V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice kursových rozdílů u příspěvkových organizací, která se v případě těchto účetních jednotek objevuje čím dál častěji, zejména v souvislosti s projekty financovanými z rozpočtu Evropské Unie a jednotlivých strukturálních fondů a také souvisejících zahraničních výjezdů, projektů, mobilit a podobných aktivit. Nejdříve se zaměříme na právní úpravu této oblasti a následně se jí pokusím vyložit na příkladech.
Kursové rozdíly u příspěvkových organizací
Ing.
Zdeněk
Morávek
Právní úprava
Základní úprava je obsažena v § 4 odst. 12 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“). Z této úpravy vyplývá, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu; tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.
Způsob přepočtu a použití kursů je potom upraven v § 24 odst. 6 a odst. 7 zákona o účetnictví. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku uskutečnění účetního případu. Pokud se ale jedná o majetek a závazky vymezené právě v uváděném § 4 odst. 12 zákona o účetnictví, potom je nutné provést přepočet na českou měnu odpovídajícím kursem také k okamžiku sestavení účetní závěrky. Tato povinnost se ale nevztahuje na mezitímní účetní závěrky.