na nepodnikající fyzické osoby, tj. osoby, které povinně nebo dobrovolně podávají daňové přiznání. Týká se to i těch poplatníků, kteří mají pouze příjmy ze zaměstnání a jsou povinni podat daňové přiznání, nebo mají pouze příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP, popřípadě mají pouze ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, nebo jde o poplatníky, kteří mají výše uvedené příjmy v kombinaci s příjmy z podnikání zdaňované dle § 7 ZDP. Připomínáme, že daňové přiznání je sice možné podat bez sankcí do 1. 7. 2020, ale v případě, že daň nebude uhrazena k 1. 7. 2020, bude muset poplatník uhradit úrok z prodlení od 1. 4. 2020 ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů, tj. k datu psaní článku je to 15 % p.a. Totéž se týká pokuty za pozdní podání daňového přiznání po 1. 7. 2020. Jako den zaplacení daně je chápán termín, kdy jsou peníze připsány na účet finančního úřadu, nikoli den, kdy je odeslána platba z účtu nebo formou úhrady složenkou na poště. Prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky V § 259b odst. 1 DŘ se uvádí, že daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Pokud je dle § 156 odst. 1 DŘ správcem daně povoleno posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky (na žádost daňového subjektu nebo z moci úřední), pak na základě § 157 odst. 2 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V této souvislosti ministryně financí rozhodla: daňovým subjektům, jimž byl na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ alespoň částečně prominut úrok z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2, je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto prominutí úroku z prodlení; daňovým subjektům, jimž bylo na základě individuální žádosti podle § 156 DŘ povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 je automaticky prominuta pokuta za opožděné tvrzení daně podle § 250 DŘ, která je příslušenstvím daně, u níž došlo k tomuto posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky. Prominutí se aplikuje bez časového omezení a dopadá na veškeré daně spravované orgány podřízenými Ministerstvu financí a na veškeré daňové subjekty; k prominutí pokuty dojde vždy u té daně, u které došlo k prominutí úroku, popř. došlo k posečkání úhrady daně. Prominutí plátcům DPH v souvislosti s kontrolním hlášením Z § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH vyplývá, že pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván. Ministryně financí rozhodla o prominutí pokuty plátcům DPH za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH, pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Tolerance bude platná pro všechny plátce daně a s ohledem na administrativní dopady nebude požadováno prokázání toho, že zpoždění bylo zapříčiněno šířením viru SARS-CoV-2. Prominutí správních poplatků V zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je v sazebníku (příloha k zákonu) pod položkou 1 odst. 1 písm. c) stanoven poplatek za přijetí žádosti o prominutí příslušenství daně ve výši 1 000 Kč a pod položkou 1 odst. 1 písm. d) stanoven poplatek za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí ve výši 400 Kč. Ministryně financí rozhodla o prominutí všem daňovým subjektům: správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. c) sazebníku za přijetí žádosti o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky podle § 259b DŘ a za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k ZDPH, za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020; správní poplatek podle položky 1 odst. 1 písm. d) sazebníku za přijetí žádosti o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí za podmínky, že žádost bude podána od účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Souvislost s dopady šíření viru SARS-CoV-2 nebude s ohledem na administrativní dopady prokazována. Pokyn GFŘ D-44 Ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí čísla 4/2020 nalezneme pokyn GFŘ D-44, který upravuje postup orgánů Finanční správy ČR při rozhodování o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 00050 000 Kč v souvislosti s mimořádnými opatřeními orgánů veřejné moci ČR přijatými k prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Pokyn se vztahuje na úroky z prodlení podle § 252 DŘ a úroky z posečkané částky dle § 157 odst. 2 DŘ na všech druzích daně a dále na pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000–50 