Opatření v daňové oblasti v souvislosti s COVID-19

Prvními přijatými opatřeními bylo rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a Pokyn č. GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení, které byly zveřejněny ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 dne 16. března 2020 (generální pardon I.). Následovalo rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 ze dne 24. března 2020 (generální pardon II.), rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 6/2020 ze dne 31. března 2020 (generální pardon III.) a rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události zveřejněné ve Finančním zpravodaji č. 7/2020 ze dne 15. dubna 2020 (generální pardon IV.). Zatím poslední rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a správních poplatků z důvodu mimořádné události bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 dne 10. června 2020 (generální pardon V.)

Dále byly přijaty zákony:

Generálním pardonem I. byly všem daňovým subjektům prominuty správní poplatky za přijetí žádosti:

Pro prominutí správního poplatku podle generálního pardonu I. je rozhodné, že tato žádost byla podána v době od 16. 3. 2020 (datum účinnosti rozhodnutí) do 31. 7. 2020. Není vůbec podstatné, jakého období se žádost týká, kdy vznikl nedoplatek, o jehož posečkání s úhradou je žádáno apod. Protože je poplatek prominut, tak v tomto období se podávají tyto typy žádostí bez poplatku. Pokud se stalo, že poplatník podal v uvedeném období některou z uvedených žádostí a poplatek uhradil, může si požádat o jeho vrácení.

Pro úplnost uvádím, že ve Finančním zpravodaji č. 5/2020 bylo uveřejněno rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události (generální pardon II.), kde jsou prominuté správní poplatky v souvislosti s celním řízením, a to za přijetí žádosti o vrácení daně při dovozu nebo o prominutí celního nedoplatku podle čl. 116 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní Unie, v platném znění, a dále za přijetí žádosti o povolení úlevy na dani nebo cle podle čl. 110 a 112 celního kodexu Unie, a to za podmínky, že žádost bude podána ode dne účinnosti rozhodnutí (24. 3. 2020) do 31. 7. 2020.

Generálním pardonem IV. byl prominutý správní poplatek za vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu za podmínky, že žádost o jeho vydání bude podána ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí (15. 4. 2020) do dne 31. 7. 2020. Jedinou podmínkou prominutí tohoto správního poplatku je datum podání žádosti v uvedeném období, vůbec není podstatné, pro jaké účely je potvrzení vyžadováno.

Generálním pardonem V. bod VII. je prodlouženo období, ve kterém se promíjí správní poplatek u všech výše uvedených žádostí, pokud budou podané v období od 1. 8. 2020 do 31. 12. 2020.

U prominutí správního poplatku za přijetí žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101k zákona o DPH, je v generálním pardonu V. bod VII.2. nově doplněna podmínka (týká se až žádostí podaných v době od 1. 8. do 31. 12. 2020), že k vydání výzvy k podání kontrolního hlášení nebo výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení a následnému podání souvisejícího kontrolního hlášení došlo v době od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020

Jiných než výše uvedených správních poplatků se prominutí netýká. Takže, pokud např. poplatník potřebuje potvrzení o daňovém domicilu, správní poplatek ve výši 100 Kč uhradit musí. Stejně tak, pokud žádá o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání (např. u daně z nemovitých věcí, viz kapitola 6), kde je správní poplatek ve výši 300 Kč. Správní poplatek se hradí s podáním žádosti, lze ho uhradit i na účet: předčíslí účtu je 3711 – matrika je číslo příslušného finančního úřadu/0710.

Generálním pardonem I. je v bodě III. umožněno poplatníkům daně z příjmů fyzických osob (podnikajícím i nepodnikajícím, majícím jakékoliv druhy příjmů, ať už mají povinnost podat daňové přiznání či podávají daňové přiznání dobrovolně), daně z příjmů právnických osob a plátcům daně vybírané srážkou (s výjimkou plátců daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh) podávajícím přiznání nebo vyúčtování dle § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, podat bez sankcí daňové přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období 2019 až do 1. 7. 2020. Lhůta pro podání daňového tvrzení uvedená v § 136 odst. 1 daňového řádu, tj. do tří měsíců po skončení zdaňovacího období, zůstala nezměněna, ale generálním pardonem je prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání nebo vyúčtování za zdaňovací období roku 2019. Pokuta je prominuta uvedeným poplatníkům automaticky, o nic nemusí žádat.

Uvedené automatické prominutí pokuty za pozdní podání daňového tvrzení se týká pouze poplatníků (fyzických i právnických osob) podávajících přiznání nebo vyúčtování dle § 136 odst. 1 daňového řádu. Netýká se poplatníků, kteří podávají daňové přiznání v jiných lhůtách podle jiných ustanovení daňového řádu (insolvence fyzických a právnických osob dle § 243 daňového řádu, likvidace právnické osoby dle § 240a daňového řádu, úmrtí dle § 239b daňového řádu) nebo za jiná období než za zdaňovací období roku 2019 [u právnických osob dle § 38ma zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“)]. Na tyto případy lze aplikovat pouze bod I. nebo II. generálního pardonu I., dle kterého se pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu promíjí, pokud nebyla daňová povinnost uhrazena v zákonné lhůtě a došlo na žádost daňového subjektu k individuálnímu prominutí úroku z prodlení (alespoň částečně), nebo bylo na základě individuální žádosti daňovému subjektu povoleno posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky z důvodů souvisejících s koronavirem. Úroky z prodlení lze prominout až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže. Prominutí je upraveno v Pokynu č. GFŘ-D-44 ve vazbě na Pokyn č. GFŘ-D-21.

