Fyzické i právnické osoby mohou – při splnění zákonem stanovených podmínek – snížit svou daňovou povinnost (Pozor! Nejedná se o snížení daňového základu, kdy hovoříme o položkách snižujících základ daně.) o některou ze slev na dani. V následujícím textu se zaměřím na slevy určené fyzickým osobám, a to v aktuálním stavu a výši pro rok 2020.
Slevy na dani v roce 2020
Ing.
Helena
Machová
Slevu (slevy) zohlední buď sám poplatník (fyzická osoba) ve svém daňovém přiznání, nebo jeho zaměstnavatel, který tak činí buď v průběhu roku při stanovení měsíčních záloh na daň, nebo v rámci ročního zúčtování daně.
Základní sleva na poplatníka
Nárok na tuto slevu v plné roční výši, tedy v částce 24 840 Kč (2 070 Kč měsíčně) mají všichni poplatníci.
PŘÍKLAD 1
Poplatník ukončí studium na vysoké škole v červnu roku 2020. V srpnu roku 2020 nastoupil do zaměstnání.
Daň za rok 2020 sníží (buď v daňovém přiznání, nebo požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování) o částku 24 840 Kč.
PŘÍKLAD 2
Poplatník byl zaměstnán od 1. 1. 2020 do 30. 4. 2020. Do konce roku pak byl registrován na úřadu práce jako nezaměstnaný.
Daň za rok 2020 sníží (obdobným způsobem jako v příkladu 1) o částku 24 840 Kč.
PŘÍKLAD 3
Poplatník – podnikatel – zemřel v březnu roku 2020.
Dědic, který bude podávat za zemřelého podnikatele daňové přiznání, sníží daňovou povinnost o částku 24 840 Kč.
Manželka (manžel) s nízkými příjmy
Podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), platí, že pokud manželka (manžel) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, může poplatník snížit daňovou povinnost o další slevu na dani ve výši 24 840 Kč (2 070 Kč za měsíc). Je-li tato manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, sleva se zvyšuje na dvojnásobek.
Podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely ZDP rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
Podle § 21e odst. 4 ZDP se společně hospodařící domácností pro účely ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se započítává naprostá většina příjmů, a to brutto, tedy bez jakéhokoliv snížení. V případě příjmů ze závislé činnosti je to tedy hrubá mzda, v případě příjmů z podnikání to jsou příjmy před jejich snížením o výdaje. Zahrnují se sem i příjmy, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Nezahrnují se sem pouze příjmy uvedené v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP (úvěry nebo zápůjčky) a příjmy uvedené dále.
Do vlastního příjmu (pro tento účel) se nezahrnují [podle § 35ba odst. 1 písm b) a pokynu GFŘ č. D-22] tyto příjmy:
–
dávky státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“), tj.
–
dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,
–
ostatní dávky – rodičovský příspěvek, porodné,
–
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na úhradu potřeb dítěte, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, příspěvek při ukončení pěstounské péče,
–
dávky osobám se zdravotním postižením (zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku,
–
dávky pomoci v hmotné nouzi (zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů), tj. příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc,
–
příspěvek na péči a sociální služby (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů)
–
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištěním se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů),
–
státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
–
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření (zákon č. 96/1993 Sb., a zákon č. 42/1994 Sb.,)
–
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře),
–
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů), který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP.
Do vlastního příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené ve zdaňovacím období, tj. od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky (manžela) ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny. U příjmů ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) se postupuje tak, že tyto příjmy vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období.
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud jejich vyživovací povinnost nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (§ 910 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmy započítávají.
PŘÍKLAD 4
Manželka měla v kalendářním roce výhradně příjmy z podnikání ve výši 500 000 Kč, výdaje činily 600 000 Kč.
Přesto, že manželka vykázala daňovou ztrátu v částce 100 000 Kč a její příjem je fakticky nulový, manžel slevu uplatnit nemůže.
PŘÍKLAD 5
Jediným příjmem manželky v kalendářním roce byl invalidní důchod ve výši 8 000 Kč měsíčně (tj. 96 000 Kč za rok).
Jedná se o příjem, který je od daně osvobozený [§ 4 odst. 1 písm. h) ZDP], do úhrnu příjmů pro uplatnění této slevy se ale zahrnuje a manžel slevu uplatnit nemůže.
PŘÍKLAD 6
Manželka pobírala po celý rok rodičovský příspěvek ve výši 5 000 Kč měsíčně, celkem tedy za rok 60 000 Kč. Kromě toho obdržela podíl na zisku z majetkového podílu na společnosti s r. o., který činil 50 000 Kč.
Manžel slevu uplatnit může (rodičovský příspěvek se do limitu nezahrnuje a ostatní příjem částku 68 000 Kč nepřesahuje).
PŘÍKLAD 7
Manželka je v domácnosti a nemá žádné příjmy. V průběhu roku ji byla poskytnuta od spořitelny půjčka ve výši 100 000 Kč.