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH. Vztahuje se na případy, kdy vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následné podání souvisejícího kontrolního hlášení nastalo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020. Zatímco rozhodnutí ministryně financí se týká pokuty ve smyslu § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH ve výši 1 000 Kč, v pokynu GFŘ se hovoří o pokutách za nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě ve výši: dle písmene b) – 10 000 Kč, pokud kontrolní hlášení podá plátce v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, dle písmene c) – 30 000 Kč, pokud kontrolní hlášení plátce nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, dle písmene d) – 50 000 Kč, pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě. Při vzniku úroku ve výše uvedených případech může daňový subjekt požádat o prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky podle § 259 a násl. DŘ v souladu s pokynem GFŘ D-21 k promíjení příslušenství daně. Při vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve výši 10 000–50 000 Kč může daňový subjekt požádat o prominutí pokuty podle § 101k ZDPH v souladu s pokynem GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Pokyn obsahuje průběh posuzování prominutí úroku nebo pokuty za nepodání kontrolního hlášení a vlastní věrohodné prokazování daňového subjektu. V případě prokazování vztahu k mimořádným opatřením lze uvažovat např. o doložení vlivu karanténního opatření, nemoci, souvisejícího pečování o člena domácnosti (týkající se daňového subjektu, jeho zástupce nebo osob klíčových pro činnost daňového subjektu). V případě prokazování ospravedlnitelného důvodu prodlení souvisejícího s úroky lze dále uvažovat např. o seznamu stornovaných zájezdů/letenek/vstupenek/akcí, porovnání výše obsazenosti či tržeb vůči předchozímu období, prokázání výpadku výroby pro překážky související s mimořádnými opatřeními na straně dodavatele apod. V pokynu je upozorněno, že prominout úroky z prodlení a úroky z posečkané částky lze až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Úhrada daně je první podmínkou, jejíž splnění správce daně posuzuje. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení lze až poté, co související kontrolní hlášení bylo následně podáno. Není-li tato podmínka splněna, nelze přistoupit ani k posuzování věcných důvodů pro prominutí. Daňová opatření obsažená ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 (tzv. Liberační balíček II) Ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 vydaném dne 24. 3. 2020 jsou obsaženy další daňové úlevy pro fyzické a právnické osoby provedené podle § 260 DŘ. Jedná se o následující daňové úlevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob: Podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a úhrada této daně V § 32 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. se uvádí, že daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí je poplatník povinen podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci, práva stavby nebo změny spočívající v prodloužení doby, na kterou je toto právo zřízeno, nebo správy svěřenského fondu. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí činí 4 %. Na základě rozhodnutí ministryně financí dochází k prominutí daňovým subjektům: pokuty dle § 250 odst. 1 DŘ za opožděné podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, úroku z prodlení podle § 252 DŘ a úroku z posečkané částky podle § 157 DŘ v souvislosti s pozdní úhradou daně z nabytí nemovitých věcí nebo zálohy. Podmínkou prominutí pokuty a úroku z prodlení je splnění uvedených povinností nejpozději dne 31. 8. 2020. Jako počátek rozhodného období byl stanoven den 31. 3. 2020, neboť k tomuto dni uplyne první lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí ode dne vyhlášení nouzového stavu vládou ČR. Uvedené prominutí se vztahuje i na případy, kdy bylo v rozhodném období povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a daňový subjekt přesto daň do 31. 8. 2020 uhradí. V případech, kdy si daňový subjekt požádá a bude mu povoleno posečkání na delší období než do dne 31. 8. 