Pokud bylo plátci daně povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

Na právnické osoby, jejichž zdaňovacím obdobím je hospodářský rok (1. 2. 2019 až 31. 1. 2020, 1. 3. 2019 až 29. 2. 2020) a které mají povinnost podat daňové přiznání dle § 136 odst. 1 daňového řádu, se plošné prominutí pokuty (bod III. generálního pardonu I.) rovněž vztahuje.

Obdobně to platí:

za situace, kdy poslední den takového zdaňovacího období připadá na 31. 12. 2019, 31. 1. 2020 nebo 29. 2. 2020.

Uvedené automatické prominutí pokuty za pozdní podání vyúčtování uvedené v generálním pardonu I. bod III. se dále týká i plátců daně vybírané srážkou podávajících vyúčtování dle § 38d zákona o daních z příjmů, protože to se podává ve lhůtě stanovené § 136 odst. 1 daňového řádu. Prominutí pokuty za pozdní podání vyúčtování uvedené v generálním pardonu I. se však netýká vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh, protože lhůta pro podání vyúčtování této daně je upravena v § 38j zákona o daních z příjmů, podle něhož je plátce daně povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. března.

Generálním pardonem V. bod I. se dále prodlužuje období bez pokuty za opožděné podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 výše uvedeným poplatníkům, protože tímto generálním pardonem se promíjí pokuta za zdaňovací období roku 2019 poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, pokud daňové přiznání bude podáno nejpozději dne 18. 8. 2020. Toto prominutí pokuty při podání daňového přiznání nejpozději dne 18. 8. 2020 se vztahuje nově (bod IX.) rovněž na poplatníky podávající daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019 dle § 136 odst. 2 daňového řádu (pokud se nejedná o vybrané subjekty příslušné Specializovanému finančnímu úřadu dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů).

Generální pardon V. však již dále neprodlužuje možnost bez pokuty podat vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, tj. tato možnost bez pokuty za opožděné podání vyúčtování zůstává dle generálního pardonu I. do 1. 7. 2020.

Generálním pardonem V. je v bodě XIV. nově prominuta pokuta za pozdní podání vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh podle § 38j odst. 4 zákona o daních z příjmů za podmínky, že k podání vyúčtování za zdaňovací období roku 2019 došlo nejpozději 31. 5. 2020.

Generálním pardonem I. bod IV. se opět daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z příjmů fyzických osob či dani z příjmů právnických osob a vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle § 136 odst. 1 daňového řádu (stejné vymezení jako u prominutí pokuty výše) promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019, vyjma úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, které se váží k nedoplatku na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem. Jedná se opět o automatické plošné prominutí, daňový subjekt o nic nežádá. Podmínkou pro toto plošné prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky je, že dojde k úhradě daně z příjmů za zdaňovací období 2019 nejpozději do dne 1. 7. 2020.

Není tu žádné vzájemné podmínění bodů III. a IV. generálního pardonu I., poplatník tak dle svých možností mohl i dodržet jednu zákonnou lhůtu a jen v jednom případě využít možnost učinit tak bez sankce až do 1. 7. 2020. Tedy poplatník mohl např. včas (tj. do 1. 4. 2020) podat daňové přiznání, ale úhradu daně provede až do 1. 7. 2020, pak nevzniká žádná pokuta za pozdní podání (tudíž není co prominout dle bodu III.), ale vzniká úrok z prodlení, který je prominut dle bodu IV. generálního pardonu I.

Generálním pardonem V. bod II. se dále prodlužuje bezúročné období při pozdní úhradě daně z příjmů za zdaňovací období roku 2019 výše uvedeným poplatníkům, protože tímto generálním pardonem se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání podle § 136 odst. 1 daňového řádu, pokud dojde k úhradě této daně nejpozději dne 18. 8. 2020. Toto prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky na dani z příjmů za zdaňovací období roku 2019 při úhradě této daně nejpozději dne 18. 8. 2020 se vztahuje rovněž na poplatníky podávající daňové přiznání za zdaňovací období roku 2019 dle § 136 odst. 2 daňového řádu (pokud se nejedná o vybrané subjekty příslušné Specializovanému finančnímu úřadu dle § 11 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů) – bod X. generálního pardonu V.

Jak již bylo výše uvedeno (v souvislosti s možností prominutí pokuty za pozdní podání), u daňových subjektů, na které se nevztahuje prominutí podle uvedených generálních pardonů, lze prominout úroky z prodlení z důvodů souvisejících se šířením viru SARS-CoV-2 pouze na základě individuální žádosti (nepodléhající správnímu poplatku) – dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve vazbě na Pokyn č. GFŘ-D-21.

Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

Lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2019 zůstala nezměněna, generálními pardony se pouze promíjí pokuta za pozdní podání daňového přiznání. Od lhůty pro podání daňového přiznání se však odvíjejí i některé další povinnosti, které generální pardony I. až IV. neřešily, řeší je až generální pardon V. (oznámení o osvobozených příjmech, podání dodatečného daňového přiznání při změně způsobu uplatnění výdajů):

Zálohy na daň z příjmů dle § 38a zákona o daních z příjmů²⁾ jsou u čtvrtletních plátců splatné v roce 2020 k 16. 3., 15. 6., 15. 9., a 15. 12., u pololetních plátců k 15. 6. a 15. 12. u poplatníků, jejichž zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.

