Další informace v daňové oblasti související s epidemií SARS CoV-2

Vydáno: 16 minut čtení

V návaznosti na dosavadní informace týkající se daňových úlev v souvislosti s epidemií SARS CoV-2, které byly zveřejněny v čísle DHK č. 5/2020 na s. 3 (článek Ing. Zdeňka Morávka) a v čísle DHK č. 6/2020 na s. 3 (článek Ing. Ivana Macháčka) si uvedeme v dnešním čísle další informace ke dni 28. 5. 2020, týkající se daňových úlev především podnikatelských subjektů.

Další informace v daňové oblasti související s epidemií SARS CoV-2
Ing.
Ivan
Macháček
Kompenzační
bonus
pro OSVČ – druhé bonusové období
Zákon č. 234/2020 Sb. novelizoval zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (dále jen „zákon č. 159/2020 Sb.“), s tím, že došlo k prodloužení přiznání za zákonem specifikovaných podmínek kompenzačního bonusu pro OSVČ o druhé kompenzační období od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020. Uvedeme si několik příkladů, týkajících se přiznání kompenzačního bonusu ve druhém bonusovém období.
PŘÍKLAD 1
OSVČ podniká jako zprostředkovatel pojistného pro Českou pojišťovnu. Kvůli pandemii koronaviru omezují klienti zúčastnit se dohodnutých schůzek, a proto jsou schůzky vedeny převážně online a jejich úspěšnost je výrazně nižší než při osobním styku na schůzce. S podnikatelem žije ve společně hospodařící domácnosti dcera ve věku do 13 let navštěvující základní školu. V návaznosti na splnění podmínek stanovených zákonem č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb. pobírá OSVČ ošetřovné.
OSVČ pobírající ošetřovné má nárok na kompenzační
bonus
po celou dobu omezení provádění zprostředkovatelské činnosti v plném rozsahu. Jedná se o částku 500 Kč denně, a to jak za první, tak za druhé kompenzační období, nejpozději do 8. 6. 2020.
PŘÍKLAD 2
Podnikatel se snaží neustále zvyšovat a rozšiřovat své činnosti, takže mu rostou měsíčně příjmy. Děje se tomu tak i za březen až květen 2020, kdy má příjmy relativně vyšší než za totéž období roku 2019. Kvůli pandemii koronaviru však došlo u podnikatele ke zrušení několika zakázek s ohledem na snížení poptávky po jeho činnosti, které nedokáže nahradit. Z toho důvodu se nižší příjem může projevit u OSVČ až se zpožděním několika měsíců.
Přestože došlo u OSVČ ke zvýšení příjmů v období březen až květen 2020 oproti roku 2019, je podnikatel postižen negativně pandemií koronaviru snížením počtu zakázek, a může žádat o kompenzační
bonus
v rámci první i druhé etapy. V případě kontroly finančním úřadem ovšem bude muset doložit zrušení sjednaných zakázek, resp. prokázání zvýšení příjmů za březen až květen v důsledku opožděné úhrady dříve provedených prací.
PŘÍKLAD 3
Kadeřnice (provozující činnost jako OSVČ) obdržela kompenzační
bonus
za období od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020 z důvodu uzavření provozovny. K otevření provozovny dojde sice dne 11. 5. 2020, ale k plnému provozu dojde až dnem 25. 5. 2020.
Pokud se jedná o OSVČ a nejde o osobu účastnou na nemocenském pojištění jako zaměstnanec, má kadeřnice nárok na kompenzační
bonus
i za druhé bonusové období, a to v našem případě od 1. 5. 2020 do do 31. 5. 2020, a to ve výši 500 Kč x 31 dnů = 15 500 Kč.. O tento kompenzační
bonus
je nutno požádat za stejných podmínek jako v rámci bonusu za prvé bonusové období.
PŘÍKLAD 4
Lektorka anglického jazyka (vykonává činnost jako OSVČ) dosud nepožádala o kompenzační
bonus
za první bonusové období. Její činnost byla od 12. 3. 2020 významně utlumena, a lektorka nepředpokládá, že bude její činnost obnovena v plném rozsahu do konce tohoto školního roku.
Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), pokud nejde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, a činnost subjektu je omezena nad obvyklou míru v důsledku situace související s výskytem koronaviru. Pokud omezení činnosti lektorky trvá nad obvyklou míru a očekává se omezení její činnosti do 30. 6. 2020, je v návaznosti na novelu zákona č. 159/2020 Sb. možno požádat za období od 12. 3. do 8. 6. 2020 o kompenzační
bonus
najednou za obě bonusová období v rámci jedné žádosti, definovat obě období a přiložit čestné prohlášení, v němž poplatnice deklaruje splnění zákonem stanovených podmínek pro obě bonusová období (splnění podmínek bude posuzováno pro každé období samostatně). Žádost o kompenzační
bonus
lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období, tedy v případě jedné žádosti je nezbytné, aby žádost byla podaná do 29. 6. 2020. Pokud bude podána po tomto datu, nebude možné vyplatit kompenzační
bonus
za první bonusové období (od 12. 3. 2020 do 30. 4. 2020), ale pouze za druhé bonusové období (od 1. 5. 2020 do 8. 6. 2020).
 
Změny v zálohách na zdravotní a sociální pojištění u OSVČ
Z § 28c vloženého do zákona č. 592/1992 Sb. zákonem č. 134/2020 Sb. vyplývají následující praktické
závěry týkající se zdravotního pojištění za období březen až srpen 2020
:
OSVČ, která odvádí měsíčně zálohy na pojistné na zdravotní pojištění v minimální výši,
tzn. v roce 2020 částku 2 352 Kč, nemusí za měsíce březen až srpen 2020 odvádět žádné pojistné a
zálohy jsou jí prominuty v plné výši
. Stejně se postupuje u OSVČ, která ze zákona hradí zálohy na pojistné na zdravotní pojištění nižší než minimální pojistné.
OSVČ, která platí měsíční zálohy na pojistné na zdravotní pojištění vyšší než minimální,
jsou v měsících březen až srpen 2020
prominuty zálohy ve výši minimálního vyměřovacího základu,
ale OSVČ musí zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného, přičemž tuto částku může OSVČ uhradit kdykoliv během roku 2020 nebo ji doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.
Částka, kterou OSVČ odvádí nad minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění tedy není za období březen až srpen 2020 prominuta, ale pouze je její platba odložena až po podání Přehledu za rok 2020
.
Provedla-li již OSVČ platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.
Zákonem č. 136/2020 Sb.
dochází u OSVČ k následujícím změnám týkající se sociálního pojištění:
OSVČ
vykonávající hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost
nejsou automaticky ze zákona povinny platit zálohy na sociální pojištění za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020.
Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.
Pojistné na sociální pojištění stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 na základě podaného přehledu o příjmech a výdajích se snižuje
za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období
březen až srpen 2020
samostatná výdělečná činnost, o částku:
2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy považují za zaplacené.
Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné, za tzv.
vyloučenou dobu
.
PŘÍKLAD 5
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost hradí v roce 2020 minimální zálohy na pojistné:
na sociální pojištění částku 2 388 Kč za leden a únor a částku 2 544 Kč za září až prosinec 2020,
na zdravotní pojištění částku 2 352 Kč za leden a únor a stejnou částku za září až prosinec 2020.
Za měsíce březen až srpen nemusí OSVČ hradit žádné zálohy na obě pojistné. V rámci podání přehledů za rok 2020 je jí prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 x 2 544 Kč = 15 264 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 29 376 Kč.
PŘÍKLAD 6
OSVČ pobírá starobní důchod a současně vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (jako autor odborných příspěvků). V roce 2020 hradí zálohy na pojistné na sociální pojištění 5 100 Kč měsíčně a po podání přehledu za rok 2019 částku 5 500 a na zdravotní pojištění 2 358 Kč měsíčně a po podání přehledu za rok 2019 částku 2 542 Kč. Přehled za rok 2019 OSVČ podala v průběhu července 2020.