2020 a v této lhůtě předmětné platební povinnosti neuhradí, lze úrok z posečkané částky prominout na základě individuální žádosti podle § 259b DŘ. Příklad 1 Občan zakoupil nemovitost, přičemž k úhradě smluvní ceny došlo v lednu 2020 a k zápisu vkladu do katastru nemovitostí došlo během února 2020. Občan je povinen podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitostí a zaplatit tuto daň do konce měsíce května 2020. Na poplatníka se vztahují úlevy ve smyslu rozhodnutí ministryně financí. Poplatník může bez sankce podat daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a zaplatit zálohu ve smyslu § 44 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. až do 31. 8. 2020. V tomto případě u něho dochází automaticky k prominutí pokuty za opožděné daňového přiznání a úroku z prodlení za opožděnou úhradu zálohy (daně). Záloha na daň z příjmů Termíny pro platbu záloh na daň z příjmů vyplývají z § 38a odst. 3 a 4 ZDP. Jedná se o pololetní zálohy splatné k 15. 6. a 15. 12. a o čtvrtletní zálohy splatné k 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12. zdaňovacího období. Rozhodnutím ministryně financí dochází k prominutí zálohy na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 a 4 ZDP, splatnou 15. 6. 2020. Prominutím zálohy však nedochází k prominutí samotné daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období 2020. Prominutí jedné zálohy řeší předpokládané dopady šíření viru SARS-CoV-2 na omezený dostatek likvidity u nejširšího okruhu daňových subjektů. Hromadné prominutí zálohy se týká fyzických a právnických osob, které mají zdaňovací období kalendářní rok. V ostatních případech (např. pokud je zdaňovacím obdobím hospodářský rok) je nutno postupovat ve smyslu § 174 odst. 5 DŘ, dle kterého správce daně může stanovit zálohy jinak, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat na základě žádosti podané daňovým subjektem. Plátci DPH a daňové přiznání Plátcům DPH bude v případech, kdy jim bude v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2 na základě individuální žádosti prominuta alespoň částečně pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b), c) nebo d) ZDPH, automaticky prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, které je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u něhož došlo k prominutí této pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání bude prominuta za předpokladu, že k podání tohoto přiznání dojde nejpozději v den, kdy bude podáno opožděné kontrolní hlášení. Při posuzování žádostí o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení správce daně postupuje dle pokynu GFŘ D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Prominutí správních poplatků Všem daňovým subjektům dochází k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o vrácení daní při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 celního kodexu Unie a k prominutí správního poplatku spojeného s přijetím žádosti o povolení úlevy na dani nebo cla podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie. Prominutí se bude vztahovat na období ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí do dne 31. 7. 2020. Změny pro OSVČ ve zdravotním pojištění Zákonem č. 134/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 se do zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, vkládá nový § 28c, z něhož vyplývá: Přehled podle § 24 odst. 2 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit za rok 2019 všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. 8. 2020. Částku doplatku pojistného za rok 2019 je nutno zaplatit do 8 dnů po dni, kdy byl Přehled podán (nebo měl být podán). Novou výši záloh je třeba v Přehledu OSVČ vypočítat obvyklým způsobem. Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do 21. 9. 2020 nepoužije; penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné vzniká nejdříve od 22. 9. 2020. OSVČ neplatí zálohy na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020. OSVČ, jejíž záloha na pojistné je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu, je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Tuto výši pojistného za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled za rok 2020. Záloha na pojistné, kterou by OSVČ zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu. Provedla-li OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020. Závěr OSVČ, která odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši, tzn. v roce 2020 částku 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen–srpen 2020 odvádět žádné pojistné a zálohy jsou jí prominuty v plné výši. Stejně se postupuje u OSVČ, která ze zákona hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální pojistné. OSVČ, která platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální, jsou v měsících březen–srpen 2020 prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu, ale OSVČ musí zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného, přičemž tuto částku může OSVČ uhradit kdykoliv během roku 2020 nebo ji doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020. Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020. Platby pojistného osobě bez zdanitelných příjmů za období březen–srpen 2020 nejsou prominuty. U pozdních plateb ale není vymáháno penále. Platby pojistného za tyto měsíce lze tedy bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020. Platby pojistného za zaměstnance za období březen–srpen 2020 nejsou prominuty. Platby pojistného za tyto měsíce však lze bez sankcí uhradit až do 21. 9. 2020. Změny pro OSVČ v sociálním pojištění Zákonem č. 136/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 dochází u OSVČ k následujícím změnám: OSVČ vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost nejsou automaticky ze zákona povinny platit zálohy na sociální pojištění za kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020. Pojistné na sociální pojištění stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 na základě podaného Přehledu o příjmech a výdajích se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období březensrpen 2020 samostatná výdělečná činnost, o částku a)2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,b)1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy považují za zaplacené. Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen–srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné, za tzv. vyloučenou dobu. Příklad 2 OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost hradí v roce 2020 minimální zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 2 544 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění částku 2 352 Kč měsíčně. Za měsíce březensrpen nemusí OSVČ hradit žádné zálohy na obě pojistné. V rámci podání Přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 2 544 Kč = 15 264 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 29 376 Kč. Příklad 3 OSVČ pobírající starobní důchod, vykonávající tedy vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, hradí v roce 2020 zálohy na pojistné – na sociální pojištění částku 5 500 Kč měsíčně a na zdravotní pojištění 2 542 Kč měsíčně. Za měsíce březensrpen 2020 připadá záloha na sociální pojištění ve výši 5 500 Kč – 1 018 Kč = 4 482 Kč a záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 542 Kč – 2 352 Kč = 190 Kč. Tyto zálohy nemusí OSVČ hradit a může je doplatit až v rámci podaného Přehledu za rok 2020. V rámci podání Přehledu za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 × 1 018 Kč = 6 108 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 × 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 20 220 Kč. V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. 7. 2020 se umožňuje OSVČ podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné OSSZ a zaplatit případné dlužné pojistné také v delším termínu bez sankcí, a to nejpozději do 3. 8. 2020. Pokud však OSVČ podá daňové přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2019 v zákonném termínu do 1. 4. 2020 nebo později (do 1. 7. 2020), vždy platí termín podání Přehledu na OSSZ do 1 měsíce po podání daňového přiznání ve smyslu znění § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné OSSZ. Změny v oblasti evidence tržeb Zákonem č. 137/2020 Sb. ze dne 25. 3. 2020 došlo k následujícím úpravám v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu: Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití, do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020. Subjekt evidence tržeb není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení v období 3 měsíců ode dne ukončení nouzového stavu. Vláda ČR dne 4. 5. 2020 schválila návrh Ministerstva financí, aby se elektronická evidence tržeb pro všechny vlny odložila do konce roku 2020. Jak subjekty, které spadaly do prvních dvou vln, tedy velkoobchod, maloobchod, stravování a ubytování, tak subjekty, které měly původně začít evidovat tržby dne 1. 5. 2020, začnou evidovat své tržby až 1. 1. 2021. Novela zákona č. 137/2020 Sb. míří do Poslanecké sněmovny. „Pětadvacítka“ pro OSVČ Zákon č. 159/2020 Sb. o kompenzačním bonusu pro OSVČ upravuje poskytnutí daňového bonusu na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS-CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení. Poslanecká sněmovna dne 22. 