Generálním pardonem II. bod III. byla daňovým subjektům prominuta záloha na daň z příjmů na zdaňovací období kalendářního roku 2020 podle § 38a odst. 3 nebo 4 zákona o daních z příjmů, která je splatná 15. 6. 2020. Jedná se o prominutí zálohy, nedochází tím k prominutí samotné daně. Uvedené prominutí se týká jen poplatníků, kteří mají zdaňovací období kalendářní rok. Jedná se tak o prominutí první pololetní zálohy v roce 2020, nebo 2. čtvrtletní zálohy v roce 2020. Na ostatní poplatníky, kteří nemají zdaňovací období kalendářní rok (např. hospodářský rok), se uvedený generální pardon nevztahuje, a to ani v případě, že splatnost jejich zálohy je též k 15. 6. Všichni ostatní poplatníci s jiným zdaňovacím obdobím, než je kalendářní rok, mohou využít ustanovení § 174 odst. 5 daňového řádu a požádat o stanovení záloh jinak nebo o povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat. Stejně tak mohou požádat o stanovení záloh jinak či o zrušení povinnosti daň zálohovat i poplatníci, kteří měli povinnost platit zálohu k 16. 3. 2020, pokud tuto zálohu neuhradili a pokud k tomu mají důvody, které jsou jako ospravedlnitelné důvody definované v Pokynu č. GFŘ-D-44. Rozhodnutí o stanovení záloh jinak lze vydat i zpětně. V tuto chvíli je však asi předčasné žádat i o stanovení záloh jinak splatných k 15. 9. či 15. 12., když nikdo nedokáže odhadnout budoucí vývoj. Pokud budou přetrvávat důvody, bude možné podat případně další žádosti.

Podle § 155 daňového řádu vrátí správce daně na žádost poplatníka vratitelný přeplatek do 30 dnů, pokud je daňové přiznání podáno ve lhůtě do 1. 4. 2020 (a správce daně nemá o tomto přiznání pochybnosti). Pokud jsou přiznání a žádost podány po 1. 4. 2020, odvíjí se 30denní lhůta pro vrácení přeplatku od data podání přiznání a žádosti o vrácení přeplatku.

Ministerstvo financí připravilo úpravu zákona o daních z příjmů, která by se měla týkat daně z příjmů fyzických i právnických osob a možnosti uplatňování daňové ztráty. Návrh byl již schválen Poslaneckou sněmovnou, Senát daňový balíček, jehož je uvedená změna součástí (sněmovní tisk č. 874), vrátil zpět Poslanecké sněmovně. Dle současné právní úpravy je možné uplatnit daňovou ztrátu v následujících pěti zdaňovacích obdobích.³⁾ Připravovaná novela zákona by navíc umožnila uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou i ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, za které se daňová ztráta stanoví, tj. např. za rok 2020 zpětně v letech 2018 a 2019 prostřednictvím dodatečných daňových přiznání. Nová úprava by měla platit nejen pro současnou mimořádnou situaci, ale obecně i pro další zdaňovací období. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, bude možné tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Podle přechodného ustanovení by však mělo být možné ztrátu vzniklou za zdaňovací období, které skončí ode dne 30. června 2020 (např. ztrátu vzniklou za zdaňovací období roku 2020), uplatnit v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období (tj. v daňovém přiznání za rok 2019) ve výši očekávané ztráty (tj. nebude nutné čekat na podání daňového přiznání za rok 2020), a to maximálně ve výši 30 000 000 Kč.

Žádný generální pardon se odvodu těchto záloh a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně přímo netýká, plátci však mohou požádat o posečkání odvodu těchto záloh a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (v této zcela výjimečné situaci, běžně odvody záloh na daň ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou posečkat nelze). Generální finanční ředitelství vydalo metodický pokyn k posečkání úhrady (odvodu) záloh na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob, čj. 22309/20/7700-10123-500852, ze dne 28. 4. 2020.⁴⁾ Podle uvedeného metodického pokynu je možné posečkat úhrady záloh splatných v období nejpozději do 20. 3. 2020 až do 20. 8. 2020 (resp. splatných v období nejpozději do 31. 3. 2020 až do 31. 8. 2020), tj. zálohy za únor až červenec 2020 či úhradu srážkové daně ze závislé činnosti a srážkové daně splatné nejpozději do 31. 3. 2020 až do 31. 8. 2020. Posečkat lze nejdéle do 30. 9. 2020.

Pokud bylo plátci daně povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

Případně po provedené pozdní úhradě (bez posečkání) bude moci plátce po podání vyúčtování v roce 2021 a předepsání úroku z prodlení za pozdě zaplacené zálohy požádat správce daně dle Pokynu č. GFŘ-D-44 na základě individuálně podané žádosti o prominutí příslušenství daně o prominutí úroků z prodlení.

Generálním pardonem III. bod III. se promíjí úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu vzniklý na zálohách na dani silniční ve zdaňovacím období roku 2020 splatných do 15. 4. 2020 a do 15. 7. 2020 za podmínky, že poplatník uhradí tyto zálohy nejpozději do 15. 10. 2020. Pokud poplatník dodrží termín pro úhradu záloh do 15. 10. 2020, jsou úrok za pozdní úhradu, případně pokud poplatník požádal o posečkání úhrady, úrok z posečkání, automaticky bez žádosti prominuté. Pokud by termín nebyl dodržen, může poplatník podat individuální žádost o prominutí úroků dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21.