Manžel slevu uplatnit může (půjčka se – s ohledem na informaci v pokynu č. D-22 – viz výše) do vlastních příjmů pro účel této slevy nezahrnuje.
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely této slevy nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela, který má věc vloženou do obchodního majetku). Nezahrnuje se sem ani příjem, který se zdaňuje u jednoho z manželů.
PŘÍKLAD 8
Manželé prodali rekreační chalupu, kterou měli ve společném jmění. Příjem není možno od daně osvobodit (manželé chalupu pořídili tři roky před jejím prodejem). Příjem uvedl ve svém daňovém přiznání (§ 10 odst. 2 ZDP) manžel.
Příjem z prodeje chalupy [byť se jedná o příjem plynoucí ze společného jmění manželů) se do vlastního příjmu manželky (pro účel uplatnění slevy na dani dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP] nezahrnuje.
PŘÍKLAD 9
Manželé mají ve společném jmění dva byty. V jednom bydlí a druhý pronajímají. Příjmy z pronájmu uvádí ve svém daňovém přiznání a zdaňuje manžel (§ 9 odst. 2 ZDP).
Příjem z pronájmu se do vlastního příjmu manželky pro účel uplatnění slevy na manželku nezahrnují.
Na rozdíl od ostatních slev poplatník – zaměstnanec – nemůže tuto slevu u svého zaměstnavatele uplatnit měsíčně, neboť výše příjmu druhého z manželů je známa až po skončení roku.
Slevu lze uplatnit za tolik měsíců, kdy byla splněna podmínka existence manželství. Nejdříve lze tuto slevu uplatnit za měsíc, na jehož počátku byla podmínka splněna (bylo-li manželství uzavřeno v průběhu roku). Pro uplatnění slevy tady není podstatné, kolik měsíců manželka pracovala (v kolika měsících jí plynuly příjmy), ale kolik měsíců trvalo manželství.
PŘÍKLAD 10
Manželství bylo uzavřeno v dubnu 2020. Roční příjem manželky je 42 000 Kč.
Manžel sníží daňovou povinnost o slevu ve výši 16 560 Kč (8/12 roční slevy).
PŘÍKLAD 11
Manželství bylo rozvedeno v květnu roku 2020. Manželka je tělesně postižená a je držitelkou průkazu ZTP/P. Manželka nebude mít za rok 2020 žádný vlastní příjem.
Manžel sníží daňovou povinnost o slevu ve výši 20 700 Kč (5/12 dvojnásobku roční slevy).
PŘÍKLAD 12
Manželství trvalo po celý rok 2020, manželka neměla žádní vlastní příjmy.
Manžel uplatní slevu na dani v plné roční výši (24 840 Kč).
Zdravotní postižení
Zákon o daních z příjmů – ve vztahu ke slevě na dani – rozeznává tři druhy, resp. tři stupně zdravotního postižení a slev na dani. Záleží na tom, zda je poplatník poživatelem o invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně (dříve částečný invalidní důchod), invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (dříve invalidní důchod) anebo držitelem průkazu ZTP/P.
Slevu lze uplatnit nejdříve v měsíci, na jehož počátku je podmínka splněna.
Poplatník uplatní slevu na dani ve výši 2 520 Kč za rok (210 Kč měsíčně) za předpokladu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění nebo zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.
PŘÍKLAD 13
Poplatníkovi byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně 12. 2. 2020.
Poplatník sníží daň o částku 210 Kč za měsíc březen 2020 (je-li zaměstnancem), za celý rok 2020 se jedná o slevu ve výši 2 100 Kč.
Poplatník uplatní slevu na dani ve výši 5 040 Kč za rok (420 Kč za měsíc) za předpokladu, že pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu, nebo je poplatník podle zvláštních právních předpisů invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodu než proto, že není invalidní ve třetím stupni.
PŘÍKLAD 14
Poplatník je poživatelem invalidního důchodu třetího stupně od roku 2019. Daňovou povinnost za rok 2020 může snížit o částku 5 040 Kč.
Poplatník uplatní slevu na dani ve výši 16 140 Kč ročně (1 345 Kč měsíčně), je-li držitelem průkazu ZTP/P.
PŘÍKLAD 15
Poplatník se stane držitelem průkazu ZTP/P dnem 1. 5. 2020.
Daňovou povinnost může poplatník snížit o měsíční slevu ve výši 1 345 Kč poprvé za měsíc květen. Za rok se bude jednat o slevu ve výši 10 760 Kč (8/12 roční slevy).
Poplatník student
Poplatník může uplatnit slevu na studenta ve výši 4 020 Kč ročně (335 Kč měsíčně) po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory.