OSVČ hradí za měsíce leden a únor zálohu na pojistné na sociální pojištění 5 100 Kč a na zdravotní pojištění 2 358 Kč. Za měsíce září až prosinec hradí zálohy na pojistné na sociální pojištění 5 500 Kč a na zdravotní pojištění 2 542 Kč. Za měsíce březen až srpen nemusí OSVČ hradit žádné zálohy na pojistné a může je doplatit až v rámci podaného přehledu za rok 2020. V rámci podání přehledu za rok 2020 je OSVČ s vedlejší samostatnou činností prominuta výše pojistného na sociální pojištění 6 x 1 018 Kč = 6 108 Kč a výše pojistného na zdravotní pojištění 6 x 2 352 Kč = 14 112 Kč, celkem tedy 20 220 Kč.
 
Změny v oblasti evidence tržeb
Zákonem č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, došlo k následujícím úpravám v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu:
a)
Subjekt evidence tržeb
není povinen plnit povinnosti podle zákona upravujícího evidenci tržeb
s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití,
do dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. 3. 2020
;
b)
Subjekt evidence tržeb
není povinen plnit podle zákona upravujícího evidenci tržeb evidenční povinnost
a povinnost umístit informační oznámení
v období tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu
vyhlášeného dne 12. 3. 2020.
Na základě vládního návrhu ze dne 4. 5. 2020 (
sněmovní tisk č. 849
) dochází ke změně termínu v bodě a) ze dne 12. 3. 2020 na nový termín 30. 9. 2020 a ke změně termínu v bodě b) na den 31. 12. 2020.
 
Podpora pro malé s. r. o.
Poslanecká sněmovna dne 27. 5. 2020 po vrácení Senátem definitivně schválila vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 850), který podruhé novelizuje zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu. Touto novelou zákona se rozšiřuje uplatnění kompenzačního bonusu pro malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru, a to ve výši nároku na kompenzační
bonus
500 Kč denně, a to za období od 12. 3. do 8. 6. 2020 (zpětně), celkem tedy jde o podporu ve výši 44 500 Kč (pokud jde o společníka společnosti s r. o., která je vládními opatřeními v souvislosti s koronavirem omezena po celou dobu od 12. 3. do 8. 6. 2020).
Subjektem kompenzačního bonusu
v případě společníka společnosti s ručením omezeným je dle nově zařazeného § 2a odst. 1 zákona fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má:
a)
nejvýše dva společníky
, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo
b)
pouze
společníky, kteří jsou členy jedné rodiny,
a jejich podíl není představován kmenovým listem.
Členy jedné rodiny
se dle § 2b odst. 3 zákona
rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner
podle zákona upravujícího registrované partnerství. Jde o podporu tzv. rodinných firem.
Nárok na kompenzační
bonus
má tedy společník, pokud se jedná o:
společníka společnosti s r. o., která má pouze jediného společníka,
společníka společnosti s r. o., která má pouze dva společníky,
společníka společnosti s r. o. s více než dvěma společníky, kteří jsou všichni členy jedné rodiny.
Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být dle § 2a odst. 3 zákona společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla v úpadku nebo v likvidaci nebo byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího DPH.
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační
bonus
, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo z části vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření, a to ze stejných důvodů jako u kompenzačního bonusu pro OSVČ.
Podmínkou pro uplatnění nároku na kompenzační
bonus
u společníka s r. o. dále je:
společník nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec
(s výjimkou zaměstnání ve společnosti s r. o., které je společníkem, např. na základě příkazní smlouvy jako jednatel, nebo na základě pracovní smlouvy),
společník na sebe v daném období nečerpá příspěvek v rámci programu Antivirus,
tzv. kurzarbeit,
nejde o stejného žadatele, který již
bonus
čerpá z titulu OSVČ
.
Pokud je fyzická osoba společníkem více společností s r. o., nárok na kompenzační
bonus
vzniká za kalendářní den pouze jednou.