U DPH je generálním pardonem I. bod V. rozhodnuto o plošném prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení podle § 101 odst. 1 písm. a) zákona o DPH (pokuta ve výši 1 000 Kč – kontrolní hlášení bylo podáno opožděně, ale bez výzvy správce daně), pokud povinnost k její úhradě vznikla v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020.

Pokud plátce podá kontrolní hlášení až na základě výzvy správce daně a vznikne mu povinnost úhrady některé z pokut za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH (pokuty ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč, 50 000 Kč) v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020, může podat individuální žádost o prominutí pokuty. Z tohoto důvodu byly Pokynem č. GFŘ-D-44 rozšířeny ospravedlnitelné důvody k prominutí pokut za nepodané kontrolní hlášení uvedené v Pokynu č. GFŘ-D-29, jehož všechny další podmínky pro prominutí musí být i v tomto případě splněny. Pokyn č. GFŘ-D-44 pouze rozšiřuje ospravedlnitelné důvody. Prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení však lze až poté, co bylo příslušné kontrolní hlášení následně podáno.

Pokud bude plátci DPH uvedená pokuta za nepodání kontrolního hlášení dle § 101h odst. 1 písm. b) až d) zákona o DPH alespoň částečně prominuta z důvodů souvisejících s koronavirem, automaticky se mu pak podle generálního pardonu II. bod IV. promíjí pokuta podle § 250 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, jež je zcela nebo zčásti shodné s obdobím, za které se podává kontrolní hlášení, u kterého došlo k prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení. K podání opožděného daňového přiznání muselo dojít nejpozději v den, kdy bylo podáno opožděné kontrolní hlášení.

K dalšímu automatickému prominutí pokuty za opožděné podání daňového přiznání k DPH dochází dle generálního pardonu I. bod I. a II., pokud byl plátci na základě individuální žádosti alespoň částečně prominutý úrok z prodlení za pozdní úhradu DPH, nebo povoleno posečkání úhrady nebo rozložení její úhrady na splátky v souvislosti s mimořádnými opatřeními v souvislosti s koronavirem. Prominout úrok z prodlení může správce daně dle Pokynu č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21. Prominout úroky z prodlení lze však až poté, co byla zcela uhrazena daň, k níž se toto příslušenství váže.

Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3 .2020 do 31. 12. 2020.

Jiné možnosti prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání k DPH generální pardony neobsahují.

Ještě je třeba pro úplnost uvést, že podle § 136 odst. 4 daňového řádu a § 101 odst. 2 zákona o DPH nelze lhůtu pro podání daňového přiznání k DPH prodloužit. Podle § 101e odst. 3 zákona o DPH nelze ani lhůty pro podání kontrolního hlášení/následného kontrolního hlášení prodloužit.

Generální pardon III. ve vztahu k DPH v bodech I. a II. promíjí přímo daň z přidané hodnoty:

Plátce, který zakoupí zboží, u něhož uplatní nárok na odpočet daně, a toto zboží bezúplatně dodá jiné osobě, uskutečňuje dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH úplatné dodání zboží, přičemž mu z tohoto plnění vzniká povinnost přiznat daň – a tato daň je právě prominuta.

Jde jak o bezúplatné dodání finálního výrobku, tak o bezúplatně dodané polotovary pro jeho výrobu.

Dárce musí mít potvrzeno předání bezúplatného plnění, aby bylo zřejmé, že k němu došlo ve vymezeném období (např. prodejce látek použil nakoupené látky, u nichž dříve uplatnil nárok na odpočet, pro výrobu roušek, které daroval nemocnici, supermarketu či jiným subjektům k šití roušek apod.):

Uskutečněné plnění by mělo být vykázáno v daňovém přiznání k DPH na ř. 26 a měl by být na základě tohoto bezúplatného plnění vystaven doklad o použití dle § 32 zákona o DPH. Uvedené plnění nebude vykázáno v kontrolním hlášení.

Generální pardon III. promíjí daň, pokud povinnost přiznat daň vznikla od 12. března 2020 do ukončení nouzového stavu.

Generální pardon V. v bodech V. a VI. prodlužuje prominutí daně, pokud povinnost přiznat daň vznikla od 18. 5. 2020 do 31. 7. 2020.

Plátcům DPH je prominuta daň z přidané hodnoty při splnění následujících podmínek. Je bezúplatně dodáno zboží nebo je bezúplatně poskytnuta služba ve smyslu zákona o DPH. V případě tohoto bezúplatného dodání zboží nebo poskytnutí služby je v souladu s rozhodnutím o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události plátci DPH zachován nárok na odpočet daně z příslušných přijatých zdanitelných plnění.

Zboží musí být dodáno nebo služba musí být poskytnuta pro potřeby:

Prominutí se vztahuje na bezúplatné dodání (jakéhokoliv) zboží nebo bezúplatné poskytnutí (jakékoliv) služby, pokud je zboží dodáno nebo je služba poskytnuta pro potřeby poskytovatelů zdravotních služeb, základních složek integrovaného záchranného systému, Armády České republiky a zařízení sociálních služeb. Prominutí je tak možné uplatnit např. při darování (resp. při bezúplatném dodání) zdravotnického materiálu a občerstvení, pokud jsou poskytnuty vyjmenovaným subjektům.

