Vydáno: 15. 7. 2020
Dohody a zdravotní pojištění – základní zásady s příklady Ing. Antonín Daněk Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP), jsou zaměstnavateli často využívány, třebaže ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce deklaruje, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. V roce 2020 zaměstnání v kalendářním měsíci vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem), pokud u jednoho zaměstnavatele příjem: - u dohody o provedení práce (jedné či více) převyšuje 10 000 Kč, - u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činí alespoň 3 000 Kč. Podívejme se formou situací z praxe včetně příkladů na nejdůležitější zásady platné ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele, případně pro pojištěnce. Zásada č. 1 Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den. Jedná se o jednu z nejdůležitějších zásad. Pro povinnost zaměstnavatele plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, rozhoduje pouze a jedině výše příjmu zúčtovaného zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce – bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci. Zásada č. 2 V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz výše) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit. Příklad 1 Zaměstnanec pracuje na „celoroční“ DPP, tedy uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. V každém měsíci překročí částka zúčtovaného příjmu 10 000 Kč, výjimkou je pouze měsíc červen, kdy příjem z důvodu nemoci nepřevýšil 10 000 Kč. V takovém případě zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance na měsíc červen použitím kódů „O“ k 31. 5. a „P“ k 1. 7. Kódy se použijí do osmi dnů po skončení měsíce června, resp. července, neboť teprve po skončení těchto měsíců je zaměstnavateli známo, že účast na zdravotním pojištění (z titulu výše příjmu) zanikla a posléze opětovně vznikla. Zásada č. 3 Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Mnozí zaměstnanci si neuvědomují, že pokud příjem na základě DPČ nebo DPP nedosáhne potřebné částky, a zaměstnavatel tudíž: - musí osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlásit nebo - zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, pokud příjem sjednaný při nástupu do zaměstnání nedosáhne u DPČ 3 000 Kč nebo u DPP nepřevýší 10 000 Kč, musí si takto zaměstnaná osoba sama řešit své zdravotní pojištění, jak je dále uvedeno. Zásada č. 4 Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána. Příklad 2 DPČ byla sjednána od 1. 4. do 31. 8. Zaměstnanec na základě této dohody poprvé pracoval 3. 4. a naposledy dne 28. 8., v každém z měsíců dubna až srpna příjem zaměstnance převýšil 3 000 Kč. Zaměstnavatel použije vůči zdravotní pojišťovně na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ kód „P“ ke dni 3. 4. a kód „O“ ke dni 28. 8. Zásada č. 5 Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31. 5. a další dohoda je uzavřena od 1. 6. za podmínek, že: - zaměstnanec dne 1. 6. skutečně začne pracovat a - příjem v každém z měsíců května i června činí alespoň 3 000 Kč. Kdyby však příjem zaměstnance za květen nedosáhl 3 000 Kč, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k 30. 4. (tj. k poslednímu dni kalendářního měsíce, kdy účast na zdravotním pojištění trvala) a „P“ ke dni 1. 6. I v tomto případě si pojištěnec řeší za květen své zdravotní pojištění jiným zákonným způsobem. Zásada č. 6 Zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná DPČ nebo DPP, a příjem na dohodu poklesne pod rozhodnou částku. V tomto případě je důležité, že pojištěnec je jako zaměstnanec trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy, takže k odhlašování není za této situace důvod. Pokud příjem na dohodu dosáhne částky podléhající odvodu pojistného, připočte se v příslušném kalendářním měsíci k příjmu z pracovní smlouvy. Jestliže naopak příjem na dohodu povinnost placení pojistného nezakládá, odvede zaměstnavatel pojistné pouze z pracovní smlouvy. Při odvodu pojistného zaměstnavatel případně řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu. Zásada č. 7 Ve zdravotním pojištění se (od 1. 1. 2015) sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod. Příklad 3 Jsou-li u jednoho zaměstnavatele sjednány tři dohody o provedení práce na částky: a) 8 000 Kč, 6 000 Kč a 4 000 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 16 000 Kč, kdy je úhrnem příjmů dodržen i minimální vyměřovací základ; b) 4 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč, pak osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože úhrn příjmů nepřevýšil 10 000 Kč. Obdobně zaměstnavatel postupuje i u DPČ v návaznosti na rozhodnou částku 3 000 Kč. Zásada č. 8 Je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání. Pokud však příjem na základě dohody nezajistí zaměstnanci jeho účast na zdravotním pojištění, musí si řešit svůj pojistný vztah jiným zákonným způsobem, kdy v úvahu přicházejí tyto možnosti: - zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy), nebo - osoba samostatně výdělečně činná nebo - osoba, za kterou platí pojistné stát. Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2020 částku 1 971 Kč (13,5 % z minimální mzdy 14 600 Kč). Zásada č. 9 V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 000 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč). Toto platí jak při zaměstnání u jednoho zaměstnavatele, tak u více zaměstnavatelů. Pro zaměstnavatele nevznikají ve zdravotním pojištění žádné povinnosti. Zaměstnance může upozornit, aby si řešil své zdravotní pojištění prostřednictvím některé z možných variant. Zásada č. 10 Kdyby byla například sjednána dohoda o provedení práce na jeden den s příjmem 12 000 Kč, vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání a zaměstnavatel přihlašuje osobu na tento den jako zaměstnance (kódem Q). Tímto jednodenním zaměstnáním má pojištěnec vyřešen ve zdravotním pojištění celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Ve zdravotním pojištění se neřeší pojem zaměstnání malého rozsahu, zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za daný kalendářní měsíc. Kód „Q“ jako jednodenní zaměstnání se používá například u svědků u soudu. Aby zaměstnavatel použil kódy „P“ a „O“, musí zaměstnání trvat alespoň dva kalendářní dny. Zásada č. 11 Počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2017 se zaměstnavatelé zabývají problematikou minimálního vyměřovacího základu u dohod o provedení práce, popřípadě u více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele tehdy, pokud příjem, resp. úhrn příjmů, převýší 10 000 Kč. Zvýšením minimální mzdy na částku 11 000 Kč k 1. 