4. 2020 schválila pod číslem sněmovního tisku 830 vládní návrh novely tohoto zákona. Senát vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona s návrhem na zvýšení kompenzačního příspěvku za květen a červen 2020. Poslanecká sněmovna návrh Senátu přehlasovala, takže zůstává původní návrh Ministerstva financí o výši kompenzačního bonusu. V dalším textu budeme vycházet již z této novely zákona o kompenzačním bonusu. Zákon o kompenzačním bonusu obsahuje tři bonusová období: prvním bonusovým obdobím je období od 12. 3. do 30. 4. 2020, druhým bonusovým obdobím je období od 1. 5. do 8. 6. 2020, třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. 6. do 31. 8. 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 zákona, omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti. Subjektem kompenzačního bonusu je OSVČ podle zákona č. 155/1995 Sb. (např. živnostník, samostatný zemědělec, autor nebo umělec, znalec, tlumočník, veterinář, lékař, poskytovatel zdravotní péče, architekt, daňový poradce a podobně), pokud tuto činnost vykonává: jako hlavní samostatnou výdělečnou činnost, nebo jako vedlejší samostatnou výdělečnou činnost – u vedlejší činnosti pouze z důvodů, že jde o osobu podle § 9 odst. 6 písm. b), c) nebo d) zákona č. 155/1995 Sb., tedy jde o:osobu pobírající invalidní nebo starobní důchod,osobu, která je na mateřské nebo rodičovské dovolené, pečuje o zdravotně postiženou osobunebo o osobu, která se připravuje na budoucí povolání (student). Subjektem kompenzačního bonusu může být ve smyslu § 2 odst. 2 zákona pouze ta OSVČ, která byla aktivní ke dni 12. 3. 2020 (den vyhlášení nouzového stavu), resp. její samostatná výdělečná činnost byla přerušena ode dne, který nastal po 31. 8. 2019. Parametry pro poskytování kompenzačního bonusu (v prvním, druhém a třetím období), tedy zejména okruh osob, které na něj mohou mít nárok, jakož i jeho výše, zůstávají zachovány, a to po celou dobu, kdy budou zasaženy OSVČ mimořádnými opatřeními. Předmětem kompenzačního bonusu je dle § 3 zákona výkon samostatné výdělečné činnosti v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud OSVČ nemohla tuto činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to zejména z důvodu: nutnosti uzavřít provozovnu subjektu kompenzačního bonusu či omezit její provoz, karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance, péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu. Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu. Nárok na kompenzační bonus má při splnění podmínek § 3 zákona rovněž: OSVČ pracuje v rámci dohody o provedení práce s odměnou nepřesahující 10 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec); OSVČ pracuje v rámci dohody o pracovní činnosti s odměnou nedosahující 3 000 Kč měsíčně (v tomto případě není osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec); OSVČ, která kromě výkonu samostatné výdělečné činnosti je současně jednatelem společnosti s. r. o.; spolupracující osoba (dle § 13 ZDP) může požádat o kompenzační bonus za předpokladu, že vykonává samostatnou činnost jako hlavní, tj. příjmy, které jsou na ni rozdělovány, jsou jejím jediným zdrojem příjmů nebo jsou na ni rozdělovány příjmy a spolupracující osoba měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod, případně měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství či osobně pečovala o osobu závislou na její pomoci (výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) a c) zákona č. 155/1995 Sb.); OSVČ je zaměstnavatelem a má zaměstnance (na zaměstnance se vztahuje kurzarbeitový program příspěvků na mzdy „Antivirus“); kompenzační bonus je určen i pro studenty, kteří jsou současně OSVČ (vedlejší činnost) a výkon této činnosti jim zcela nebo významně znemožnilo šíření koronaviru či související opatření vlády. Nárok na kompenzační bonus nemá: OSVČ, která vedle podnikání má ještě zaměstnání a z toho titulu jako zaměstnanec podléhá nemocenskému pojištění; zaměstnanec, který má samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost; OSVČ ukončila své podnikání a přihlásila se na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpá v období od 12. 3. 