Který druh majetku podnikatele a obchodní manažery nejvíce trápí? Pohledávky! Jde o dosti neobvyklý majetek/nemajetek, který je zatím „pouze na papíře“ a představuje příslib dlužníka, že jej dříve nebo později nahradí „skutečným“ majetkem, nejčastěji penězi, přičemž hlavním rizikem pochopitelně je, že tím „papírem“ příběh pohledávky také skončí, neboť dlužník slib nesplní a věřiteli nic (nebo část) neuhradí. Má-li dlužník jen přechodné finanční problémy, vyjádří účtující věřitel dočasné snížení reálné hodnoty pohledávky opravnou položkou. Když se ale pohledávka stane prakticky nedobytnou, nezbývá věřiteli obvykle nic jiného, než jí odepsat a vyřadit z majetku. To je účetně snadné, ovšem podle očekávání s tím „má problém“ daň z příjmů.
Nedobytné pohledávky v účetnictví a daních
Ing.
Martin
Děrgel
Nejlepší je prevence – zajištění pohledávky
Aby věřitel reálně dosáhl kýženého příjmu z pohledávky, je nanejvýš vhodné, aby pamatoval na její přiměřené zajištění. Stejně jako náhoda přeje připraveným, tak i věřitel, který si preventivně zajistil pohledávku, je na tom lépe a blíže svým penězům. A to i při „řešení“ úpadku dlužníka konkursem, kde se coby tzv. zajištěný věřitel uspokojuje odděleně. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) nabízí řadu zajišťovacích nástrojů i jiných možností, jak vylepšit právní pozici věřitele a zmírnit negativní dopad případného nesplacení hlavní – zajišťované – pohledávky, uveďme si ve stručnosti 10 nejvýznamnějších.
1.
Záloha (§ 1807 OZ):
–
„Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.“
Záloha placená před splatností pohledávky
, resp. před zahájením dodání zboží či poskytování služby je asi nejúčinnějším zajišťovacím nástrojem. Peníze, které již od dlužníka máme, nám logicky nemohou nakonec chybět…2.
–
Novinka od roku 2014, oproti záloze
závdavek oplývá třemi výhodami. a) Důkazní funkce
: Byl-li závdavek dán, potvrzuje uzavření smlouvy, a jeho příjemce nemusí dokazovat, že došlo k dohodě, což je praktické hlavně u smluv neuzavřených písemně. b)
Zajišťovací funkce
: Závdavek se dává jako jistota, že dluh bude splněn a věřitel si jej proto může podržet až do splnění dluhu. c) Penální funkce
: Nesplní-li smlouvu strana, která závdavek dala, propadá druhé straně; a nesplní-li ten, kdo závdavek přijal, musí vyplatit dvojnásobek. Tyto funkce se zesilují, dají-li si obě strany závdavek vzájemně.3.
Smluvní pokuta (§ 2048–2052 OZ):
–
Jde o poměrně široce používaný zajišťovací a zároveň sankční nástroj, který ovšem byl od roku 2014 přeřazen do právně asi přeci jen přiléhavější kategorie „utvrzení dluhu“. Jedná se o předem dohodnutý trest, sankci za porušení smluvních povinností té či oné strany. Jeho praktickou právní výhodou je, že se nebude zkoumat subjektivní zavinění (nezáleží na něm) ani není podmínkou vznik škody či jiné újmy.
–
Ovšem velkou nevýhodou je, že jde rovněž jen o pohledávku (vedlejší), která tak může skončit jenom na papíře. Obvykle je tomu v praxi totiž tak, že jestliže dlužník odmítá nebo nemá na zaplacení hlavní pohledávky (např. za dodané zboží), pak věřiteli neuhradí ani vedlejší sankční pohledávku (jeho dluh).
4.
Zástavní právo (§ 1309–1394 OZ):
–
Podstatou zástavního práva je zajištění pohledávky pro případ, že odpovídající dluh nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžením zástavy.
Zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy
. Předmětem zástavy může být jakákoli věc, s níž lze obchodovat i podíl v obchodní korporaci, pohledávka nebo cizí věc (se souhlasem jejího vlastníka). Pokud není movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli, musí být zástavní smlouva písemná
. U nemovitých věcí je nutný zápis v katastru nemovitostí, u věcí movitých nepředaných zástavnímu věřiteli pak zápis do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou. 5.
Zadržovací právo (§ 1395–1399 OZ):
–
„Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet
k zajištění splatného dluhu
osoby, jíž by jinak měl věc vydat.“
A lze takto zajistit i ještě nesplatný dluh, např. když je zřejmé, že jej dlužník nesplní – typicky při zahájení insolvenčního řízení – anebo to dokonce prohlásí. Pozor na to, že zajištění dluhu nelze uplatnit u věci, kterou má věřitel u sebe neprávem, například se jí zmocnil svévolně či lstí. „
Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a t