Prominutí se týká plnění, u kterých povinnost přiznat daň u dodání zboží podle § 20a odst. 1 zákona o DPH ve spojení s § 21 odst. 4 písm. d) zákona o DPH vznikla v období od 12. března 2020 do skončení nouzového stavu vyhlášeného Vládou České republiky v souvislosti se šířením viru SARS-CoV-2. Tedy v tomto období došlo k uskutečnění zdanitelného plnění dle zákona o DPH ve smyslu použití dotčeného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, tzn. fakticky došlo k bezúplatnému dodání dotčeného zboží (resp. k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník) nebo k bezúplatnému poskytnutí služby.

Generálním pardonem II. bod I. a II. je daňovým subjektům podávajícím přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí prominuta pokuta za opožděné podání daňového přiznání, pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020,⁵⁾ za podmínky, že toto daňové přiznání bude podáno do 31. 8. 2020. Dále je daňovým subjektům platícím daň z nabytí nemovitých věcí podle § 135 odst. 3 daňového řádu nebo platícím daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy podle § 44 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákonné opatření Senátu o dani z nabytí“), jejíž splatnost nastane ve lhůtě pro podání daňového přiznání v období od 31. 3. 2020 do 31. 7. 2020, prominutý úrok z prodlení podle § 252 daňového řádu a úrok z posečkané částky podle § 157 daňového řádu na dani z nabytí nemovitých věci nebo záloze. Podmínkou je, že dojde k úhradě této daně nebo zálohy nejpozději do 31. 8. 2020.

Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení návrh zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí, resp. zákonné opatření Senátu o dani z nabytí (sněmovní tisk č. 866). Tato daň by měla být zrušena se zpětným účinkem – zrušení daně by se mělo týkat poplatníků, kteří nemovitost nabyli v prosinci 2019 či později. Tímto návrhem zákona by zároveň měl být prodloužen časový test pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí v § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů z 5 let na 10 let (mělo by se týkat nemovitostí nabytých po 1. 1. 2021) a měla by být zrušena možnost uplatnit nezdanitelnou část základu daně dle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů – zaplacené úroky z hypotečního úvěru nebo úvěru ze stavebního spoření na pořízení bytové potřeby. Nemožnost uplatnit úroky z úvěru jako nezdanitelnou část základu daně by se měla týkat až nemovitostí nabytých od 1. 1. 2022, tj. u nemovitostí nabytých před rokem 2022 by mělo být možné i nadále nezdanitelnou část základu daně uplatňovat. U nemovitostí nabytých v prosinci 2019, roce 2020 a roce 2021 se tak předpokládá, že poplatník nebude hradit daň z nabytí nemovitých věcí a bude si moci uplatňovat nezdanitelnou část základu daně dle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů.

Jedná se však zatím o návrh zákona, který musí projít celým legislativním procesem (zákon ještě musí schválit Poslanecká sněmovna, Senát, podepsat prezident a být zveřejněn ve Sbírce zákonů; oproti návrhu může v průběhu legislativního procesu doznat i značných změn), což se zatím nestalo. V tuto chvíli tak platí pouze generální pardony, které promíjí sankce při podání daňového přiznání a úhradě daně. Pokud však poplatník se splatností daně do 31. 3. 2020 či později tuto daň již uhradil, nevzniká mu z tohoto důvodu zatím žádný přeplatek. Toto bude moci nastat až poté, pokud zákon, který má daň z nabytí nemovitostí zrušit, bude schválen a nabude účinnosti.

Na základě tohoto návrhu zákona je generálním pardonem V. body III. a IV. prodlouženo období prominutí pokuty za pozdní podání daňového přiznání i úroku z prodlení, pokud byl vklad do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 či později (dřívějších vkladů do katastru nemovitostí se generální pardony netýkají), pokud k podání přiznání, resp. úhradě daně, dojde do 31. 12. 2020 (a předpokládá se, že do té doby bude již o osudu daně z nabytí nemovitých věcí rozhodnuto).

K této dani žádný speciální generální pardon vydán nebyl. Tato daň byla splatná do 1. 6. 2020 (příp. 1. splátka je splatná v této lhůtě u poplatníků, jejichž daň je vyšší než 5 000 Kč). Poplatníci obdrželi, jak jsou zvyklí, informaci pro placení daně e-mailem, datovou schránkou či složenkou. Poplatníkům, kteří jsou přihlášeni ke službě placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, by měla být daň uhrazena prostřednictvím SIPO.

V § 13a odst. 11 a 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“), je v uvedených případech prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání.⁶⁾ Pokud poplatník z důvodu koronavirových opatření není schopen tuto lhůtu dodržet, může před jejím uplynutím podat individuální žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání podle § 36 odst. 4 daňového řádu (tato žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč, žádný generální pardon se na tento poplatek nevztahuje).

Pokud poplatník nebude moci daň z důvodů opatření v souvislosti s koronavirem v zákonné lhůtě uhradit, lze požádat o posečkání úhrady daně či její zaplacení ve splátkách, nebo poplatník uhradí daň později a následně po úhradě této daně lze požádat individuální žádostí o prominutí úroku z prodlení. (viz další odstavec).

Pokud bylo poplatníkovi povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

V tiskové zprávě k dani z nemovitých věcí Generální finanční ředitelství uvedlo, že vzhledem k mimořádné situaci nebude případný vzniklý nedoplatek do konce srpna 2020 vymáhán.

