V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si dokončíme problematiku § 6 ZDP , jejíž první část jsme zveřejnili v dubnovém čísle časopisu DHK č. 5/2020 na s. 11.
Blíže k některým ustanovením zákona o daních z příjmů ve vztahu k fyzickým osobám – 4. část – dokončení
Ing.
Ivan
Macháček
V § 6 odst. 9 ZDP je pod písmeny a) až v) uveden výčet osvobození příjmů od daně z příjmů ze závislé činnosti – následně si uvedeme komentář k některým z těchto písmen.
–
Písmeno a) – nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců [§ 227 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“)], související s předmětem činnosti zaměstnavatele
(zejména půjde o prohlubování kvalifikace dle § 230 ZP a zvyšování kvalifikace dle § 231 ZP) nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.–
Písmeno b) – hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.
–
Písmeno c) – hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění
ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, písmeno d) – nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci
nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě: 1.
pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení.
Nepeněžní plnění poskytnuté zaměstnavatelem spočívající v použití zdravotnického zařízení je na straně zaměstnance osvobozeno pouze za předpokladu, že poskytovatel zdravotních služeb, který předmětnou službu (obdobně zboží) zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru poskytuje, je registrován v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb. Do osvobození se zahrnuje i pořízení zdravotnických prostředků, např. dioptrických brýlí nebo zdravotní obuvi, na lékařský předpis, a to bez ohledu na to, zda jsou nakupovány ve zdravotnickém zařízení, či v jiném obchodním zařízení.Zákon limituje pro osvobození od daně pouze nepeněžní plnění zaměstnavatele v souvislosti s poskytnutím příspěvku na tuzemskou a zahraniční rekreaci či zájezd, kdy u zaměstnance je z hodno