Soustavná příprava na budoucí povolání
ZDP ve výše citovaném ustanovení odkazuje na zákon č. 117/1995 Sb, který upravuje soustavnou přípravu na budoucí povolání v § 12 až 14, v § 15 pak definuje vzdělávací instituce.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se (podle § 12 zákona č. 117/1995 Sb.,) považuje:
–
studium na středních a vysokých školách v České republice (s výjimkou studia za trvání služebního poměru, dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci),
Poznámka:
Za osobu výdělečně činnou se pro tento účel rozumí osoba, která vykonává v ČR činnost, která jí zakládá účast na nemocenském pojištění nebo je osobou samostatně výdělečně činnou, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění (dále jen: OSVČ), anebo se jedná o osobu, která vykonává v zahraničí činnost za účelem dosažení příjmu.–
teoretická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením prováděná podle předpisů o zaměstnanosti,
–
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice,
–
studium v České republice, které je svým rozsahem a obsahem postaveno na roveň studiu na školách uvedených výše a uskutečňuje se jednoletým kurzem cizích jazyků s denní výukou,
–
studium uskutečňované podle zahraničních středoškolských vzdělávacích programů vzdělávacími institucemi působícími v České republice (bližší podmínky viz předmětné ustanovení zákona č. 117/1995 Sb.),
–
příprava k přijetí za člena řádu nebo obdobného společenství církve nebo náboženské společnosti registrované podle zákona o církvích a náboženských společnostech, která trvá nejméně 1rok nejvýše po dobu 2 let,
–
vzdělávání v diagnostických třídách diagnostických ústavů.
PŘÍKLAD 16
Poplatník studuje střední školu formou denního studia, současně je OSVČ.
Slevu na dani uplatnit může.
PŘÍKLAD 17
Poplatník studuje střední školu formou dálkového studia, současně je OSVČ.
Slevu na dani uplatnit nemůže.
PŘÍKLAD 18
Poplatník studuje vysokou školu formou dálkového studia, současně je OSVČ.
Slevu na dani uplatnit může.
Studiem na středních školách se rozumí studium na středních školách a konzervatořích, zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení, na středních školách zřizovaných ministerstvem obrany, vnitra a spravedlnosti a na vyšších odborných školách zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení.
Studiem na vysokých školách se rozumí studium na vysokých školách v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu.
Studium na střední škole
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
Za soustavnou přípravu dítěte na střední škole se považuje také:
–
doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
PŘÍKLAD 19
Poplatník studuje na obchodní akademii. První ročník ukončil 30. 6., druhý ročník zahájí 1. 9.
Slevu na dani lze uplatnit i v měsících červenec a srpen.
–
doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu do konce období školního roku, v němž byla taková zkouška konána (to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium),
PŘÍKLAD 20
Poplatník ukončil středoškolské studium maturitní zkouškou 10. 5., školní vyučování školního roku končí 30. 6.
Slevu na dani lze uplatnit i v červnu.
–
doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, za podmínky, že dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, dítě nemělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci nebo že dítě nemělo výdělečnou činnost a nárok na podporu navazující na sebe v průběhu kalendářního měsíce tak, že trvaly po celý měsíc. Podmínka výdělečné činnosti (ev. souběhu výdělečné činnosti s podporou) neplatí, tehdy, stalo-li se dítě studentem vysoké školy v kalendářním roce, v němž skončilo soustavnou přípravu na povolání na škole střední.
PŘÍKLAD 21
Poplatník ukončil středoškolské studium v červnu, od září téhož roku zahájil studium na vysoké škole. Celý červenec i srpen vykonával výdělečnou činnost.
Slevu na dani lze v obou měsících uplatnit.
Studium na vysoké škole
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem na vysoké škole, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také:
–
doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
–
kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc, po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu v rekvalifikaci.
PŘÍKLAD 22
Poplatník ukončil studium na vysoké škole v řádném termínu vykonání státní závěrečné zkoušky v červnu. Po celý červenec a do 15. 8. vykonával výdělečnou činnost.
Slevu na dani lze v obou měsících uplatnit.
–
doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké kole bezprostředně navazuje na ukončení studia, nejdéle však počet kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole,
–
doba přerušení studia na vysoké škole, po kterou by jinak trvala mateřské nebo rodičovská dovolená.
Co se týká zdanění studentských příjmů tak jejich většina zůstává nezdaněna nebo je zdaněna pouze (relativně) nízkou částkou. Je tomu tak s ohledem na (relativně) nízké studentské příjmy a na zohlednění základní, studentské (viz výše) a případně dalších slev na dani. Studenti si mohou (v některých případech musí) zdanit své příjmy v daňovém přiznání nebo ponechají tuto povinnost na zaměstnavateli.
Rozhodující je, zda student u zaměstnavatele podepíše nebo nepodepíše prohlášení k dani. V případě, kdy prohlášení podepíše, zaměstnavatel stanovuje zálohu na daň ve výši 15 % standardním způsobem ze superhrubé mzdy, a to s přihlédnutím k již zmíněným slevám na dani.
Základ daně je vždy snížen o slevu na poplatníka a při splnění výše uvedených podmínek o slevu na studenta. Pro uplatnění ostatních slev je nutno splnit podmínky stanovené ZDP.