Pokud se na daňový subjekt přímo nevztahují generální pardony ve vztahu ke konkrétní dani, nebo nedodrží lhůty pro placení, které jsou u generálního pardonu uvedené, lze požádat při splnění důvodů v souvislosti s mimořádnými opatřeními individuálně podanou žádostí o prominutí úroku z prodlení podle § 259b daňového řádu, pokud již byla daň uhrazena. Na případné prominutí se aplikují Pokyn č. GFŘ-D-44 ve spojení s Pokynem č. GFŘ-D-21. Mezi ospravedlnitelné důvody prodlení a u pokuty byly v Pokynu č. GFŘ-D-44 doplněny tyto dva důvody:

Pokud byl alespoň částečně prominut úrok z prodlení či posečkání na základě individuální žádosti, promíjí se i pokuta za případné opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu, která je příslušenstvím této daně (generální pardon I. bod I. a II.).

Pokud bylo daňovému subjektu povoleno posečkání daně nebo zaplacení ve splátkách z důvodů souvisejících s koronavirem, je úrok z prodlení a úrok z posečkání, který se vztahuje k této dani, prominut generálním pardonem V. bod VIII., pokud vznikl od 12. 3. 2020 do 31. 12. 2020.

Dále je třeba uvést, že generálními pardony nedošlo k posunutí termínu splatnosti daně (např. u daně z příjmů, daně z nabytí nemovitých věcí), došlo pouze k prominutí úroku z prodlení při pozdní úhradě. Pokud tak poplatník podal daňové přiznání (i když jej bez pokuty mohl podat později), ale daň neuhradil (i když na základě generálního pardonu může být uhrazena bez úroku později), eviduje správce daně u tohoto poplatníka nedoplatek na dani. A pokud bude mít na jiné dani přeplatek, tento se použije v souladu s daňovým řádem na úhradu nedoplatku. Pokud se chce této situaci poplatník vyhnout, je vhodné požádat o posečkání daně, na níž je aktuálně vykázán nedoplatek.

Zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, provedl úpravy povinností subjektů v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, a to všech subjektů bez ohledu na to, do které fáze evidence tržeb spadají, zda se na ně již povinnost evidovat tržby vztahovala, či pro ně měla začít platit až od 1. 5. 2020:

Zákonem č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, pak byly lhůty týkající se povinností všech subjektů v oblasti evidence tržeb ještě dále prodlouženy. Takže:

Poplatníci tak nemají povinnost do 30. září 2020 požádat o autentizační údaje, oznámit údaje o provozovnách, ve kterých přijímají evidované tržby. Do 31. prosince 2020 pak nemají poplatníci povinnost vyvěsit informační oznámení, zasílat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně a vystavovat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Jediná povinnost, která poplatníkům v tuto chvíli ze zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, zůstává, pokud již mají autentizační údaje, certifikát pro evidenci tržeb či blok účtenek pro zvláštní režim, že s nimi musí zacházet tak, aby předešli jejich zneužití. Všechny ostatní povinnosti týkající se evidence tržeb začnou pro poplatníky platit opět až od 1. 1. 2021. Tato povinnost se bude týkat jak poplatníků z 1. a 2. fáze evidence tržeb, kteří již tuto povinnost měli, tak i poplatníků z 3. a 4. fáze, jimž měla začít povinnost evidovat tržby původně 1. 5. 2020. Do té doby si budou muset poplatníci s novou povinností evidovat tržby požádat finanční úřad o přidělení autentizacích údajů. A poplatníci, kteří již tržby evidovali, si musí pohlídat, aby jim v mezidobí neskončila platnost certifikátu evidence tržeb, která je tři roky (a včas případně certifikát obnovit). Případní zájemci o zvláštní režim si o něj musí stihnout včas požádat. Je však třeba mít na paměti přechodné ustanovení zákona č. 263/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, podle kterého se žádost o povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu podle § 11a zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění zákona č. 256/2019 Sb., podaná ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. 2. června 2020) do 30. září 2020, považuje za podanou dnem 1. října 2020.

Zákonem č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, byla umožněna výplata tzv. kompenzačního bonusu, který je vyplácen osobám samostatně výdělečně činným podle zákona upravujícího důchodové pojištění.⁷⁾ Tato osoba musela být osobou samostatně výdělečně činnou (za tu se považuje i osoba spolupracující dle zákona o daních z příjmů) k 12. březnu 2020, nebo měla činnost přerušenou ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019. Bonusové období je od 12. března do 30. dubna 2020, výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období. Pokud jsou podmínky pro poskytnutí splněny za celé bonusové období, je výše kompenzačního bonusu 25 000 Kč.

Jednou z podmínek pro poskytnutí kompenzačního bonusu je to, že výkon samostatné výdělečné činnosti žadatele byl v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační , zcela nebo zčásti omezen nad míru obvyklou v důsledku aktuálních událostí souvisejících s opatřením vlády (v § 3 ZKB jsou uvedeny příkladmo některé důvody, pro které nemohla být činnost vykonávána nad míru obvyklou, nejedná se ale o výčet, např. nutnost uzavřít provozovnu, karanténa subjektu nebo zaměstnance, péče o dítě subjektu či zaměstnance, omezení poptávky po výrobcích nebo službách, omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu). Pokud tedy k tomuto omezení došlo během alespoň jednoho dne daného kalendářního měsíce, je podmínka splněna pro všechny dny, které do tohoto měsíce spadají. Pokud poplatník nemohl vykonávat svoji podnikatelskou činnost – např. řemeslnou živnost, a tuto činnost umožnila vláda opět vykonávat od 20. 4. 2020, náleží, při splnění dalších podmínek, podnikateli kompenzační až do konce měsíce dubna 2020, protože v měsíci dubnu byla jeho činnost alespoň jeden den omezena nad míru obvyklou, a výše kompenzačního bonusu se tak z důvodu opětovného obnovení činnosti nekrátí. Pokud poplatník sice mohl činnost provozovat po celou dobu, ale byla výrazně snížena poptávka po jeho zboží či službách, má opět nárok na kompenzační za celé období.