2020 podporu v nezaměstnanosti – v §3 odst. 3 zákona se uvádí, že subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb.); OSVČ kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje na základě dohody o provedení práce, přičemž odměna v rámci dohody je vyšší než 10 000 Kč a z toho titulu je jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění; OSVČ kromě samostatné výdělečné činnosti pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, přičemž odměna v rámci dohody je 3 000 Kč a více a z toho titulu je jako zaměstnanec účasten nemocenského pojištění; nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a čerpání dávek v hmotné nouzi – dávky v hmotné nouzi budou vyplaceny pouze v případě, že převyšují výši kompenzačního bonusu, a to ve výši tohoto rozdílu; nelze kombinovat čerpání kompenzačního bonusu a příspěvku na bydlení; OSVČ, která zahájila podnikání (provozování živnosti) po 12. 3. 2020 (ve smyslu § 2 odst. 2 zákona). Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období (jde o jednotnou denní dávku bonusu pro všechna tři bonusová období). Tedy v rámci prvního bonusového období, kterým je období od 12. 3. do 30. 4. 2020, činí celková částka kompenzačního bonusu pro OSVČ 25 000 Kč. Kompenzační bonus se vyplácí za ty kalendářní dny, za které žadatel neobdržel podporu v nezaměstnanosti. Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti, která obsahuje čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu, na které má být částka odeslána. Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období, přičemž kompenzační bonus se stanoví za bonusové období, tedy samostatně na základě podané žádosti za první, druhé, popřípadě třetí bonusové období. Žádosti jsou přijímány e-mailem, poštou, prostřednictvím datové schránky či prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), na podatelnách a ve sběrných boxech umístěných před finančními úřady. Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, jinak nárok na kompenzační bonus zaniká. Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy poplatníka. Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu. Zjistí-li správce daně na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká. Příklad 4 OSVČ kromě výkonu samostatné činnosti zdaňované dle §7 ZDP současně pracuje na základě dohody o provedení práce a odměna za tuto činnosti nepřevyšuje částku 10 000 Kč. Pokud OSVČ splní veškeré podmínky stanovené v zákonu č. 159/2020 Sb., má nárok na kompenzační bonus v plné výši, protože z dohody o provedení práce do výše odměny nepřevyšující 10 000 Kč se nehradí nemocenské pojištění. Pokud by však výše odměny za dohodu o provedení práce přesáhla u OSVČ hranici 10 000 Kč, jednalo by se o osobu účastnou nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a pak by kompenzační bonus dle §2 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. nepřipadal v úvahu. Příklad 5 Starobní důchodce spolupracuje se svou manželkou, která je podnikatelkou s příjmy zdaňovanými dle § 7 ZDP. Příjmy spolu s výdaji ze spolupráce jsou rozdělovány dle § 13 ZDP a spolupracující osoba (starobní důchodce) podává vlastní daňové přiznání k dani z příjmů. V daném případě starobní důchodce pobírá starobní důchod a vypomáhá své manželce – podnikatelce jako spolupracující osoba (vykonává vedlejší činnost) a bude mít nárok na kompenzační bonus v případě, že podnikatelka nemohla činnost zcela nebo zčásti vykonávat nad míru obvyklou ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb. Příklad 6 Student vysoké školy vykonává za účelem přivýdělku činnosti jako OSVČ (zprostředkovatel stavebního spoření) a tuto činnost mu od 12. 3. do 30. 4. 2020 výrazně ovlivnilo vyhlášení nouzového stavu a další související opatření vlády v souvislosti s koronavirem. U studenta vysoké školy, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost, se dle § 9 odst. 6 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. tato činnost považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Z důvodu omezení poptávky po službách, které student zajišťuje, z titulu vyhlášení nouzového stavu a opatření vlády ve vazbě na koronavirus SARS-CoV-2 má student ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/2020 Sb. nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu. Příklad 7 OSVČ provozuje podnikatelskou činnost ke dni 12. 3. 2020, ale své podnikání ukončí ke dni 12. 4. 2020. V daném případě je OSVČ aktivní ke dni 12. 3. 2020 (podnikatel vykonává samostatnou výdělečnou činnost), a proto při splnění podmínek pro přiznání kompenzačního bonusu dle zákona, může požádat o přiznání kompenzačního bonusu za dobu od 12. 