Aby společník společnosti s r. o. měl nárok na kompenzační
bonus
vyplácený za období od 12. 3. do 8. 6. 2020, musí být ke dni 12. 3. 2020 společnost s r. o. daňovým rezidentem ČR anebo jiného členského státu EU nebo EHP a většinu svých příjmů dosáhla ze zdrojů na území ČR. Celkem by mělo jít o podporu ve výši 44 500 Kč. Subjektem kompenzačního bonusu však nemůže být dle § 2a odst. 4 písm. a) zákona společník společnosti s ručením omezeným, jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoÚ“), za skončené zdaňovací období bezprostředně předcházející bonusovému období, nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 ZoÚ za první dosud neskončené zdaňovací období, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč.
Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa a forma žádosti je stejná jako u bonusu pro OSVČ. Navíc tato žádost obsahuje
identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.
Následující příklady k nároku na kompenzační
bonus
u malých s. r. o. čerpají z odpovědí na dotazy zveřejněné dne 20. 5. 2020 na serveru Ministerstva financí ČR (https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/komunikace-s-verejnosti/casto-kladene-otazky/podpora-pro-s-r-o--nejcastejsi-otazky-a-38421).
PŘÍKLAD 7
Společnost s r. o. má dva společníky, z nichž jeden je na základě příkazní smlouvy zaměstnán jako jednatel a druhý na základě pracovní smlouvy jako
IT.
Současně společnost s r. o. zaměstnává dva zaměstnance. Podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu společnost s r. o. splňuje.
O kompenzační
bonus
mohou při splnění zákonných podmínek požádat ve dvoučlenné s. r. o. oba společníci bez ohledu na to, zda jsou v dané společnosti zaměstnáni, ať již na základě příkazní smlouvy jako jednatel, nebo na základě pracovní smlouvy jako programátor. Podmínkou je, že na sebe coby na zaměstnance společník ve stejné dny, kdy si nárokuje kompenzační
bonus
, nepobírá příspěvek v rámci programu Antivirus. Kompenzační
bonus
ve výši 500 Kč denně bude možné v případě splnění zákonných podmínek žádat jak za první bonusové období od 12. 3. do 30. 4. 2020 (zpětně), tak za druhé bonusové období od 1. 5. do 8. 6. 2020. V maximální výši tedy bude možné žádat o 44 500 Kč. Počet zaměstnanců nehraje žádnou roli na uplatnění bonusu pro společníka. Na dva zaměstnance lze čerpat příspěvek v rámci programu Antivirus (tzv. kurzarbeit).
PŘÍKLAD 8
Rodinná společnost s r. o. se skládá ze tří rodinných společníků (otec, manželka a dcera) a z dalšího společníka, který není členem rodiny.
O kompenzační
bonus
mohou při splnění dalších zákonných podmínek žádat:
oba společníci ve dvoučlenné s. r. o.,
všichni společníci ve tříčlenné a vícečlenné s. r. o., pokud jsou všichni členy jedné rodiny (příbuzenství v řadě přímé, sourozenec, manžel či manželka nebo partner podle zákona o registrovaném partnerství).
V daném případě nejsou splněny podmínky pro přiznání nároku na kompenzační
bonus
.
PŘÍKLAD 9
Společnost s r.o. je tvořena jedním společníkem, který je současně jednatel společnosti. Společnost zaměstnává jednoho zaměstnance.
Společník s r.o. (a současně jednatel) má při splnění zákonných podmínek nárok na kompenzační
bonus
. Na zaměstnance lze čerpat příspěvek v rámci programu Antivirus (tzv. kurzarbeit).
PŘÍKLAD 10
Jaké doklady musí předložit společník s r. o., který žádá o přiznání kompenzačního bonusu?
Forma žádosti společníka s r. o. je shodná se žádostí OSVČ. Postačí tedy podepsání čestného prohlášení, že subjekt kompenzačního bonusu splňuje zákonné podmínky pro přiznání kompenzačního bonusu. U podpory pro s. r. o. byl novelou zákona č. 159/2020 Sb. přidán tzv. příjmový test, tedy je nutno čestně prohlásit, že je splněn minimální prokazatelný obrat společnosti ve výši 180 000 Kč za rok 2019 (nebo předpoklad dosažení takového obratu v letech 2020 nebo 2021, v případě že společnost s r. o. vznikla až v průběhu roku 2019, popřípadě začátkem roku 2020).