Další podmínkou pro nárok na kompenzační je i skutečnost, že poplatník není účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec (výjimky, které byly schváleny novelami ZKB, viz kapitola 9.6). Jakmile má OSVČ v měsíci, za který se vyplácí kompenzační , příjem jako zaměstnanec, který podléhá nemocenskému pojištění, kompenzační za tento měsíc poplatníkovi nenáleží. Nárok tak nemá ani poplatník, který má příjem z dohody o pracovní činnosti u jednoho plátce 3 000 Kč a více za měsíc, z dohody o provedení práce u jednoho plátce vyšší než 10 000 Kč v měsíci či má pracovní poměr na kratší úvazek apod. Jakmile příjem podléhá nemocenskému pojištění, nárok na kompenzační nevzniká. Pokud má však poplatník příjem z dohody o pracovní činnosti nižší než 3 000 Kč či z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tyto příjmy nezakládají účast na nemocenském pojištění, a proto nárok na kompenzační i s těmito příjmy ze závislé činnosti OSVČ má. Pokud měla OSVČ např. příjem z dohody o provedení práce 12 000 Kč v březnu, v dubnu měla jen příjem 8 000 Kč, nemá nárok na kompenzační za březen, ale má nárok za duben. Pokud by i v dubnu měla z dohody o pracovní činnosti příjem 12 000 Kč, nárok na kompenzační by neměla vůbec.

Kompenzační se vzájemně vylučuje s podporou v nezaměstnanosti, tj. kompenzační nenáleží za dny, za které poplatník obdržel podporu v nezaměstnanosti (a i opačně, podpora v nezaměstnanosti nenáleží za dny, za které poplatník obdržel kompenzační ). Pokud poplatník např. v březnu pozastavil svoji živnost s ohledem na koronavirová opatření a byl evidován na úřadu práce do 7. dubna, za toto období obdržel podporu v nezaměstnanosti, tak za měsíc březen a v dubnu až do 7. 4. mu kompenzační nenáleží. Pokud ale od 8. dubna svoji živnost obnovil, od 8. 4. do konce dubna má nárok (při splnění všech dalších podmínek) na kompenzační .

Pokud by poplatník sice v březnu 2020 živnost přerušil a bylo to z důvodu koronavirových opatření, ale nepobíral podporu v nezaměstnanosti, měl by nárok na kompenzační za celé bonusové období.

Kompenzační vyplácí finanční úřady (finanční úřad příslušný ke správě daně z příjmů fyzických osob poplatníka) na základě žádosti poplatníka. Žádost lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tj. do 29. 6. 2020. Pokud v této lhůtě není žádost podána, nárok na kompenzační zaniká.

Žádost nemusí být podána na předepsaném tiskopisu, ale proto, aby měla všechny zákonem požadované náležitosti [kromě obecných náležitostí podání, kterými jsou identifikační údaje poplatníka, čeho se žádost týká, co poplatník požaduje, vlastnoruční podpis poplatníka – pokud není žádost odeslána z jeho datové schránky, i čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku, účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační vyplacen (kompenzační se vyplácí výhradně na účet, nelze ho vyplatit v hotovosti)], je vhodné využít formulář žádosti zveřejněný na webu Finanční správy.

Žádost lze podat standardními způsoby, kterými lze učinit podání dle daňového řádu:

Nad rámec daňového řádu s ohledem na současnou situaci lze podle § 7 ZKB podání učinit i prostřednictvím e-mailu, kdy zaslána bude elektronická kopie žádosti opatřené vlastnoručním podpisem (např. scan či fotografie takto podepsané žádosti pořízená např. mobilním telefonem), a to na e-mail podatelny územního pracoviště příslušného finančního úřadu.

Nárok na kompenzační nevylučuje skutečnost, že OSVČ pobírá invalidní či starobní důchod, čerpá peněžitou pomoc v mateřství, OSVČ je vyplácena nemocenská (v rámci její dobrovolné účasti na nemocenském pojištění), ani „ošetřovné“ pro OSVČ vyplácené v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ. Ve všech případech platí, že výplata kompenzačního bonusu je možná pouze za splnění všech zákonem stanovených podmínek, zejména pak nemožnosti vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo v důsledku zavedení krizových opatření (nikoliv z jiných „nekoronavirových“ důvodů) – např., pokud poplatník nevykonává svoji činnost z důvodu dlouhodobé nemoci již od 1. 10. a pobírá nemocenskou, jsou důvody nemožnosti vykonávání činnosti jiné než „koronavirové“, a nárok na kompenzační tak poplatník nemá.

Dne 7. května 2020 byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod číslem 234/2020 Sb. novela ZKB, která původní bonusové období od 12. března do 30. dubna 2020 nazvala prvním bonusovým obdobím a období od 1. května do 8. června 2020 druhým bonusovým obdobím (nařízením může vláda stanovit i třetí bonusové období v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020 pro dny, kdy trvají krizová opatření, dne 8. června 2020 však vláda rozhodla, že již další bonusové období nebude). I ve druhém bonusovém období náleží kompenzační ve výši 500 Kč za kalendářní den při splnění podmínek pro výplatu.