3. 2020 do 12. 4. 2020, tedy kompenzační bonus činí 32 dnů x 500 Kč = 16 000 Kč. Příklad 8 Fyzická osoba v souvislosti s ukončením výkonu závislé činnosti u zaměstnavatele získá živnostenské oprávnění, na základě něhož zahájí podnikatelskou činnost od 1. 4. 2020. V daném případě podnikatel nesplnil podmínku své aktivity v podnikání ke dni 12. 3. 2020, a i když by splnil všechny další podmínky stanovené v zákonu pro přiznání kompenzačního bonusu, na tuto podporu nemá nárok. Ke dni 12. 3. 2020 se totiž nejednalo o osobu samostatně výdělečně činnou. Příklad 9 Kadeřnice obdržela kompenzační bonus za období od 12. 3. do 30. 4. 2020 z důvodu uzavření provozovny. K otevření provozovny dojde sice dne 11. 5. 2020, ale k plnému provozu dojde dnem 25. 5. 2020. Může kadeřnice požádat o kompenzační bonus za druhé bonusové období? Pokud se jedná o OSVČ a nejde o osobu účastnou na nemocenském pojištění jako zaměstnanec, má kadeřnice nárok na kompenzační bonus za druhé bonusové období, a to v našem případě od 1. 5. do 25. 5. 2020, a to ve výši 500 Kč x 25 dnů = 12 500 Kč. O tento kompenzační bonus je nutno požádat za stejných podmínek jako v rámci bonusu za prvé bonusové období. Příklad 10 Jazyková lektorka dosud nepožádala o kompenzační bonus za první bonusové období. Její činnost byla od 12. 3. 2020 významně utlumena a nepředpokládá, že bude obnovena v plném rozsahu do konce tohoto školního roku. Může si lektorka požádat o kompenzační bonus za celé období najednou? Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění, pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a činnost subjektu je omezena nad obvyklou míru v důsledku situace související s výskytem koronaviru. Prvním bonusovým obdobím je období od 12. 3. do 30. 4. 2020. Druhým bonusovým obdobím je období od 1. 5. do 8. 6. 2020. Pokud omezení činnosti lektorky trvá nad obvyklou míru a očekává omezení činnosti do 30. 6. 2020, je v návaznosti na novelu zákona č. 159/2020 Sb. možno požádat za období od 12. 3. do 8. 6. 2020 o kompenzační bonus najednou za obě bonusová období v rámci jedné žádosti, definovat obě období a přiložit čestné prohlášení, v němž poplatnice deklaruje splnění zákonem stanovených podmínek pro obě bonusová období (posuzováno bude splnění podmínek pro každé období zvlášť). Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy je v daném případě jedné žádosti nezbytné, aby žádost byla podaná do 29. 6. 2020. Pokud bude podána po tomto datu, nebude možné vyplatit kompenzační bonus za první bonusové období (od 12. 3. do 30. 4. 2020). Další projednávané daňové změny Zpětné působení daňové ztráty V projednávání je vládní návrh novely zákona o daních z příjmů, obsahující zavedení institutu zpětného působení daňové ztráty, kdy budou moci podnikatelé uplatnit případnou ztrátu vykázanou v roce 2020 zpětně v letech 2019 a 2018 prostřednictvím podání dodatečného daňového přiznání, čímž získá podnikatel vrácení přeplatku na dani od finančního úřadu. Dle současné legislativy (§ 34 odst. 1 ZDP) je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti letech. Tato dodatečná daňová přiznání by bylo možné podat na vyměřenou ztrátu z roku 2020, tedy po podání daňového přiznání za rok 2020 v roce 2021. Podpora pro malé s. r. o. Vláda ČR dne 4. 5. 2020 schválila pro malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru nárok na jednorázový příspěvek 500 Kč denně, a to za období od 12. 3. do 8. 6. 2020. Příspěvek je určen pro společnosti s. r. o. s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba. Může být i více společníků, kteří ovšem musejí být v přímém příbuzenském vztahu. Jde o podporu tzv. rodinných firem. Stejně jako u podpory OSVČ nesmí být žadatel současně zaměstnancem účastným na nemocenském pojištění a nesmí na sebe v daném období čerpat státní podporu zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit. Aby společnost s. r. o. na příspěvek vyplácený za období od 12. 3. do 8. 6. dosáhla, musela existovat před 12. 3. 2020. Celkem by mělo jít o podporu ve výši 44 500 Kč. Podmínkou poskytnutí příspěvku je minimální obrat, a to ve výši 180 000 Kč ročně, což je zhruba 15 000 Kč měsíčně. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet Finanční správa a forma žádosti bude stejná jako u bonusu pro OSVČ. Návrh zákona bude projednán v Poslanecké sněmovně a Senátu. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020. Zveřejněno v časopise Účetnictví v praxi 05/2020.