1. 2017 se problematika minimálního vyměřovacího základu stala aktuální i u DPP v situaci, kdy zaměstnavatel musí při odvodu pojistného zákonné minimum dodržet (jedná se o jediné zaměstnání nebo je DPP při souběhu s podnikáním hlavním zdrojem příjmů). Zaměstnavatelé se zabývají odvodem pojistného u DPP od 1. 1. 2012. Pokud do konce roku 2016 příjem zaměstnance převýšil 10 000 Kč, byl automaticky dodržen i minimální vyměřovací základ (v roce 2016 ve výši 9 900 Kč). Zásada č. 12 Minimální vyměřovací základ se řeší u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem činí alespoň 3 000 Kč. Pokud zaměstnanec nepatří mezi výjimky dané zákonem (viz následující zásada), musí být zajištěno povinné minimum i u DPČ – vždy za podmínky, že příjem činí za kalendářní měsíc alespoň 3 000 Kč. Naproti tomu se minimální vyměřovací základ případně řeší u každé pracovní smlouvy, tj. i tehdy, když příjem (na zkrácený pracovní úvazek) nedosáhne 3 000 Kč. Zásada č. 13 Jestliže se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, popřípadě pro ni neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nemusí u žádné z dohod dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů (alespoň 3 000 Kč u DPČ nebo více než 10 000 Kč u DPP) bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost apod. To znamená, že vyměřovací základ zaměstnance může být relevantně i nižší než 14 600 Kč. Zaměstnavatel vždy musí mít k dispozici doklad, na základě kterého odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než minimální vyměřovací základ) a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Zásada č. 14 Pokud zaměstnanec nepatří do žádné ze skupin osob, vyjmenovaných v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., musí zaměstnavatel v roce 2020 při příjmu nižším než 14 600 Kč zajistit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. To znamená, že pokud příjem zaměstnance (případně i v úhrnu s příjmy z ostatních zaměstnání) nedosáhne v daném kalendářním měsíci částky 14 600 Kč, provede zaměstnavatel – v případě více příjmů na základě zaměstnancova pověření – dopočet a doplatek pojistného do tohoto zákonného minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. Příklad 4 Zaměstnanec pracuje na DPČ nebo DPP (jedná se o jediné zaměstnání) s příjmem 13 000 Kč. Při odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel takto: Ve vazbě na výši minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2020 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky: (14 600 – 13 000) x 0,135 = 216 Kč Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 14 600 = 1 971 Kč. Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (13 000 x 0,135) / 3 = 585 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 585 + 216 = 801 Kč. Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1 971 – 801 = 1 170 Kč. Dle citovaného ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb. platí doplatek (216 Kč) prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnanec. Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce. Zásada č. 15 Zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným na základě těchto dohod po skončení zaměstnání, přičemž se odlišně postupuje v situacích, kdy dohoda (více dohod) výší příjmu účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila. Pokud příjem nezaložil účast na zdravotním pojištění, považuje se příjem zúčtovaný po skončení takové dohody (dohod) za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila. Příklad 5 Příjem zaměstnance na DPČ (jediné zaměstnání) činí od ledna do dubna částku 12 000 Kč. Po skončení dohody je do května zúčtována odměna 2 000 Kč. Za měsíce leden až duben provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu. Z odměny 2 000 Kč, zúčtované do května, odvede zaměstnavatel pojistné 270 Kč, osobu jako zaměstnance na květen nepřihlašuje. Příklad 6 DPP byla sjednána na období od 2. 1. 2020 do 30. 6. 2020. s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce července 2020 byla na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč. Příjem 8 000 Kč nezakládal v měsících lednu až červnu účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti: - v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 6. 2020 a „O“ k datu 30. 6. 2020; - podat za měsíc červen opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců; - za měsíc červenec 2020 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 12 000 Kč ve výši 1 620 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20. 8. 2020, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Při odvodu pojistného se vychází ze zásady, že se sečte příjem z titulu odměny s příjmem zúčtovaným v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila. Poznámka: Vzhledem k tomu, že 1. 7. 2020 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňuji zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (v dané souvislosti podotýkám, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 1. kalendářního roku). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. 7. 2020 zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 620 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 7. 2020 přestoupil. Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2020.