O kompenzační za druhé bonusové období je možné opět požádat na finančním úřadu příslušném ke správě daně z příjmů fyzických osob. Je třeba podat novou žádost a podepsat nové čestné prohlášení o splnění podmínek pro výplatu kompenzačního bonusu. Ne každý, kdo měl nárok na výplatu kompenzačního bonusu za první kompenzační období, bude mít nárok i za druhé kompenzační období, protože pokud poplatník v měsíci květnu již vykonával činnost obvyklým způsobem, nárok na kompenzační za druhé kompenzační období mu již nevzniká. Jestliže však poplatník mohl svoji provozovnu otevřít až 11. května či 25. května 2020, při splnění dalších podmínek, má nárok na kompenzační za celý měsíc květen (tj. 15 500 Kč), protože pro nárok na kompenzační stačí, že k omezení činnosti poplatníka nad obvyklou míru v důsledku situace související s výskytem koronaviru došlo v průběhu tohoto měsíce. Pokud bude jeho činnost omezena nad míru obvyklou ještě i v červnu (i když má provozovnu otevřenou), může mít nárok na kompenzační za celé bonusové období až do 8. června. Pokud splňuje subjekt podmínky pro výplatu kompenzačního bonusu za celé druhé bonusové období, obdrží částku 19 500 Kč.

Pokud subjekt splňuje podmínky pro nárok na kompenzační , ale ještě si nepožádal ani o výplatu za první bonusové období, lze za obě bonusová období požádat v rámci jedné žádosti, definovat obě období a přiložit čestné prohlášení, v němž bude deklarováno splnění zákonem stanovených podmínek pro obě bonusová období. Žádost za první bonusové období lze podat nejpozději do 29. června 2020, žádost za druhé bonusové období lze podat nejpozději do 7. srpna 2020.

Novelou ZKB zákonem č. 234/2020 Sb. byla dále umožněna výplata kompenzačního bonusu i u OSVČ, která vykonává zaměstnání v pedagogické činnosti, a další novelou ZKB zákonem č. 262/2020 Sb. byla umožněna výplata kompenzačního bonusu i pro OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bod 12 a 13 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (pěstouni a dobrovolníci pečovatelské služby).

Uvedený kompenzační byl do ZKB doplněn zákonem č. 262/2020 Sb. Na tento kompenzační má nárok pouze fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným. Aby společníkovi vznikl nárok na kompenzační , mohou být ve společnosti maximálně dva společníci (jejich podíl nesmí být představován kmenovými listy). Více společníků může být pouze v případě, že se jedná o společníky, kteří jsou členy jedné rodiny (příbuzní v řadě přímé, sourozenec, manžel, partner podle zákona upravujícího registrované partnerství) – uvedené podmínky musí být splněny ke dni 12. března 2020.

Další podmínky, které musí společník s. r. o. splňovat:

Podmínky musí splňovat i společnost, jíž je společník žádající o kompenzační bonus:

Za stejný kalendářní den není možná kombinace kompenzačního bonusu jako OSVČ a kompenzačního bonusu společníka s. r. o. (např. jestliže byl poplatníkovi již vyplacen kompenzační OSVČ za 1. bonusové období v plné výši, nemůže za toto období žádat o kompenzační společníka s. r. o.). Pokud je poplatník společníkem ve více společnostech s ručením omezením, má nárok pouze na jeden kompenzační . Nárok na kompenzační pro společníka s. r. o. nevzniká za dny, za které společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s koronavirovými opatřeními (program Antivirus, tzv. kurzarbeit).

Důvody pro výplatu kompenzačního bonusu OSVČ uvedené výše v bodě 9.1 platí i pro kompenzační společníka s. r. o., stejně jako způsoby podání žádosti o tento kompenzační a způsob výplaty výhradně na účet uvedené v bodě 9.3. Stejná jsou i kompenzační období – první od 12. 3. do 30. 4. 2020 a druhé od 1. 5. do 8. 6. 2020, a také částka 500 Kč za kalendářní den. Maximální částka, která může být společníkovi vyplacena za obě kompenzační období, tak činí 44 500 Kč. Žádost podává každý společník (fyzická osoba) sám za sebe, žádost nepodává společnost.

Opatření v daňové oblasti se nadále rozšiřují, proto článek nemůže již postihnout všechna další opatření přijatá po jeho dokončení. Proto už jen upozorňuji na to, že ještě není dokončen legislativní proces zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 (sněmovní tisk č. 874). Zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou, ale Senát rozhodl o jeho vrácení Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Účinnost zákona by měla být dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Tímto zákonem se konkrétně mění zákon o dani z nemovitých věcí, který dává obcím více možností osvobození od daně v případě mimořádných událostí. Novela zákona o daních z příjmů upravuje možnost zpětného uplatnění ztráty jako odčitatelné položky ve dvou bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích (viz bod 2.6 výše). Novela zákona o dani silniční dále snižuje sazbu daně o 25 % u nákladních automobilů a autobusů s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny (zpětně již od počátku roku 2020) a novela zákona o DPH snižuje sazbu daně na 10 % v oblasti ubytovacích služeb, vstupného na kulturní a sportovní akce a vstupného na sportoviště. Pro úplnost ještě novela zákona o spotřebních daních zkracuje lhůtu pro vrácení přeplatku spotřební daně z tzv. zelené nafty.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.